Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Plánování rodiny komplikuje spousta věcí. Především nejistota, hlavně ta ekonomická. Výzkum Současná česká rodina poukázal například na to, že finančně zranitelnější jsou lidé žijící v nájemních bytech. Ti odkládají založení rodiny daleko častěji než rodiny žijící ve vlastním.
V posledních letech ale svět postihla celá řada událostí, která na rodiny dopadla. Jednou z těch největších a zatím ne zcela probádanou byla covidová pandemie. A ukazuje se, že i nejistota kolem očkování mohla krátkodobě ovlivnit plodnost českých žen. Přišly na to ve své studii vědkyně z Národního institutu SYRI.
Nešlo o očkování jako takové, vědci z různých koutů světa se shodují, že neexistuje důkaz, který by potvrdil souvislosti mezi zhoršením plodnosti a vakcinací proti covidu-19. Něco jiného jsou ale obavy z možných vedlejších účinků očkování.
„Řešíme, jak nám klesla úhrnná plodnost, ale my jsme ukázaly, že je to tak citlivý ukazatel, že propad mohla ovlivnit jen taková maličkost, jakou je odložení početí mimo měsíc vakcinace,“ vysvětluje spoluautorka studie Jitka Slabá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI.
Zatímco mezi úvodními covidovými lety 2020 a 2021 se plodnost zvýšila z 1,76 dítěte na ženu na 1,83, mezi lety 2021 a 2022 došlo k výraznému propadu na 1,62 dítěte na ženu.
Jak jsme se očkovali
Vraťme se do roku 2020. Je 27. prosince a jako první v Česku se nechává očkovat proti covidu-19 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). K nedostatkové vakcíně mají přístup nejprve zdravotníci a ohrožení senioři. Posléze se otevírá očkování podle věku. Začíná se u lidí starších osmdesáti let.
V květnu se pak dostává i na čtyřicátníky a nakonec v červnu se očkuje už bez ohledu na věk. A právě v prvních měsících byl o očkování nejmasivnější zájem – v moderní historii nikdy neproběhla v tak krátkém čase takhle obrovská akce s dopadem na zdraví.
Ačkoliv lékaři uklidňovali těhotné ženy, že se mohou nechat bez problému očkovat, teprve na začátku června publikovala Česká vakcinologická společnost oficiální stanovisko pro očkování těhotných a kojících žen. Podle něj se aplikace vakcíny měla plánovat až po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Dnes už společnost říká, že je možné očkovat v kterékoliv fázi těhotenství.
„Vzhledem k rozsahu očkování jsme si s kolegyněmi položily otázku, nakolik by se změnila hodnota úhrnné plodnosti v případě, že by se ženy snažily vyhnout početí v měsíci vakcinace, avšak v jiných měsících by věkově specifické míry plodnosti byly zachovány,“ popisuje Slabá, co stálo na začátku studie.
Vědkyně proto spočítaly pro jednotlivé měsíce očekávaný počet narozených dětí. Vyloučily přitom ženy, které se o devět měsíců dříve nechaly očkovat. Tato čísla pak srovnaly s reálnými daty o počtu narozených a ve většině měsíců se čísla potkávala.
Nelze z toho rozhodně vyvodit, že za propadem plodnosti byla jen obava z očkování. Závěr studie ale ukazuje, že i takové rozhodnutí může statistiky významně rozkolísat. Což je důležité pro další pochopení souvislostí, které do snižování plodnosti promlouvají.
Porodnost klesá
Strmý pád plodnosti totiž v Česku pokračuje. Loni se navíc velmi pravděpodobně narodilo nejméně dětí v historii. Zatím nemáme oficiální čísla, ale napovídají tomu data Českého statistického úřadu za tři čtvrtě roku, které Seznam Zprávy doplnily o anketu mezi porodnicemi. Celý článek si můžete přečíst níže.
Poslední oficiální data máme z roku 2023, kdy matky v Česku přivedly na svět 91 tisíc dětí, před pěti lety to bylo přitom o pětinu víc. Za rok 2024 se dá odhadovat, že se narodilo jen asi 84 tisíc dětí.
Demografové tento propad vykládají tím, že rodiče mohli v předešlých letech uspíšit narození druhých dětí v rodině, což se potkalo s tím, že lidé odkládají plány na prvního potomka. To může být způsobeno zhoršením ekonomické situace, což ukazují data z výzkumu Současná česká rodina.
Nedá se očekávat, že by se trend výrazně otočil. Navíc dětí se bude v nejbližších letech rodit málo i kvůli tomu, že do nejplodnějšího věku dospívají ženy z nejslabší generace počínající polovinou devadesátých let.
