Hlavní obsah

Chození dětí do školy a rodičů do práce chceme odměnit, říká k dávkám Jurečka

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Video: Seznam Zprávy

aktualizováno •
Článek

Vláda chce do podzimích sněmovních voleb stihnout prosadit slibovanou revizi dávek. Ta má sjednotit čtyři státní podpory do jedné. Komu změna pomůže? A nezhorší se naopak životní situace některých lidí, jak varují experti?

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle plánů ministerstva by po reformě od letošního července měla nová jednotná dávka nahradit příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podle šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není cílem reformy ušetřit, ale pomoc státu lépe zacílit.

Nová jednotná dávka by se měla odstupňovat podle příjmu, vedle kterého se bude posuzovat také majetek. Pobíranou částku může zvednout bonus za práci. Experti na sociální politiku a zástupci organizací na pomoc potřebným ale nová pravidla kritizují. Varují, že lidem s nízkým výdělkem by mohla podpora po reformě klesnout proti dnešku o několik tisíc korun.

Zákon s dávkovou reformou projednává Sněmovna, podle dřívějších vyjádření ministra Jurečky by ještě mohlo dojít ke zmírnění jejích pravidel.

Jaké změny čekají reformovanou sociální dávku? Jak zásadní bude transformace podpory v nezaměstnanosti i zákoníku práce? A čím chce koalice Spolu ještě přesvědčit voliče?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Říkáte, že smyslem této reformy není primárně ušetřit peníze, ale ty peníze efektivněji přesměrovat. Tak od koho a kam? - Dopady té reformy mohou být takové, že se výdaje zvýší. Pokud se nezmění chování některých lidí, tak jejich podpora klesne. To je zhruba ta jedna třetina současných poživatelů dávek. Pokud se jejich chování změní především v oblasti práce a ti lidé začnou být aktivní, začnou pracovat nebo se rekvalifikovat, pak i ty výdaje vzrostou.

1:30 My zacílíme lepší i větší podporu na zranitelné skupiny obyvatel, také na pracující či řádně se chovající rodiče. Ale pokud opravdu někdo, kdo může pracovat - to dvakrát podtrhuji - pracovat nebude a ani po šesti měsících nebude ochoten přijmout veřejnou službu v rámci 30 hodin měsíčně, tak se pak mu opravdu dávková podpora zastaví.

3:00 Daniel Prokop, sociolog z PAQ Research, organizace, které jste svěřili určitý audit této reformy, říká, že reforma má řadu chyb. Organizace Centrum pro společenské otázky SPOT říká, že po zavedení reformy budou domácnosti s dětmi podstatně více ohrožené chudobou, než je tomu v současnosti. - Ne, to opravdu není pravda. Protože ty příklady, které byly zveřejněny minulý týden, jsou příklady, které já nepovažuju vůbec za objektivní.

4:00 Klademe důraz na práci tam, kde je možná, na řádné chování rodičů, aby děti chodily do školy. To oceňujeme, to bonusujeme. Pak také platí, že peníze daňových poplatníků se snažíme dávat také efektivně, to znamená z pohledu nákladů na bydlení, ať už nájemného nebo energií.

4:30 Máme unikátní data zhruba od 360 tisíc žadatelů dávek. Přesně vidíme, kolik v té obci a městě je hladina nákladů přímo na nájemné, kolik je energie, případně jiné složky nákladů na bydlení. My vycházíme z těchto dat a říkáme, že budeme financovat, doplácet to, co je průměrná úroveň dané lokality. A tím pádem vypínáme to, co se nám děje v byznysu s chudobou, že máme činžák, který je naprosto vybydlený a máte tam náklady na bydlení výrazně vyšší, než je pěkný byt v krajském městě, v centru města.

5:00 Snažíme efektivně motivovat k tomu, co děláme každý z nás jako normální občané, že se snažíme bydlet efektivně a přiměřeně našim sociálním, společenským a pracovním příjmovým možnostem. - Ale podle PAQ Research ty normativy, stropy na bydlení v daných lokalitách nejsou stanoveny optimálně, protože zohledňují zejména velikost daného sídla. Ústí nad Labem je velké město s nižšími náklady na bydlení než například v Černošicích. Ten systém to má ale vlastně úplně opačně. - Kdybych přistoupil na připomínku PAQ Research, tak by to znamenalo, že bych zase s ohledem na připomínky Platformy pro bydlení tu situaci vlastně pro příjemce v Ústí nad Labem, a řekněme v ostravské aglomeraci zhoršil.

