Trump přejmenoval Mexický záliv. Musíme ho jinak nazývat i v Česku?

Jedním z prvních kroků, které nový americký prezident Donald Trump učinil po nástupu do úřadu, je přejmenování Mexického zálivu. Chce ho nově nazývat Americký záliv, jak avizoval už před inaugurací.

„Americký záliv, takové krásné a vhodné jméno,“ pronesl v souvislosti se svými plány na zrušení nových omezení těžby ropy a plynu na moři, jež – kvůli klimatické krizi a snahám o přechod na ekonomiku založenou na čisté energii – schválila administrativa končícího Joea Bidena.

Trumpovy plány na překreslení západní polokoule jsou mnohem větší. Kanadu už dříve opakovaně označil za 51. americký stát. Zálusk si pak dělá na Grónsko i Panamský průplav. Nevyloučil přitom použití nátlaku k jejich získání, a to ani vojenské síly.

Seznam Zprávy přibližují, nakolik je skutečné přejmenování Mexického zálivu reálné.

Mexický záliv se rozkládá mezi východním pobřežím Mexika, jižním pobřežím USA a severním pobřežím Kuby. Vzniká v něm Golfský proud, který zásadně ovlivňuje podnebí severní Evropy, Velké Británie a jižního Grónska.

Vlévají se do něj řeky Mississippi i Rio Grande a těží se v něm velké množství ropy. Jeho pobřeží má téměř 5700 kilometrů, z toho více než polovina připadá Mexiku.

„Mezi Floridou a Yucatanem je Mexický záliv od 17. století uznáván jako základní námořní bod pro navigaci při plavbě,“ přiblížil mexický historik a politický poradce José Alfonso Suárez del Real.

V dřívějších dobách se vodní ploše říkalo například Záliv Nového Španělska nebo Floridské moře. Současným názvem se označuje po více než čtyři století. Předpokládá se, že bylo pojmenování převzaté od indiánského města Mexiko.

Mexickému zálivu se často přezdívá „třetí pobřeží“ Spojených států, jelikož se rozkládá na území států Texas, Louisiana, Mississippi, Alabama a Florida.

Republikánský politik navíc už od své první kandidatury v roce 2016 usiloval o několik změn ve vztahu k Mexiku – týkaly se zejména bezpečnosti hranic a zavedení dovozních cel. Trump například prohlásil, že podél hranice vybuduje zeď a donutí Mexiko, aby za ni zaplatilo (během jeho prvního mandátu se postavilo přes 720 kilometrů).

V exekutivním příkazu, kterým Trump přejmenování nařídil, se o zálivu píše jako o „nesmazatelné součásti Ameriky“. Nařízení vyzdvihuje význam plochy v historii Spojených států i pro současnou ekonomiku. Zmiňuje ložiska ropy a zemního plynu, rozsáhlé oblasti rybolovu, ale i rekreační aktivity.

Ano, prezident Spojených států může právě s pomocí exekutivních příkazů nařizovat změny názvů geografických útvarů. Floridský guvernér Ron DeSantis, republikán a Trumpův spojenec, už použil nový název v nařízení, kterým vyhlásil nouzový stav kvůli zimnímu počasí.

Pro ostatní země to ale není nijak závazné, a tak v Česku mapy přemalovávat nemusíme.

Mapování moří, oceánů a splavných vod má na starost Mezinárodní hydrografická organizace (IHO), jejímiž členy jsou jak Spojené státy, tak Mexiko. Některé vodní plochy IHO také pojmenovává, v některých případech však země ve své vlastní dokumentaci označují stejnou vodní plochu rozdílnými názvy.

Jednodušší je přejmenovávání geografických útvarů, které se nacházejí jen na území jednoho státu. Trump rozhodl také o návratu nejvyšší hory USA k dřívějšímu názvu Mount McKinley, který odkazuje na prezidenta z přelomu 19. a 20. století Williama McKinleyho. Od doby Baracka Obamy se aljašské hoře oficiálně říkalo Denali, což je název, který jí přiřkli původní Američané.

Nutno podotknout, že změny geografických pojmů probíhají často – v posledních letech federální úředníci mění historické názvy, které jsou urážlivé, zejména vůči Afroameričanům a původním obyvatelům Ameriky.

Například jednu z nejvyšších hor státu Colorado, dříve známou jako Mount Evans, se federální vláda v roce 2022 rozhodla na naléhání indiánských kmenů přejmenovat na Mount Blue Sky.

Není, byť dřívější zmínky o přejmenování Mexického zálivu padly v jiném kontextu.

V roce 2010 založil Stephen Colbert, moderátor stanice Comedy Central, fond nazvaný „Americký záliv“, který měl pomoci vyčistit vodní plochu poté, co se do ní z plošiny Deepwater Horizon vylilo téměř 640 milionů litrů ropy. „Myslím, že už tomu nemůžeme říkat Mexický záliv. Rozbili jsme ho, koupili jsme ho,“ řekl tehdy s nadsázkou.

O dva roky později navrhl přejmenování demokratický politik Daniel Stephen Holland z Mississippi. Učinil tak, aby zesměšnil své republikánské kolegy, kteří podle něj chtěli ze státu vytlačit cokoliv a kohokoliv mexického.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová už na začátku ledna, když Trump změnu názvu avizoval, při tiskové konferenci ukázala reprodukci mapy z roku 1607, kde se název Mexický záliv již vyskytuje. Poukázala tak na to, že název je výrazně starší než samotné Spojené státy, které vznikly v roce 1776.

A sarkasticky navrhla, aby se Spojené státy přejmenovaly na Américu Mexicanu, tedy Mexickou Ameriku.

„Nazývala ji tak již ústava Apatzingánu od roku 1607,“ řekla, a odkázala tak na neklidné vztahy Spojených států a Mexika v minulosti a na ústavu, která se jako první pokusila o vytvoření právního rámce pro nezávislé Mexiko během války za nezávislost.