Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podnikatelská družstevní záložna (PDZ) nedodržovala elementární opatření proti praní špinavých peněz. Uvnitř finančního ústavu nefungovaly kontrolní mechanismy. Stejně tak řízení úvěrových rizik.
To jsou jen některá zjištění z kontroly, kterou v této záložně, jejímž členem v minulosti byl mimo dalších i současný premiér Petr Fiala, provedla Česká národní banka.
Z detailního rozhodnutí, které sama ČNB v úterý zveřejnila v anonymizované verzi, například vyplývá, že u řady klientů tohoto mikroústavu, jemuž už byla nyní odejmuta licence, nebyl vůbec zjišťován původ peněžních prostředků.
„Ze zjištění bez jakýchkoliv důvodných pochyb vyplývá, že řídící a kontrolní systém jako celek selhal,“ stojí v dokumentu.
Závažná pochybení kontroloři České národní banky našli u všech 18 členů (šlo o 12 právnických osob a 6 fyzických, „z toho 1 se statusem politicky exponované osoby“, nešlo však o Petra Fialu), které detailně prověřovali.
Jak centrální banka poukazuje, nebyly u nich „rekonstruovatelným“ způsobem prováděny průběžné kontroly těchto klientů, nebyly ani prováděny kontroly hotovostních transakcí. Často chybělo stanovisko od „AML Officera“, tedy pracovníka, který měl v kampeličce na starosti ochranu před praním špinavých peněz. Této agendě se přitom uvnitř ústavu věnoval Robert Zelenka (po roce 2021 i předseda představenstva), jenž loni spáchal sebevraždu.
Miliony vynášené v hotovosti
Jak už Seznam Zprávy upozornily, výjimečná byla dle závěrů ČNB tato kampelička už tím, že v ní velmi často probíhaly hotovostní operace. Za sledované období provedli klienti výběry hotovosti ve výši téměř 670 milionů korun, přičemž dle centrální banky záložna rizika spojená s těmito transakcemi „vůbec neidentifikovala“.
V materiálu je mimo jiné i tabulka, kde jsou uvedeni největší příjemci této hotovosti. V neanonymizované verzi, do níž měly možnost Seznam Zprávy nahlédnout, je uvedeno jméno S. B. s celkovým součtem hotovostních výběrů přes 55 milionů korun. Hned za ním je s obdobnou částkou neformální šéf této záložny Kamil Bahbouh.
Pražský podnikatel s iniciálami S. B. dle dostupných informací v minulých letech se zmíněným Bahbouhem obchodoval, dle bývalých členů záložny šlo o prodej uměleckých předmětů. Seznam Zprávy žádaly k materiálu a zmíněnému žebříčku ČNB komentář, ovšem podnikatel na telefonát ani SMS nereagoval. Mlčí i Kamil Bahbouh, který v pondělí uvedl, že se záložnou už nemá nic společného. „Nejsem tam již aktivní v žádné roli majetkové ani manažerské,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv.
Kontrola ČNB zkoumala i konta s největšími hotovostními výběry. Této tabulce vévodí se 105 miliony korun účet ženy íránského původu S. A., která je dnes uvedena jako jednatelka Bahbouhem založené pražské galerie Gema. Seznam Zprávy se jí snažily do galerie opakovaně dovolat, ale telefon nikdo nebral.
Podle materiálu ČNB v záložně fakticky neexistoval maximální limit pro objem hotovosti držené v pokladně, přičemž auditoři zmiňují nepřiměřený vliv jediné osoby - zmíněného Kamila Bahbouha v roli pokladníka. Jeho pozici dokladují i historkou z kontroly: Když chtěli nahlédnout do trezoru, nikdo z představenstva k němu neměl klíče. Museli čekat několik hodin, až dorazí Bahbouh.
Systém kontroly v záložně se podle zprávy ČNB během let spíše zhoršoval. „Nedá se již hovořit o neformálnosti nastavených procesů, ale o jejich úplné absenci či dokonce o svévoli, která byla významně ovlivňována několika jednotlivci ve prospěch uspokojení jejich zájmů či zájmů osob jim blízkých nebo osob s nimi propojených,“ píší kontroloři.
Kamil Bahbouh.
