Slibované řešení důchodů pro tisíce sester nebo pošťáků se ještě víc komplikuje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jde o budoucí odchod do důchodu zhruba pěti tisícovek všeobecných zdravotních sester se specializací, necelých tři tisíců ošetřovatelů v pobytových službách, nebo zhruba 4400 osob obsluhující důlní zařízení či skoro čtyři tisíce skladníků anebo 1600 pošťáků.

To je výběr ze 108 788 pracujících, kteří letos začátkem roku podle Ústavu zdravotních informací a statistik pracovali v třetí kategorii rizik. Zcela konkrétně pak čelili celkovému fyzickému zatížení.

Vládní návrh důchodové reformy původně počítal s tím, že budou moci odejít do důchodu dříve, následně ale došlo ke koaliční dohodě, že tuto možnost bude mít jen necelých 13 tisíc osob pracujících v nejvyšší, čtvrté, kategorii rizik.

Pro zbylých 109 tisíc pracovníků se tak má připravit doprovodný zákon, který zaváže zaměstnavatele posílat za odsloužené směny v rizikovém prostředí příspěvek na důchodové připojištění. Vidina je taková, že pracovníci si budou moci vybrat předčasný důchod dofinancovaný připojištěním, nebo pracovat až do řádného důchodového věku a připojištění si vybrat poté.

Původně platil slib, že zákon bude představený do konce letošního roku. Podle zjištění Seznam Zpráv se ale tak nestane. Přitom ještě začátkem prosince před klíčovým projednáváním důchodové reformy v Senátu vystoupil vrchní ředitel Dušan Hradil z Ministerstva financí a potvrzoval, že na zákonu ministerstvo pracuje a bude do konce roku hotový.

„Dohodli jsme se, že do prvního týdne v lednu bude hotový text zákona,“ říká aktuálně lidovecký poslanec Jiří Navrátil, který je členem koaliční komise věnující se řešení situace u pracovníků v třetí kategorii rizik.

Tiskové oddělení Ministerstva financí pouze odkázalo na své dřívější vyjádření pro Seznam Zprávy z konce listopadu. „V tuto chvíli k návrhu probíhají jednání na pracovní úrovni a je zatím předčasné detailně hovořit o podobě legislativního návrhu,“ popsala před měsícem stav legislativních připrav z pohledu resortu financí Gabriela Krušinová.

Podle informací Seznam Zpráv je jádrem pozdržení klíčová otázka: Od kolika směn v rizikovém prostředí za měsíc už bude muset zaměstnavatel posílat příspěvek na důchod?

Pro připomenutí: U dřívějšího odchodu do důchodu pro nejnáročnější profese ve čtvrté kategirii rizik platí jednoduché pravidlo – pracovník musí odpracovat 2200 směn, aby měl vůbec nárok odejít dříve do penze.

Jenomže u třetí kategorii rizik mají zaměstnavatelé posílat příspěvek na důchodové připojištění od prvního odpracovaného měsíce.

Shoda panuje na tom, že do dvou směn v jednom kalendářním měsíci v rizikovém prostředí by zaměstnavatel nemusel posílat příspěvek.

A dále se pracuje s dvěma variantami: Buď, že od tří do deseti směn v jednom měsíci by zaměstnavatel posílal tři procenta mzdy na připojištění a od jedenácti směn čtyři procenta. Druhá varianta počítá s tím, že by byla jen dvě pásma: Do dvou směn by zaměstnavatel neplatil nic a od tří směn by přispíval čtyři procenta.

„Dohoda je, že se ještě poradíme se zaměstnavateli,“ konstatuje poslanec Navrátil.

Příspěvky na důchodové připojištění Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO, už dříve pro Seznam Zprávy popsal jako řešení, které není rovnocenné k nižšímu důchodovému věku v závislosti na počtu odpracovaných směn.

Argumentoval třeba tím, že v branži už jsou podobné příplatky takřka samozřejmostí. „To, co navrhují, máme už dávno splněno, zaměstnavatele to bude stát nula peněz,“ říká.

Napřímo pak Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče popsala, že se snaží o úpravách jednat s politiky s hnutí ANO. „Budeme samozřejmě komunikovat s příští vládou a snažit se to napravit. Považuji to za bezprecedentní,“ řekla Seznam Zprávám.