6:00 My jsme v pásmech: sídla do 75 tisíc, nad 75 tisíc, krajská města a pak je samotná kategorie Brno a Praha. My tam v těch datech vidíme, že se vlastně pohybujeme v průměrných hodnotách a podle toho nastavím normativy. (…) Chtěl bych dodat, že my srovnáváme příspěvek na bydlení s komponentou na bydlení v té dávce a zapomínáme, že tato nová dávka má jednu novou komponentu, a to je pracovní bonus. To je potřeba do toho dopočítat.

8:00 V těchto dnech vedeme poslední finální úpravy parametrů té super dávky, je to největší revize za posledních 30 let. A my řešíme i otázku zranitelnosti a zranitelnosti ve vztahu k věku dítěte. My už jsme to po připomínkovém řízení zvýšili ze čtyř let na sedm u samoživitelů. A teď vedeme i debatu, jestli to nemá být posunuto až na 10 let. Já tam mám teď několik, asi pět šest změn, u kterých vedeme tu diskuzi, kterou budeme mít na konci týdne hotovou a v okamžiku, kdy Sněmovna ten další týden bude začínat druhé čtení, potom zveřejníme tu finální podobu. (…) Nejsem ani hluchý, ani slepý a poslouchám ty argumenty, které říkají zástupci nevládního sektoru. K určitým úpravám dojde.

10:00 Můžete zaručit samoživitelům a samoživitelkám, že pokud budou chtít pracovat, že se jim dávky nesníží? Respektive že jim pracovní bonus vykompenzuje případné snížení dalších dávek? - To je samozřejmě jeden z klíčových smyslů té reformy, aby se práce vždycky vyplatila. Kromě zjednodušení, digitalizace a zpřístupnění podpory daleko většímu okruhu lidí, kteří dneska třeba část dávek nečerpali, protože nevěděli, nepřišli na ten úřad, ztratili se v té administraci, tak jeden z klíčových milníků té reformy je i to, abychom odstranili nesmyslné body zlomu. Právě to, že se často stalo, že člověk, který začal pracovat, si najednou vydělal pouze třeba o 10, 50, 100, 200 korun víc měsíčně, než byla ta podpora dávek. A pak ten člověk řekl: Hele, mně to za to nestojí ráno vstávat a chodit do práce. Komplikovat si život. Nejen u samoživitelů, ale i u ostatních skupin toto právě odstraňujeme.

12:00 Jednotná sociální dávka má mimo jiné nahradit příspěvek na dítě. Je to obecně šťastný princip, co se týká dopadů na děti? Mám na mysli případy, kdy rodič nedochází na úřady práce, nehledá si práci, to znamená nižší příspěvky na dítě. - Mechanismus, který tady zmiňujete, a to je sankční vyřazování lidí, kteří neplní své povinnosti vůči úřadům práce, případně ztrácí nárok na podporu, je v dnešní legislativě uplatňován a praktikován denně. Stejně jako když rodič neplní povinnost dítěte v rámci povinné školní docházky. Za loňský rok máme zhruba přes 800 případů, kdy takovým rodičům byla krácena dávková podpora.

13:00 Největší zlo, které spáchá rodič na dítěti, je, že mu nezajistí kvalitní vzdělávání do života. Protože to je hendikep, se kterým se často to dítě nevypořádá celý život. Chci, aby reforma dávek byla o tom, že kdo může pracovat, ať pracuje. A zároveň také říkáme, kdo je rodič a má povinnost vůči dětem, aby dítě chodilo do školy, tak ať to dítě do školy chodí. Ať za oba dva tyto pozitivní vzorce chování, tedy za to, že dítě vidí rodiče pracovat, a za to, že rodič zabezpečuje to, že dítě chodí do školy, ty lidi motivujeme a pozitivně oceňujeme. A takto to v tom mechanismu aplikujeme. Možná jsme to i víc mediálně nasvítili, což si myslím, že je dobře. Ale v našem sociálním systému oba dva tyto principy vlastně máme.