Obrazy, směnky i rizikové destinace
Další z indicií, která má ukazovat na to, že uvnitř PDZ probíhaly nestandardní operace, je častá provázanost finančních transakcí na obchody s uměleckými předměty. Ta je dána už tím, že kampelička v Praze byla prostorově propojena se zmíněnou galerií Gema a skupinou Gema Art Group.
ČNB upozorňuje, že transakce související s uměleckými předměty, jako jsou obrazy či sochy, mohou představovat specifická rizika kvůli „charakteristice uměleckého trhu a obtížím s identifikací hodnoty a vlastnictvím těchto předmětů“. Záložna podle centrální banky tato rizika ve svých hodnoceních zcela opomíjela.
Další oblastí, kde se PDZ údajně vymykala normálu, jsou směnečné obchody. Mnozí klienti kampeličky dle ČNB mezi sebou opakovaně realizovali převody peněžních prostředků, jejichž odůvodněním byl nákup či prodej směnky. I do těchto směnečných obchodů byl zapojen neformální šéf záložny Kamil Bahbouh a s ním spojená galerie Gema.
ČNB podotýká, že směnečné obchody jsou řazeny mezi a priori podezřelé. Navíc některé z uskutečněných byly realizovány s vazbou na vysoce rizikový stát - Panamu.
A to je další problém, který ukazuje, že kampelička nedodržovala předpisy pro potírání praní špinavých peněz. Záložna dle závěrů kontroly opomíjela rizika korupce či daňových úniků spojená se zeměmi jako je Kypr či Guinea Bissau. Rizikový faktor této západoafrické země nebyl prý například zohledněn při kontrole firmy Gema Art International, které záložna poskytla úvěr, jenž se měl týkat investic do pěstování rýže (skrze firmu Africa Sunrise).
Chabá vnitřní kontrola
Rozhodnutí ČNB, které má přes 150 stran, se pozastavuje i nad chabou průpravou lidí, kteří měli v záložně na starosti interní audit. Neměli s touto oblastí patřičné zkušenosti a jeden z nich měl jen mikroúvazek na tři hodiny týdně.
Navíc určení pracovníci byli v oblasti praní špinavých peněz školeni již zmíněným „AML Officerem“ Robertem Zelenkou. „Tito pracovníci tak získávali informace o tom, jak má oblast AML fungovat, od osoby, jejíž činnost následně měli při výkonu funkce interního auditu posuzovat,“ pozastavila se také ČNB.
Materiál upozorňuje i na neřešené střety zájmů Kamila Bahbouha a jemu blízkých osob, nad sídly firem na shodné adrese i nad častými transakcemi s některými zahraničními firmami. Jako třeba s nizozemskou Formuliance B.V. či panamskou Glenarm.
I bývalý policista Kamil Kouba, který se zabývá problematikou boje proti praní špinavých peněz, považuje naznačené skutečnosti za závažné. Nicméně ještě závažnější by podle něj bylo, kdyby ČNB nechala malou záložnu dále působit na trhu.
„Z rozhodnutí ČNB je patrné, že systém zafungoval a ČNB si svou roli splnila,“ domnívá se Kouba. Podotýká přitom, že centrální banka na rozdíl od Policie ČR nebo Finančního analytického úřadu nikdy přímo neodhaluje praní peněz, jde vždy jen po systémových nedostatcích. „A jak v rozhodnutí sama uvádí, jednalo se o nenapravitelný subjekt, kterému byly roky vyčítány chyby v systému,“ podotýká Kouba, že šlo jen o poslední kapku v činnosti zmíněné kampeličky.
Případ záložna
Vývěsní štít záložny ve dvoře domu v Celetné ulici v Praze.
Podnikatelská družstevní záložna, v níž premiér Fiala investoval svého času skoro milion korun, byla v posledních letech problematická i z pohledu úřadů. Finanční analytický úřad, který má na starosti boj proti praní špinavých peněz, jí v roce 2021 udělil 150tisícovou pokutu právě za to, že nedostatečně naplňovala povinnosti podle AML, tedy zákona proti legalizaci zločineckých zisků.
Záložnu kárala za řadu nedostatků i Česká národní banka, která jí vyčítala například neexistující kontrolní systém. Za to jí předloni udělila pokutu 200 tisíc korun.
A je třeba připomenout také nedávné zjištění Seznam Zpráv, že se záložnou souvisí i zmizení peněz, za které chtěla Ukrajina nakoupit zbraně pro válku s Rusy.
