Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nově jmenovaným velitelem obrany těžce zkoušeného Pokrovsku se stal generálmajor Mychajlo Drapatyj, jeden z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších velitelů ukrajinských ozbrojených sil. Za necelé tři roky války se vyšplhal z téměř neznámého velitele na druhé místo v ukrajinské armádě.
Mezi řadovými vojáky je podle serveru Kyiv Post považovaný za pečlivého velitele známého důkladným plánováním, díky kterému je schopen zajistit bezpečí vlastních vojáků a naopak způsobit maximální možné škody nepříteli.
Oblast, jejíž velení Drapatyj přebírá, se nachází v kritické situaci. Podle údajů generálního štábu čelili vojáci bránící Pokrovsk jen v pondělí 488 ruským útokům. Podle analytika Kirila Sazonova je průmyslové město jedním z hlavních cílů ruské ofenzivy a Kreml sem soustředí palebnou sílu.
Ve svých dvaačtyřiceti letech patří Drapatyj mezi nejvýznamnější generály „nové generace“, kteří bojovali proti ruským silám už v roce 2014. Velení pak znovu zaujal poté, co se mu v roce 2022 podařilo uklidnit chaotickou situaci na jihu Ukrajiny a pomoci osvobodit chersonský region.
Workoholik a skvělý stratég
Drapatyj se narodil v roce 1982 ve městě Kamjanec-Podilskyj do rodiny učitele. Poté, co vystudoval, vstoupil do Charkovského institutu tankových jednotek, v roce 2004 se stal poručíkem. Ve stejném roce byl přidělen k 72. samostatné mechanizované brigádě v Bile Cerkvě, po pěti letech ve službě ho jmenovali zástupcem velitele tankového praporu.
Pozici takové úrovně by měl normálně zastávat major, Drapatyj ji získal díky své pracovitosti. „Byl to workoholik a pořád jím je, chtěl měnit svět k lepšímu,“ popsal Drapatého někdejší kolega ukrajinskému serveru Babel. Krátce před anexí Krymu v roce 2014 Drapatyj znovu povýšil a stal se velitelem 2. praporu brigády.
Během útoku neoznačených ruských vojsk byl tehdy Drapatého prapor umístěn do Mariupolu, kde bránil ozbrojencům proniknout do Donbasu a zamezit přesunům zbraní a munice. V polovině června, zatímco další jednotky osvobozovaly Mariupol, postoupil Drapatého prapor až k hranici s Ruskem v Luhanské oblasti.
Zadaný úkol se Drapatého jednotce dařilo plnit a zatímco možnosti Rusů se zužovaly, ukrajinské ozbrojené síly dále postupovaly. Rusové proto začali vojáky u svých hranic v půlce července ostřelovat a uprostřed palby se ocitly i oba prapory 72. brigády. Vojáci strávili 28 dní v obklíčení: Postupu vpřed bránila ruská palba, návratu zase jednotky samozvané Doněcké lidové republiky.
Prvnímu praporu se z obklíčení podařilo dostat až poté, co je Rusové odzbrojili a propustili. Drapatyj se ale rozhodl ven probojovat vlastními silami. V noci ze 3. na 4. srpna 2014 začali vojáci oblast opouštět. Využít museli cesty, po kterých nikdy předtím nešli. Postupovali po polích, v okolí silnic totiž čekali doněčtí ozbrojenci. Akce se podle Drapatého podařila především díky skvělé práci průzkumníků, když jednotka bezpečně prošla přes minová pole a vyhnula se přepadením.
Díky Drapatému se z obklíčení bezpečně dostalo 260 vojáků nejen z jeho brigády. U armády si vysloužil velký obdiv. Získal hodnost podplukovníka a nastoupil na ukrajinskou Národní univerzitu obrany. Na Donbas se později vrátil jako náčelník štábu 30. samostatné mechanizované brigády. V roce 2016 se stal velitelem 58. samostatné pěší brigády, v jejímž čele zůstal až do roku 2019.
Úspěchy ve válce s Ruskem
Když 24. února 2022 zaútočila ruská vojska na Ukrajinu, nacházel se Drapatyj na východě země. „Věděl jsem, že začala plnohodnotná válka,“ popsal v jednom z rozhovorů, „byl jsem na ni připravený“.
Ve chvíli, kdy se ruské jednotky ocitly 30 kilometrů od města Kryvyj Rih, bylo Drapatému nařízeno postavit se do čela operace Jih. Situace přitom byla žalostná. „Město chránilo 500 příslušníků národní gardy a nově vytvořená 60. brigáda, ve které by se vojáci dali spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní byli mobilizovaní civilisté,“ popsal situaci pro Babel jeden ze spolubojovníků Drapatého.
Drapatému se však po čase podařilo situaci stabilizovat. Ujal se výcviku nové brigády a zároveň hledal slabá místa v obraně nepřítele. V období od září do října 2022 začala protiofenziva, Drapatého operační skupina měla dosáhnout města Beryslav v Chersonské oblasti. To se podařilo a v listopadu vojáci osvobodili celé pravé pobřeží Dnipra v Chersonské oblasti.
Klíčovým momentem Drapatého během války s Ruskem bylo přiřazení do velení operačně-taktické skupiny „Charkov“. Do oblasti vtrhli v noci na 10. května ruští vojáci, situace se pak ještě zhoršila v létě, především na úseku fronty, kde velel plukovník Jevhen Ledovyj. Ten podle vojáků situaci nezvládal, po příchodu Drapatého se však podařilo rychlý postup ruských jednotek zastavit.
„Když přišel, vrátilo se vše do starých kolejí,“ popsal jeden z vojáků. Drapatyj prostudoval tým, pozměnil jej a posílil. „Dostali jsme víc munice a nové zbraně, což mělo pozitivní dopad na bojové schopnosti a motivaci brigády,“ dodal voják. V říjnu odměnil ukrajinský prezident Drapatého povýšením na generálmajora.
V listopadu roku 2024 byl Drapatyj jmenován velitelem pozemních sil. Jeho jmenování se setkalo s všeobecným přijetím sympatizantů vlády i jejích odpůrců.