15:00 Zároveň to ale neznamená, že dítě se nedostane do ještě větší hmotné nouze. Neexistuje tu jiná cesta, například část těch peněz dedikovat školám, kam děti docházejí, na školní potřeby? - My ani dnes nemáme žádnou právní garanci, když vyplácíme přídavek na dítě rodičům s nižšími příjmy, že ty peníze nevezmou a nejdou utratit za cigarety, za alkohol, za věci, které vůbec nesouvisejí s kvalitní výchovou a vzděláním dítěte. Ale hledáme cesty k tomu, že zhruba někdy kolem roku 2027 a dál budeme schopni už případně část těchto peněz nasměrovat třeba přímo na ZUŠ nebo na obědy do škol nebo na nějakou další činnost zájmovou. Budeme to umět díky postupné digitalizaci.

17:00 Pojďme na změny týkající se trhu práce. Například změna principu podpory v nezaměstnanosti. Nově by mělo být vypláceno až 80 procent původního platu během prvních dvou měsíců. Co je smyslem toho poměrně razantního navýšení? - Pokud ten člověk není chronický zneužívač, pokud se mu to stane jednou za nějaký delší čas - to máme v zákoně definováno, to znamená z 24 měsíců alespoň 12 měsíců pracuje a související doba práce je devět měsíců - tak my říkáme, že pak by podpora v prvních dvou až třech měsících podle věku byla až 80 procent. To znamená, že u člověka, který mění práci a s velkou pravděpodobností najde novou do dvou, tří měsíců se jeho příjmová situace domácnosti dramaticky nezhorší. - Jinými slovy také říkáte lidem: Nebojte se měnit práci. - Nebojte se. Já neříkám, buďte fluktuanti, ale nebojte se přiměřeně měnit práci.

21:00 Výpověď bez udání důvodu ve flexinovele zákoníku práce nebude, jak jste už zmiňoval? - Jako gesční ministr říkám, že s tím nikdy souhlasit nebudu. A ty mechanismy jsou nastaveny jasně, pokud s tím nesouhlasí ve třetím čtení gesční ministr, tak není možné toto prohlasovat.

25:00 Je ta novela dostatečně ambiciózní? - Novela vytváří ty podmínky a motivace, ale do určité míry některé věci jsou dány uvažováním, myšlením lidí. My vidíme, že flexibilita pracovního trhu je úplně jinak chápaná mladou generací. Dnešní mladí, kteří přicházejí po školách na pracovní trh, nemají problém měnit zaměstnání, nemají problém pracovat na dálku. Jiná situace je třeba u nás čtyřicátníků, padesátníků. Neříkám, že máme každý rok mít jiného zaměstnavatele, ale ukazuje se i na západ od nás, že je to ve prospěch zaměstnance, aby mu adekvátně rychle rostly jeho příjmy, jeho výplata. Lidově řečeno se ten interval pohybuje někde mezi třemi až pěti lety. Když jste u toho zaměstnavatele déle, tak vám významně klesá vaše ocenění na trhu práce.

30:00 (k nízké důvěře lidí ve vládu) - Jsem tady od toho, abych odvedl dobře svoji práci jako politik a manažer na resortu. A pak samozřejmě v těch příštích šesti měsících, abych odvedl dobře práci v komunikaci. A zároveň dokázal lidi přesvědčit, že to, co třeba dlouhé roky nikdo neudělal, na co mé předchůdkyně nesáhly, kdy odcházeli náměstci pro digitalizaci přímo do vyšetřovací vazby, tak my jsme za tři roky dokázali odpracovat. A ty benefity jsou tady obrovské.

31:00 Třetina voličů je standardně nerozhodnutých ještě mezi 2, 3, 4 týdny před volbami, takže naším úkolem je také dokázat přesvědčit je, že jsme odvedli dobrou práci. Neříkám dokonalou práci, udělali jsme chyby, některé věci jsme mohli udělat lépe. To přiznám otevřeně. Na druhou stranu, když porovnám to, co odpracovala předchozí vláda na mezinárodním i domácím poli, tak to je nebetyčný rozdíl.

Ptám se já

Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované