Francouzi opouštějí Afriku. Zbyly jim jen Gabon a Džibutsko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pobřeží slonoviny se letos chystá na prezidentské volby a dosavadní hlava státu, 83letý Alassane Ouattara, si pro svůj novoroční projev přichystal překvapení.

Neprozradil sice, zda bude usilovat o svůj už čtvrtý mandát, řekl ale, že v lednu dojde k předání 43. praporu námořní pěchoty v Port Bouet v metropoli Abidžanu tamní armádě. Na základně přitom až dosud sloužilo zhruba 900 francouzských vojáků.

Západoafrický stát se tak stal dalším z těch, které ukončují působení francouzské armády na své půdě. Zatímco část z nich, jako Mali, Niger či Burkina Faso, se tak rozhodla po vojenských převratech, Pobřeží slonoviny a krátce před ním i Senegal krok oznámily, aniž by v nich došlo ke změně režimu.

Dá se tedy mluvit o konci francouzského vlivu na kontinentu? „Rozhodně se dá mluvit o upadajícím vlivu, primárně ve vojenské a bezpečnostní oblasti,“ řekl Seznam Zprávám geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Francouzské působení je vnímáno jako natolik toxické, že ani režimy, které neusilují o razantní změnu své zahraničně-politické orientace, vojenskou spolupráci ukončují. Spolupráce s Francií je stále silnější vnitropolitické téma a vypovězení spolupráce umožňuje politickým elitám získat popularitu jak u veřejnosti (Pobřeží slonoviny, Senegal), tak uvnitř bezpečnostních složek (Čad),“ podotkl.

O protifrancouzských náladách v Africe mluvil i analytik Seidik Abba, jehož citoval server Deutsche Welle. „V subregionálním kontextu nyní fouká vítr suverenity, takže úřady Pobřeží slonoviny chtějí tímto oznámením potvrdit, že stojí za požadavkem na suverenitu,“ uvedl.

Prezident Ouattara v souvislosti se stažením francouzských vojáků zmínil úspěšnou modernizaci armády. K odchodu Francouzů dojde podle analytika Abby po vzájemné dohodě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Francie se chtěla vyhnout nepříjemnému překvapení jako v předchozích případech, stále ale zůstává partnerem afrického státu a vojenská spolupráce obou zemí má i nadále pokračovat.

Možnost, že by v příštích letech Francie vojensky zasahovala v Africe, jako například za prezidentství Françoise Hollanda v Mali proti džihádistům, má Bohumil Doboš nyní za nepravděpodobnou.

Francouzům už totiž zbývají jen dvě země, kde budou mít své vojáky (nepočítaje poradce a školitele, kteří nejspíš zůstanou v Pobřeží slonoviny i Senegalu): Gabon a Džibutsko, které leží na opačných stranách kontinentu.

„Unilaterální zásah Francie asi v tuto chvíli ve většině subsaharské Afriky nepřichází v úvahu. Zapojení francouzských sil do širších operací si však v některých oblastech v dohledné budoucnosti představit umím. Přeci jenom má francouzská armáda velké zkušenosti s působením v regionu,“ připomněl Doboš s tím, že státy, které budou usilovat o pomoc z vnějšku, se pravděpodobně obrátí na jiné mocnosti.

Francouzská přítomnost ostatně stabilitu režimů nezajišťuje, jak Doboš zmínil nedávné vojenské puče.

Podobné je to i s terorismem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pobřeží slonoviny sice patří ke stabilnějším zemím, přesto i sem proniká skrze Burkinu Faso džihádistická koalice JNIM (Skupina pro podporu islámu a muslimů, pozn. red.) napojená na al-Káidu.

„Neočekávám, že stažení francouzských sil zásadně situaci změní. Pobřeží slonoviny si dle mého názoru najde nové partnery, a to klidně i v rámci EU/Západu,“ uzavřel Bohumil Doboš.

Konec politiky „Françafrique“, o němž loni mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron, tak skutečně nastává. A nezdá se, že by ho v Africe někdo příliš oplakával.