Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po 60 letech může skončit čerpání ruské ropy do Česka. Technologické úpravy potřebné k navýšení kapacit západní trasy z italského Terstu přes Rakousko a Německo jsou hotové a funkční.
Při exkurzi do centrálního skladiště ropy v Nelahozevsi to oznámili premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura a generální ředitel státního podniku MERO Jaroslav Pantůček. MERO zdejší ropovody spravuje a na posílení západní trasy se finančně podílí.
Potrubí z Terstu přes Alpy vede od roku 1967, až nyní se však posílí na maximální projektovaný výkon. Nyní na něm budou pokračovat testy a certifikace. Po jejich dokončení se může Česko od ruské ropy úplně odstřihnout. Podle Fialy se to stane v polovině letošního roku, což je termín, který loni schválila vláda.
Kapacita západních ropovodů se díky úpravám zvedne na osm milionů tun ropy ročně. To pokryje spotřebu obou rafinerií v Česku v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.
Na posílení západní trasy se Fialova vláda dohodla v roce 2022 po ruském vpádu na Ukrajinu. „Náklady na tuto kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je MERO ČR ze svých výnosů. Nebudou tak mít žádný přímý dopad do státního rozpočtu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Kudy teče do Evropy ropa.
Investice se netýkala samotných trubek, ale obslužné techniky tak, aby přes Alpy mohlo proudit větší množství suroviny. Na trase přibylo 20 čerpadel, 12 elektromotorů, nové průtokoměry a další modernizační prvky.
Už nyní ropovod TAL spolu s odbočkou IKL z Německa zajišťuje polovinu dodávek ropy do Česka. Propojení z Německa funguje od roku 1996. MERO má v ropovodu TAL od roku 2012 pětiprocentní vlastnický podíl, zbytek je rozdělen mezi osm evropských naftařských společností.
Obě české rafinerie patří pod podnik Unipetrol, respektive polské společnosti Orlen. Ta už loni oznámila, že je na odklon od ruské ropy připravena, že jen čeká na pokyn od MERO a že také počítá s termínem v pololetí 2025.
