Politolog: Odvaha stíhat jednoho z nejvýraznějších politiků je dobrá zpráva

Policie chce stíhat Tomia Okamuru za billboardovou kampaň jeho hnutí Svoboda a přímá demokracie před loňskými krajskými volbami. Pražští kriminalisté podezírají politika z podněcování k nenávisti vůči skupině obyvatel a do Poslanecké sněmovny poslali žádost o jeho vydání. Jak hlasování poslanců asi dopadne? Jak důležité téma pro politiky v současnosti je migrace? A dokáže ještě přitáhnout stranám nové voliče?

Sněmovna bude muset v následujících týdnech řešit žádost kriminalistů o vydání poslance a šéfa SPD Tomia Okamury. Toho policie podezřívá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, a to kvůli loňské billboardové kampani, se kterou strana přišla před krajskými volbami.

Na jednom z plakátů - umístěném na Václavském náměstí - byl muž tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“. Na dalším, který vytvořila umělá inteligence, zase dva romští mladíci kouřili cigaretu a v textu stálo: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj' na háku…“

Kvůli kampani policie obdržela několik trestních oznámení, třeba od náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) nebo od neziskové organizace ROMEA. Podrobnější informace o vyšetřování ale podle reportéra Seznam Zpráv Radka Nohla nejsou k dispozici. „Poté, co se v Poslanecké sněmovně řešilo vydání tehdejšího poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha, tak mandátový a imunitní výbor je opatrný na to poskytovat informace z žádostí,“ vysvětluje v podcastu 5:59.

V roce 2012, kdy Sněmovna o vydání Ratha jednala, se totiž na veřejnost velmi rychle dostaly části tohoto dokumentu, mimo jiné i znění některých odposlechů. „Teď si už poslanci nemohou tu žádost odnést, jak bylo dříve běžné. Mohou do ní pouze nahlédnout,“ dodává Nohl.

Členové mandátového a imunitního výboru budou situaci kolem Tomia Okamury nejspíš řešit v polovině ledna, doporučení by pak podle poslankyně ANO a šéfky dotyčného výboru Heleny Válkové měl její výbor vydat během února nebo března. Pak bude rozhodovat celé plénum.

Politolog Aleš Michal připomíná, že jde o poměrně překvapivou záležitost. „Ty takzvaně verbální trestné činy v těch nejvyšších politických patrech neřešíme tak často. A probíhá tady debata o tom, jakým způsobem jsou tyhle činy (…) kryty imunitou,“ popisuje v podcastu 5:59 expert, který se mj. zabývá populismem a pravicovým extremismem.

Historicky jde dokonce teprve o druhou žádost týkající se podezření z podněcování k nesnášenlivosti, kterou čeští poslanci v novodobé historii řeší. O té první rozhodovali v roce 1997, kdy tehdejší poslanec a předseda Republikánské strany Československa Miroslav Sládek na demonstraci proti schválení Česko-německé deklarace prohlásil, že by Češi měli litovat zejména toho, že Němců zabili ve válce málo.

Politolog nicméně zároveň podotýká, že se z případu Tomia Okamury nedá usuzovat, že by kriminalisté nebo státní zástupci měli v poslední době větší sebevědomí na to, aby se zabývali podobnými případy. K tomu by se prý podobných kauz muselo nashromáždit víc. „Samozřejmě můžeme se na to dívat také pohledem toho, že se tyto orgány nebojí sahat do těch nejvyšších politických pater. (…) To je určitě pozitivní zpráva,“ říká expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Přestože se ale společenská citlivost na podobná vyjádření zvyšuje a debata o hranicích svobody slova a korektního projevu u politiků probíhá, někteří politici se stále vydávají na hranu toho, co je považováno za přijatelné. Dokládá to třeba i nedávný případ místostarostky Moravské Ostravy Aleny Pataky (ANO), která kvůli hanlivým vyjádřením o Romech musela na svou funkci rezignovat.

A ostatně i Tomio Okamura na úterní tiskové konferenci řekl, že si za kampaní, kvůli které policie žádá o jeho vydání, stojí a že považuje za chybu, že na plakátu „není i muslim“. Mimo to ale mluvil i o tom, že téma nelegální migrace bylo vždy SPD vlastní a nehodlá se ho vzdávat ani do nadcházejících sněmovních voleb.

Vyvolávání obav z imigrantů je ostatně podle politologa Michala do jisté míry stále efektivním nástrojem voličské mobilizace, jelikož s sebou nese silné emoce jako strach a pracuje také s nedůvěrou některých lidí v instituce a ve stát jako takový. Kvůli tomu prý může téma nelegální migrace hrát roli i ve státech, jako je Česko, kde přitom „není reálným problémem“.

„Ten kontrast se ukazuje docela zajímavě v Německu, kde se strach z migrace a síla antimigračních stran projevují ve východních částech Německa, zatímco migrační tlak byl primárně vyvíjen na západní části. Takže ten reálný fenomén migrace nemusí být jediným důvodem, proč lidé volí antimigrační strany. Může se to napojit na nějakou individuální nespokojenost,“ vysvětluje politolog.

Přesto je prý situace jiná než před zhruba deseti lety, kdy se Evropská unie potýkala s tzv. migrační krizí a na tématu nelegální migrace si někteří politici i strany vystavěli svůj úspěch. Zájem o téma nelegální migrace je dnes nižší než dříve, což politologa vede k domněnce, že nejspíš mnoho nových voličů českým stranám nepřivede.

O to podle něj nicméně Tomiu Okamurovi v současné době stejně nejde: „Nemyslím, že mu to přihraje další voliče, protože se už několik měsíců bavíme o tom, že preference SPD klesají. Tomio Okamura teď hraje o to, aby mu spíš další voliči neodešli.“ Aby se mu to podařilo, je ale prý nutné, aby své stávající příznivce přesvědčil o tom, že je odhodlaným bojovníkem za svobodu slova, který se nenechá umlčet - o což už se snaží - a udržel dané téma ve veřejném prostoru až do voleb.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli je téma nelegální migrace vlastní pouze krajní pravici nebo může být využitelné i pro mainstreamové strany, a také zda jsou rasistické výroky politiků v současné době automaticky diskvalifikační. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.