Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč).
Pistorius, který je stejně jako Scholz členem sociální demokracie (SPD), a Baerbocková ze strany Zelených začali na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině pracovat už v závěru loňského roku. V listopadu se v Německu rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), předčasné volby prezident Frank-Walter Steinmeier vypsal na 23. února.
Podle plánů ministerstva obrany by měla Ukrajina dostat ještě tři dodatečné systémy protivzdušné obrany Iris-T s municí, další střely pro protiraketové systémy Patriot, deset kolových houfnic a další dělostřeleckou munici. Podle časopisu Der Spiegel považují Pistorius a Baerbocková balíček za důležitý signál, že Německo dál stojí na straně Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání ruské agresi, a to navzdory politickému vývoji v Německu.
V žádosti o financování balíčku, který by musel schválit rozpočtový výbor Spolkového sněmu, ministerstva obrany a zahraničí, píší, že dodatečné dodávky jsou potřeba vzhledem k výraznému zrychlení ruského postupu na Ukrajině a ztrátě důležitých obranných postů Kyjeva na východě země.
Navíc není jasné, jak bude vypadat po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu podpora USA, které jsou největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Německo je na druhém místě.
Podle Spiegelu ale po Novém roce úřad německého kancléře dal oběma ministerstvům neformálně najevo, že Scholz nový balíček před volbami nepodpoří. Zdůvodnil to tím, že nechce budoucí vládu postavit před hotovou věc. Navíc kancléř údajně nevidí důvod pro dodatečnou pomoc, Ukrajina podle něj má nyní k dispozici z Německa dostatek prostředků, aby se mohla účinně bránit.
Předběžný rozpočet na rok 2025 počítá se čtyřmi miliardami eur (100 miliard Kč) na vojenskou pomoc. Navíc může Kyjev počítat s balíkem půjček ve výši 50 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), na kterém se loni dohodla skupina předních ekonomik G7 a který je financován z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.
Časopis Der Spiegel ale uvádí s odvoláním na zdroje v SPD i další důvod, proč zřejmě Scholz nový balík pomoci blokuje: nechce si proti sobě před únorovými volbami poštvat voliče, kteří s pomocí Kyjevu nesouhlasí. Těch je přitom podle posledních průzkumů v Německu stále více. Zástupci ministerstev zahraničí a obrany se nyní údajně snaží najít podporu pro balík u opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která by podle průzkumů veřejného mínění mohla vyhrát volby a vést příští německou vládu.
