Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přijaté evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, známé jako PPWR, sjednotí značení obalů i nádob na sklo, papír, plasty a další odpad. Důvod je jednoduchý. V EU existuje několik systémů značení a spotřebitele, především turisty, to často mate.
Například Itálie a Francie mají poměrně složité značení výrobků, které mají více odlišných obalů. Třeba parfém, který obsahuje papírovou krabičku, plastový sáček z polypropylenu, příměs dřeva a ostatních plastů obsahuje několik různých recyklačních symbolů, aby dotyčný věděl, kam má kterou část vyhodit.
„Díky harmonizovanému značení by na všech obalech v rámci EU mělo být povinně stejné značení, aby si státy nevymýšlely své vlastní, jako to udělala Francie a Itálie, říká ředitelka obalového institutu Syba Iva Werbynská.
Na následujícím snímku je vidět italské a francouzské značení výrobků, složených z různých druhů obalů.
Zatím není jasné, jak evropské jednotné značení bude vypadat. Ani zda stanoví také pravidla na velikosti písma či recyklačních symbolů a vymezí jejich umístění na produkty. Jisté ale je, že stejné symboly budou muset být uváděny na kontejnerech na tříděný odpad.
„Nařízení jednoznačně neříká, co by se jak mělo udělat. Stanovuje obecné cíle a dává velký prostor prováděcím předpisům. Prioritou je harmonizace piktogramů. Nejsem si jist, zda dojde například i ke sjednocení barev kontejnerů,“ uvedl předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš s tím, že i kontejnery nevypadají ve všech zemích stejně a mohou spotřebitele plést.
Podle něj může ve značení vznikat problém zejména pro turisty. „Třeba Němci v České republice, přestože je v Německu třídění na vysoké úrovni, se nevyznají v českém systému značení a třídí méně než domácí obyvatelstvo,“ říká.
Nevyhovující by mělo být podle legislativy značení, které jasně neříká, kam který obal z výrobku vyhodit, přestože to řadě lidí musí být na první pohled zřejmé. Například čokoláda z Lidlu (na snímku níže) obsahuje hned tři recyklační symboly - PAP/PET, PET a PP a není jasně popsáno, který k čemu patří. První značí složený vnější obal z papíru a plastu, druhý se vztahuje k vaničce na čokoládu z PET a třetí patří obalu z polypropylenu.
Na trhu jsou také výrobky, u nichž není na první pohled jasně vyznačeno, z čeho je obal vyroben a zákazník musí piktogram hledat. Například značku mouky Babiččina volba najde spotřebitel na dně a možná bude překvapen, když zjistí, že obsahuje plast. Zespodu mají značení také jogurty Hollandia.
„S povinností jasného a výrazného značení, kde by mělo být na první pohled zřejmé značení materiálu, by matení spotřebitelů odpadlo,“ říká Werbynská.
Už nyní se někteří výrobci rádi pochlubí, jak jsou ekologičtí a zdůrazňují, kolik recyklátu používají ve svých obalech. Množství recyklátu by ale podle nařízení mohlo být inzerované jen v případě, že bude vyšší než legislativně požadované. Podle Werbynské výrobcům obalů stoupnou finanční náklady, mimo jiné proto, že nově bude muset třetí strana potvrdit, že obal pochází z recyklovaných surovin. Obal pak bude muset obsahovat informaci, která jeho část pochází z recyklátu, jestliže se skládá z více částí, jako je lahev, víčko, sáček apod.
Informací, které výrobci musí dostat na obaly, je už dnes poměrně hodně a komplikaci to představuje především u drobných kosmetických produktů.
Zmizí nerecyklovatelné kompozitní obaly
Nově vznikne stupnice recyklovatelnosti obalů. Všechny obaly, až na výjimky, by měly být recyklovatelné. Nejvyšší třída A značí obal recyklovatelný z 95 procent a více, B z 80 procent a více a C ze 70 procent a více. To bude mít podstatný dopad od roku 2038, kdy se zakáže používání obalů třídy C a horších obalů, které budou už považovány za technicky nerecyklovatelné.
„Mohou skončit primárně vícevrstvé obaly, které dnes nejdou, nebo jdou velmi špatně separovat,“ říká Kruliš. Takzvaných kompozitních obalů, složených třeba z různých druhů plastů, kovu, papíru či voskové vrstvy je na trhu spousta. Podle Kruliše však mohou do té doby vzniknout nové technologie pro jejich recyklaci, které dnes ještě neexistují.
Na druhou stranu mají kompozitní obaly i své pozitivní vlastnosti z hlediska konzervace, zachování hygienických podmínek potravin a výrobků, trvanlivosti nebo nepropustnosti, jako například kelímky na nápoje v restauracích rychlého občerstvení.
Cílem nařízení PPWR, které Rada EU schválila na konci loňského roku, je výrazně snížit množství produkovaného odpadu v Evropské unii. Obalový odpad v posledních letech strmě roste, za deset let do roku 2021 se zvýšil o čtvrtinu a perspektiva není dobrá. EU si proto dala cíl snížit množství obalových odpadů do roku 2040 o 15 procent.
Jak už popsala redakce SZ Byznys, nařízení bude fakticky pro ČR znamenat povinnost zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky a zavede řadu novinek pro spotřebitele i firmy. Z hotelů a wellness zařízení zmizí malá balení drogerie, smetánky a další mini balení potravin, z řetězců zmizí plastové sáčky na ovoce a zeleninu. Legislativa také omezí objem vzduchu v přepravních obalech.