Článek
Izrael a palestinská teroristická organizace Hamás se dohodly na příměří v Pásmu Gazy, oznámil ve středu večer katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání a po něm i americký prezident Joe Biden. Potvrdili tak předchozí informace světových médií nebo prohlášení nastupujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Klid zbraní by měl začít v neděli.
„Doufejme, že to bude poslední kapitola (války),“ prohlásil Sání. „Máme dohodu pro rukojmí na Blízkém východě. Brzy budou propuštěni. Děkuji,“ napsal předtím na sociální síti Truth Social Trump. I jeho vyjednavači – vedle zástupců dosluhující administrativy – byli součástí katarských rozhovorů.
Teď se čeká na rozhodnutí izraelského kabinetu, jehož část dala dopředu najevo svůj odpor k dohoě. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua navíc ve čtvrtek obvinil Hamás, že od části ujednání ustupuje, což hnutí odmítlo. Izrael mezitím pokračuje v úderech v Pásmu Gazy, místní úřady ovládané Hamásem hlásí desítky mrtvých.
Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na nejdůležitější otázky spojené s dohodou.
Co obsahuje dohoda?
Příměří má mít tři fáze, při čemž dojednané jsou detaily pouze té první, která má trvat 42 dní. Hamás by měl v první den propustit tři izraelské rukojmí, Izrael poté začne stahovat své jednotky z obydlených oblastí Pásma Gazy.
Bilance války
Válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás začala 7. října 2023, když teroristé z Hamásu a dalších skupin zaútočili na kibucy a města v jižním Izraeli a zabili na 1200 lidí, asi 250 dalších odvlekli do Pásma Gazy.
Během následných bojů v Gaze zahynulo – podle úřadů kontrolovaných Hamásem, s jejichž údaji ale v minulosti pracoval i Izrael – přes 46 tisíc lidí. Konflikt v regionu vyvolal humanitární krizi, většina z více než dvou milionů obyvatel Gazy během něj musela opustit své domovy, někteří se museli přemisťovat několikrát.
Jak věrohodná jsou data o obětech?
Později má následovat postupné propuštění dalších 33 rukojmí, především žen, dětí a starších lidí. Bojeschopní muži přijdou na řadu až v další fázi.
Izrael na oplátku dovolí gazským uprchlíkům návrat z jihu území na sever, ale pouze pěšky a pouze s využitím pobřežní trasy. Auta a zvířecí povozy by podle neoficiálních informací například britské BBC směly projet přes přechod provozovaný bezpečnostním týmem z Kataru a Egypta, který je bude kontrolovat rentgenem. Výrazně se mají zvýšit dodávky humanitární pomoci do Gazy.
Izrael si má během první fáze ponechat kontrolu nad tzv. Filadelfským koridorem, tedy hranicí mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Ten byl podle zdrojů agentury AP překážkou v jednáních do poslední chvíle, ale nakonec se ho podařilo vyřešit.
Stejně tak by podle neoficiálních informací izraelské jednotky měly zůstat v 800 metrů široké nárazníkové zóně na hranicích mezi palestinským regionem a Izraelem, a to až do propuštění všech rukojmích.
Izrael údajně souhlasil s postupným propuštěním tisícovky palestinských vězňů, včetně asi 190, kteří si odpykávají trest vyšší než 15 let.
Mapa Filadelfského koridoru, který se stal jednou z překážek při jednáních o příměří v Pásmu Gazy.
Co bude po první fázi?
To zatím není jasné. O podmínkách se má začít vyjednávat až 16 dní po začátku klidu zbraní. Katarský premiér Sání na dotaz, jestli se příměří dostane za první fázi, řekl, že to záleží na stranách dohody.
Americký prezident Biden zase ujistil, že příměří bude pokračovat i v případě, že další jednání budou trvat déle než 42 dní. Druhá fáze má podle něj jednání o „permanentním konci války“. Mluví se o propuštění všech zbývajících rukojmí a možnosti, že by se stáhly veškeré izraelské jednotky.
Třetí fáze pak má zahrnovat rekonstrukci Gazy, návrat všech Palestinců, kteří uprchli před válkou, a vydání ostatků všech rukojmích, oznámil Biden.
Jaké zásadní otázky nejsou vyřešené?
Logicky zůstává nevyřešená otázka budoucnosti Hamásu a Pásma Gazy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v předchozích dnech představil spojencům návrh budoucího uspořádání, podle kterého by kontrolu nad Gazou zprvu nepřevzala Palestinská samospráva ovládající Západní břeh Jordánu.
Bezpečnostní složky v regionu by měly tvořit síly z dalších zemí, převážně arabských, ačkoli Blinken nejmenoval kterých. Doplnit by je měly prověřené palestinské síly.
Civilní vlády nad regionem by se měla chopit Palestinská samospráva ve spolupráci s některými místními lídry, mezinárodními partnery a OSN. Návrh má být „dočasným“ kompromisem, předstupněm před vznikem nezávislé Palestiny. V praxi jde o ústupek Izraeli, který nechtěl, aby Palestinská samospráva získala nad Gazou plnou kontrolu, ale i arabským státům, které zase odmítají izraelskou okupaci.
Deník The New York Times (NYT) napsal, že zatím nejsou ujasněna ani „bezpečnostní opatření“, jež mají platit na severu Gazy, kam se začnou vracet civilisté.
