Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Matěj Gregor má za sebou ve 22 letech sedmileté členství u Svobodných, momentálně je vycházející hvězdou Motoristů sobě. Společně se zbytkem uskupení kolem předsedy Petra Macinky se chce na podzim dostat do Poslanecké sněmovny.
„Letos to podle mě bude hlavně o ekonomické situaci,“ nastiňuje stěžejní téma podzimních voleb. Vedle něj pak podle Gregora do hlasování o budoucí vládě promluví i otázka Green Dealu, českého průmyslu nebo války na Ukrajině.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy Gregor nastiňuje, proč odmítl vést mladé ANO a zda není chybou, že se Motoristé – kteří chtějí zapůsobit na zklamané voliče ODS – už předem hlásí ke spolupráci s Andrejem Babišem.
Je vám lehce přes dvacet a už vedete mládežnickou organizaci Generace Motor a moravskoslezskou buňku Motoristů sobě. Vzbuzujete i pozornost médií a politických kolegů, Václav Klaus vás třeba označuje za naději české politiky. Nestoupne to člověku do hlavy?
Myslím si, že úplně ne. Podle mě je důležité mít nějakou psychickou hygienu, aby člověk věděl, co dělá, jak a také proč. A rovněž aby neměnil zažité procesy. A byť mi slova Václava Klause lichotí, tak samozřejmě s pozorností roste i kritika a nějaké komentáře. Já zároveň už čtvrtým rokem vytvářím nějaký obsah na internetu, takže si na pozornost nějak postupně zvykám.
Jaké to vlastně je čelit v tomto věku kritice? Ostřílení politici jsou na to do jisté míry zvyklí, někdy se tomu říká „hroší kůže“, ale vy jste v povědomí širší veřejnosti poměrně čerstvě.
Internet snese všechno a z toho důvodu se snažím si opravdu brát k srdci pouze tu kritiku, která je mi řečená do očí. Samozřejmě, že ty reakce a komentáře čtu vesměs všechny, ale urážky prostě přeskakuji a neřeším je. Žijeme v době hybridní války. Mám pocit, že oboustranně funguje strašně moc internetových botů a mám skutečně důvodné podezření, že některé nenávistné komentáře – teď myslím doopravdy takové ty nejhorší – pocházejí z falešných účtů neexistujících lidí. Chápu, že politika budí emoce. Člověk by se měl prostě držet toho, co mu lidé řeknou do očí během nějakého setkání, to je za mě cenné.
Malé strany nabízejí prostor na hraní
Sedm let jste působil u Svobodných, po neúspěšných evropských volbách jste se přidal k Motoristům. Vašeho politického nadání si nicméně vedle Petra Macinky všiml i Andrej Babiš, který vás lákal do mládežnické organizace svého hnutí. Jeho údajně velkorysou nabídku jste ale odmítl. Proč?
Je pravda, že mi Andrej Babiš řekl, že by byl rád, kdybych kandidoval na předsedu mladého ANO a že by mě podpořil. Zároveň mluvil o tom, že bych mohl být na kandidátce ANO v Moravskoslezském kraji někde vysoko, což by asi vzhledem k preferencím hnutí ANO znamenalo jistotu poslaneckého mandátu, ale já jsem už jednal s Motoristy. Navíc si myslím, že moje spolupráce s hnutím ANO by nebyla moc logická.
Z jakého důvodu?
Nemyslím si, že bych jim nějak pomohl. Ta strana vede v průzkumech, u nás v kraji vyhrává volby a má tam i mnoho lidí – namátkou Aleše Juchelku nebo třeba Josefa Bělicu. Navíc já jsem byl vždycky hráčem malých stran, kde má člověk dostatek prostoru na hraní. To jsem třeba u Svobodných měl, proto jsem tam také kandidoval vysoko. A u Motoristů jsme si s Petrem Macinkou řekli, že můžeme založit nějakou organizaci a že to mohu dělat tak, jak chci já. Zároveň Petr narýsoval, jak si fungování Motoristů představuje, a mně to přišlo jako něco, co jsem vždycky chtěl u Svobodných.
Co přesně vám narýsoval?
Jde nám o to být konzervativní stranou pro mladé, která nesklouzává ke zbytečným proruským narativům a která nenadbíhá extremistickým bublinám. Chceme se prostě držet pravicového programu. Tohle všechno se mi líbilo, najednou jsem cítil jinou energii. U Svobodných už to bylo prostě takové vyhoření. Zároveň vidím, že o nás lidé mají zájem, hlásí se do strany, i mladí, takže to je pro mě nová zkušenost.
Hnutí ANO je pro Motoristy přirozený partner
Petr Macinka mluví o tom, že jste uskupením pro zklamané voliče ODS. Zároveň není tajemstvím, že byste vládu klidně skládali s hnutím ANO, jehož členové vás dokonce přišli podpořit na váš kongres. Není to chyba, když řadě voličů ODS hnutí Andreje Babiše vadí?
