Vynášení milionů v kufrech. Co se dělo v záložně, která míří k likvidaci

Po zásahu centrální banky ztratila Podnikatelská družstevní záložna licenci a čelí návrhu na likvidaci. Fungování finančního ústavu, kde měl v minulosti konto i současný premiér Petr Fiala, mělo vykazovat závažné nedostatky. Poměry v záložně popisujeme s investigativním reportérem Seznam Zpráv Jankem Kroupou.

Česká národní banka (ČNB) už loni v září odebrala Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) licenci, rozhodnutí ale nabylo právní moci až v polovině letošního ledna, kdy banka zažádala soud o zrušení PDZ. Na jaké podezřelé transakce centrální banka při kontrole přišla? Kdo v nich figuruje? A co na to premiér Petr Fiala (ODS)? O tom všem v podcastu 5:59 mluvil investigativní reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.

Novinář už před rokem upozornil na podezření, že v PDZ mohlo docházet k praní špinavých peněz. A mimo jiné zjistil, že o svém podílu v záložně řádně neinformoval premiér Petr Fiala (ODS), který měl v instituci se sídlem v pražské Celetné ulici v letech 2015 až 2020 uložen necelý milion korun.

„Kampelička znamená, že když tam máte konto, zároveň tam máte i podíl. Problém Petra Fialy byl, že svůj – byť malý – podíl nepřiznal do majetkového přiznání. Čímž se ta kauza stala zajímavou,“ připomíná Kroupa v čerstvém podcastu svá předchozí zjištění.

Nové světlo na poměry v záložně nyní přináší zpráva ČNB z kontroly, po které kampeličce hrozí až likvidace. Reportér Kroupa měl možnost nahlédnout do neanonymizované verze dokumentu, který jinak v redigované podobě samotná centrální banka zveřejnila na svých stránkách.

Zpráva ukazuje, že mezi lidmi, kteří měli podle kontrolorů ČNB provádět v záložně podezřelé a rizikové transakce, byli i dva Fialovi poradci: Ivan Netuka, rádce premiéra pro zdravotnictví, a Miloš Růžička, lobbista, který kdysi Fialu do kampeličky přivedl.

„Kontrola (ČNB) upozorňuje na to, že oba tito pánové nakupovali směnky. A říká, že se to odehrávalo bez zjevného ekonomického smyslu,“ uvádí v 5:59 Kroupa s tím, že podle kontrolorů se tento typ transakcí často používá k zakrytí pravého původu peněz. „Ivan Netuka na to (proč dělal transakce se směnkami) odpovědět nechtěl, Miloš Růžička mi řekl, že si to nepamatuje,“ dodává novinář Seznam Zpráv.

Netuka, který zároveň pracuje jako lékař v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), nicméně ve svém vyjádření pro redakci dodal, že „v rámci PDZ, kde jsem byl dlouhodobě klientem, probíhaly některé transakce na bázi obchodu mezi klienty s investičními produkty“ a že byl pracovníky záložny „ujištěn, že jde o standardní postup, a nikdy jsem nezaznamenal žádný problém“.

V pondělí reportér Kroupa získal také vyjádření Petra Fialy. „Pan premiér nemá žádnou pravomoc ani kompetenci prověřovat finanční operace kohokoli. Pokud by se někdo z jeho okolí dopustil nezákonného jednání, bude to samozřejmě řešit, nic takového se ale v tuto chvíli neděje. Oba zmínění pánové jsou externími spolupracovníky a jejich činnost se týká výhradně jejich odborné kompetence,“ napsala mluvčí Lucie Ješátková.

Celkově kontrola České národní banky, která se zaměřila na období od ledna 2020 do srpna 2023, upozorňuje na řadu nedostatků ve fungování záložny. „ČNB v zásadě říká, že veškeré procesy, které uvnitř té kampeličky běžely, byly špatně. Porušovali pravidla pro dodržování zákona o praní špinavých peněz, porušovali pravidla při prověřování účelů transakcí, porušovali pravidla při udělování úvěrů,“ tlumočí Janek Kroupa závěry kontrolorů.

Vedle toho mělo zkoumání centrální banky zjistit, že z PDZ ve zmíněném období skupina lidí v hotovosti vynosila necelých 670 milionů korun, přičemž do ní mělo omezené množství lidí nanosit asi 220 milionů korun. „Hotovostní transakce jsou další extrémně problematická část fungování té kampeličky,“ konstatuje reportér, podle něhož „z účtu jedné dámy v kontrolovaném období fyzicky v taškách nebo v kufrech odnesli 105 milionů korun“.

„Centrální banka kampeličce vytýká, že se vůbec nezajímala o to, kam ty peníze jdou, (…) a že také zjevně vůbec nerozumí tomu, jak funguje zákon o praní špinavých peněz (protože jinak by nemohla vydávat takové sumy v hotovosti),“ shrnuje výhrady kontrolorů investigativní reportér.

Nedostatečné naplňování zákonných povinností ze strany PDZ už v roce 2021 pokutoval Finanční analytický úřad, záložnu v minulosti kárala také Česká národní banka.

Podle Janka Kroupy nicméně stojí za pozornost, že stát a jeho orgány více nezakročily: „Podnikatelská družstevní záložna tady fungovala velmi dlouho a je zjevné, že procesy uvnitř byly nastavené stále stejně. A nedělo se nic.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak mělo v PDZ vypadat problematické obchodování se směnkami nebo jakou roli v záložně hrál pražský podnikatel a obchodník s uměním Kamil Bahbouh. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.