Překážkou v rozhovorech, které nepřímo trvají rok, bylo budoucí bezpečnostní uspořádání na hranicích. Hamás odmítal dlouhodobé setrvání izraelských vojáků kdekoli v Pásmu Gazy.
Od izraelských představitelů ale zaznívalo, že židovský stát nemůže být v bezpečí, pokud dojde k návratu k předválečnému uspořádání, jež umožňovalo pašovat do Gazy zbraně a další vojenský materiál.
Premiér Benjamin Netanjahu se netajil ani plánem pokračovat ve válce po propuštění rukojmích tak, aby Izrael zlikvidoval veškeré kapacity Hamásu. Byť hnutí je v současnosti výrazně oslabeno, rozhodně není zničeno a příměří mu může poskytnout příležitost přeskupit síly.
Hamás zase trval na rozsáhlém propuštění palestinských vězňů (v Izraeli jich je násobně víc než zmíněná tisícovka), včetně svých vedoucích představitelů obviněných ze zosnování útoků na civilisty. Izrael to v některých případech odmítá. Vede ho k tomu i zkušenost s Jahjá Sinvárem. Loni zabitý vůdce Hamásu byl jedním z hlavních strůjců masakru ze 7. října 2023, v minulosti byl přitom izraelským vězněm.
Proč se podařilo dosáhnout dohody právě teď?
Analytici už v předchozích dnech nejčastěji zmiňovali faktor Trump. I podle zdrojů agentury Reuters vyjednavači vnímali jeho prezidentskou inauguraci 20. ledna jako nejzazší termín.
Trump dopředu mluvil o tom, že v Pásmu Gazy nastane „peklo“, pokud Hamás před jeho návratem do úřadu nepropustí rukojmí. To některé komentátory vedlo k úvahám, co by se mohlo stát, aby na tom region byl ještě hůř než teď. Na vyjednávání to ale vliv mít mohlo.
Na druhou stranu izraelská média psala o nátlaku, který Trumpovi lidé vyvíjeli také na Izrael. Netanjahuovi prý dali najevo, že k dohodě musí dojít a že jí nemá klást překážky.
Trump se ve středu k zásluhám přihlásil ještě předtím, než dohodu oznámili vyjednavači. Byl prvním politikem, který o ní veřejně promluvil. „Velkolepá dohoda o příměří nastala jen díky našemu historickému listopadovému vítězství,“ napsal v narážce na své zvolení do Bílého domu na síti Truth Social.
Prezident Biden volil kolegiálnější tón. Na tiskové konferenci v Bílém domě řekl, že on a tým zvoleného prezidenta Trumpa mluvili „jako jeden tým“. Když už odcházel a novináři se ho ptali, komu tedy patří zásluhy, otočil se a pronesl: „To je vtip?“ A odkráčel.
S Bidenem ale už předtím „držel“ katarský premiér Sání. Na dotaz, co se změnilo, že po dlouhých měsících nastal průlom, odpověděl, že v posledních dnech byla patrná spolupráce a snaha končící i nastupující americké administrativy dosáhnout dohody.
Může dohodu zablokovat izraelská vláda?
Teoreticky ano. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua není jednotná. Už v úterý, když se objevily náznaky rodícího se kompromisu, mu odeslalo deset pravicových členů jeho koalice, včetně členů premiérovy strany Likud, otevřený dopis, kde dávají najevo svůj odpor vůči příměří.
Izraelská krajní pravice dlouhodobě usiluje o pokračování vojenské operace v Pásmu Gazy. Koaliční strana Židovská síla (Ocma Jehudit) pohrozila odchodem z vlády. Její šéf a ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir nazval dohodu „kapitulací“ před Hamásem.
Vyzval ke společnému postupu další extremistickou sílu Náboženský sionismus, kterou vede ministr financí Becalel Smotrič. I tato strana je proti dohodě. Tyto dvě partaje samy nemůžou dohodu ve vládě zablokovat, ale Netanjahuova koalice bez nich může ztratit parlamentní většinu.
Úřad izraelského premiéra navíc ve čtvrtek obvinil Hamás, že se už snaží z některých částí dohody odstoupit. Palestinské hnutí to odmítlo, podle informací BBC ale skutečně požadovalo přidání několika jmen významných vězňů na seznam propuštěných. Izraelský kabinet kvůli tomu odložil hlasování o dohodě.
Kolik zůstává v Gaze izraelských rukojmích?
Izrael předpokládá, že naživu je stále 60 rukojmích, z toho 50 mužů a deset žen. Z území se dosud nepodařilo dostat také 34 těl unesených lidí, kteří zemřeli v zajetí.
Teroristé z palestinského Hamásu a dalších hnutí 7. října 2023 a v dalších dnech podle izraelských údajů do Pásma Gazy unesli 251 lidí, Izraelců i cizinců (např. Thajců pracujících v izraelských továrnách), z toho 200 mužů a 51 žen.
Od únosu se 117 lidí vrátilo do bezpečí, z toho 105 v rámci výměn mezi Hamásem a Izraelem, osm zachránila izraelská armáda a čtyři propustil Hamás jednostranně. Do Izraele bylo navráceno 40 těl unesených, z toho tři zemřeli v důsledku palby izraelských vojáků.