Já tomu určitě rozumím méně než Petr, takže i kdybych si myslel, že je to chyba, budu dávat na jeho úsudek. Ale víte co, my těm lidem nemůžeme lhát. Samozřejmě vidíme, jak ty průzkumy vypadají. A víme, že to nemůžeme poskládat s nikým jiným, taková je teď realita a nemůžeme tvrdit opak. Chyba by byla naopak tvrdit, že s Babišem jít nechceme, a po volbách říkat, že nebyla jiná možnost.
Chápu, že lidé cítí u hnutí ANO nějaké kontroverze, nicméně si myslím, že dvoučlenná koalice za účasti strany, ke které mají třeba lidé výhrady, ale která je strana vítězná, může být pro tuto zemi stabilnější a přínosnější než třeba koalice čtyř pěti stran.
Proč se ale jako pravicová strana nesnažíte více sbližovat s ODS a cílíte více na kolegy z hnutí ANO?
Já doopravdy nepředpokládám, že bychom s ODS mohli dát většinu 101 poslanců, a také je otázka, jestli by ODS vůbec o spolupráci s námi stála. Protože teď jsme měli třeba mládežnickou organizaci ODS na našem futsalovém turnaji a my jsme se jich ptali na pár otázek ohledně eura nebo tak a zjišťujeme, že naše názory jsou prostě rozdílné.
V čem přesně se rozcházíte?
Co jsem měl já možnost slyšet, tak někteří lidé z mladé ODS se vyslovili, že by byli pro přijetí eura. A to my nepovažujeme za ekonomicky výhodné. Je to docela stěžejní téma, o kterém už bude muset nějaká vláda konečně rozhodnout – buď se vyjedná výjimka, nebo se pustíme do přijímacích procesů.
A například s hnutím ANO, které je stejně jako my v Patriotech pro Evropu, máme v případě eura programovou shodu, stejně jako v otázkách migrační politiky nebo zahraničního směřování na Západ. Hnutí ANO je pro nás prostě přirozený partner a chuť ke spolupráci je určitě oboustranná.
Chytré a férové škrtání státních výdajů
Co bude podle vás stěžejním tématem letošních voleb?
Podle mě budou hlavně o ekonomické situaci. Před těmi posledními volbami jsme sice věděli, že nás čeká průšvih, ale čísla to ještě neukazovala. Inflace a všechno ostatní se roztočilo až o pár let později. Lidi bude určitě zajímat, jak chceme snížit schodek, kde se budou škrtat výdaje, co chceme zvedat a co ne.
Určitě se pak bude řešit i Rusko a Ukrajina, Green Deal a český průmysl. No a také asi půjde o určité referendum o Petru Fialovi a Andreji Babišovi, i když za mě se ten antibabišismus v Česku už jednou provždy vyčerpal.
Když mluvíte o ekonomice jako o hlavním tématu – máte už jasné plány, kde škrtat, jak řešit schodek a co chcete zvedat?
Konkrétní program budeme teprve zveřejňovat. Ale státní výdaje jsou prostě velké a musí se omezit. Není to sice populární, ale my jsme přesvědčeni, že jde škrtat i tak, aby to bylo férové. Podle mého názoru máme hrozně moc peněz v dotačních programech, které ale nejsou efektivní. Tuším, že Národní kontrolní úřad teď zveřejnil, že jsme z dotací rozházeli bilion na projekty, ze kterých se ty peníze ale nevrací.
Teď už nejsme v době průmyslové revoluce, jsme v době digitálně-průmyslové revoluce a na to se musíme adaptovat. Já jsem velkým fanouškem startupů, chtěl bych, aby se nakopla česká burza, aby se zařadily kryptoměny, zkrátka ty nové ekonomické modely. Zároveň vidím velký potenciál v mladých lidech, kteří jsou ale někdy znevýhodnění.
Můžete to rozvést?
Myslím si, že tu je jistá neférovost pro lidi do 26 let. Když studujete vysokou školu, nemusíte platit sociální a zdravotní pojištění. Ale když třeba jednadvacetiletý člověk podniká, tak ho stát v tomto ohledu znevýhodňuje. Za mě je prostě nutné podporovat mladé lidi, aby neutíkali na vysoké školy jen proto, že se bojí začít pracovat nebo podnikat.
Stát by tomuhle měl jít podle mě naproti, už jen proto, že mladí lidé jsou schopní a velice digitálně zdatní. Zakládají byznysy přes Instagram, jsou z nich programátoři, školí, jak používat umělou inteligenci. A podle mě by mohli doopravdy udělat České republice obrovský kapitál a zakládat hodnotné firmy na úrovni sousedních zemí.
Vraťme se ještě na chvilku k tomu avizovanému škrtání. Nebojíte se, že snaha o zeštíhlení státu a snižování výdajů narazí u hnutí ANO? Jeho představitelé totiž volí spíše opačnou strategie, rádi by investovali a rozpumpovali tím ekonomiku.
Důležité je určitě kam investovat a kde škrtat. Já si myslím, že hnutí ANO hodně bojuje proti tomu, aby se škrtalo tam, kde to lidé nejvíce pocítí. To znamená například v oblasti školství a pedagogických pracovníků. S tím do jisté míry souhlasíme. My ale chceme škrtat tam, kde to lidé vlastně ani nepoznají. Takže například snížit počty úředníků, strukturální rozložení ministerstev nebo v oblasti dotační politiky.
Samozřejmě jsou různé druhy dotací, na ty investiční se už moc sahat nedá, protože jsou v tom systému už zakořeněné tak, že smysl dávají. To jsou ostatně i dotace na plynové kotle na Ostravsku, protože ty objektivně pomohly. Ale existuje i řada dotací, které efektivní nejsou. A myslím si, že v těchto ohledech budeme s hnutím ANO asi zajedno. Ale určitě je to i o tom, aby si nad tím sedli ekonomičtí odborníci obou stran.
Turek by v europarlamentu zabíjel svůj potenciál
Spekuluje se o tom, že by Motoristy mohl ve volbách vést Filip Turek. Jak se na jeho případnou kandidaturu díváte?
On mi Filip teď asi moc nepoděkuje, protože vždycky říká, že cítí hrozný tlak jak ze strany veřejnosti, tak třeba i od našich mládežníků, kteří mu hodně píší – já jsem jim proto i říkal, ať se mírní, že je Filip pod tlakem a ať ho do Sněmovny netlačí. Ale samozřejmě bych měl obrovskou radost, kdyby kandidoval.
Podle mě by byl totiž skutečně přínosným člověkem, kdyby pracoval na půdě Parlamentu nebo vlády. Rozumí hodně věcem, má přehled a během jeho působení v europarlamentu si i rozšířil obzory a získal kontakty. Za mě by prostě v europarlamentu zabíjel svůj potenciál.
Kandidoval ale s tím, že coby europoslanec může nejlépe hájit témata vašich voličů a priority Motoristů. A možná je to tam i pohodlnější než dennodenní střety v domácí politice…
On si tam vybudoval opravdu skvělý tým lidí, kteří tam pracují a kteří to evropské prostředí znají. Ale myslím si, že jeho místo by mělo být tady v Parlamentu. Rozhodli jsme se ale, že to necháme na něm. A to rozhodnutí, ať bude jakékoliv, budeme respektovat. A pokud by se Filip nakonec rozhodl, že kandidovat do Sněmovny nebude, věřím, že i tak nás podpoří.
Pak bych byl samozřejmě rád, kdyby do Sněmovny kandidoval třeba náš ekonomický expert Vladimír Pikora, protože si myslím, že by bylo skvělé, kdyby vysokoškolský pedagog a ekonom pracoval v rozpočtovém výboru. Petr Macinka mluvil i o tom, že osloví Renátu Veseckou, někdejší státní zástupkyni, ale i tam bude rozhodnutí samozřejmě na ní.
A co když se Filip Turek rozhodne zůstat europoslancem? Máte jako Motoristé šanci uspět ve volbách bez své nejvýraznější tváře?
Myslím si, že ano. Filip byl v eurovolbách samozřejmě raketa, s Přísahou jsme získali přes 10 procent, to je nějakých 300 tisíc voličů, do Poslanecké sněmovny nám stačí pět procent. A myslím si, že se nám už pomaličku formují osobnosti. A i kdyby Filip kandidoval, letošní volby nemohou probíhat jako eurovolby. Může být jednou z výrazných tváří, ale my potřebujeme 14 lídrů a 14 kandidátek, na které zveme kvalitní lidi. Chceme profilovat opravdové odborníky a lídry, ať už bude Filip kandidovat, nebo ne. Jako Motoristé totiž nemůžeme spoléhat čistě na Filipa Turka. Jeho účast by nám samozřejmě pomohla a bylo by to znát, ale jsme realisté a víme, že potřebujeme víc lidí – a tímto stylem teď přemýšlíme.
Seznam Zprávy v dalších dnech přinesou velké rozhovory také s lídry ostatních stran.
S kým jsme už mluvili:
Rozhovor s prvním místopředsedou hnutí ANO Karlem Havlíčkem.
Rozhovor s předsedou hnutí STAN Vítem Rakušanem.
Rozhovor s volebním lídrem ODS a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.
Rozhovor s mladou hvězdou Motoristů sobě Matějem Gregorem.
Rok voleb
Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v říjnu 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.