Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od našeho zvláštního zpravodaje v Mauritánii/
„Pilíř stability v Sahelu.“ Tak mluvil eurokomisař Jozef Síkela o Mauritánii, která se stala prvním cílem nového komisaře pro mezinárodní partnerství, při ceremoniálu k předávání vojenské techniky mauritánským ozbrojeným silám.
Mauritánie dostala od roku 2017 od Evropské unie vojenskou podporu za 63 milionů eur (asi 1,6 miliardy korun) a pomoc při boji s terorismem bude v následujících letech pokračovat.
„Mauritánie je nyní velmi dobrý a slibný partner, jsme se spoluprací velmi spokojení,“ řekla Seznam Zprávám členka Síkelova týmu. Země na západě Afriky tak nahrazuje v roli „oblíbence“ Bruselu Niger, kde došlo v červenci 2023 k vojenskému puči.
K předávání motorek Yamaha, nákladních vozů Renault a dalšího vybavení došlo na vojenské základně v metropoli Nuakšottu, hlavní bod den a půl trvající cesty se ale odehrával na ministerstvu hospodářství, kde nový eurokomisař podepsal dohodu o rozpočtové pomoci Mauritánii ve výši 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).
„První platba 23 milionů eur bude brzy připsána mauritánskému ministerstvu financí a poskytne okamžitou podporu rozvojovým prioritám vaší země,“ řekl Síkela.
Zelený vodík, zdravotnictví a migrace
Evropské peníze se v rámci programu Global Gateway (jakási unijní protiváha čínské Hedvábné stezky) soustředí na tři hlavní oblasti: vývoj výroby zeleného vodíku, který by měl zemi zajistit ekonomický rozvoj i vznik nových pracovních míst.
Barvy vodíku
Obnovitelný nízkoemisní vodík se má používat jako náhrada fosilních paliv. V říjnu 2023 přijala Evropská unie směrnici, která stanoví závazné cíle pro jeho nasazení v dopravě a průmyslu.
V roce 2030 má podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v EU činit minimálně 42,5 procenta. V dopravě mají jedno procento spotřebované energie zajistit obnovitelná paliva nebiologického původu (tzv. RFNBO), což může být právě zelený vodík. V průmyslu má obnovitelný vodík do roku 2030 nahradit 42 procent dnes používaného fosilního vodíku. Směrnici má ČR implementovat do roku 2025.
Vodík je označován podle způsobu výroby různými barvami.
- Zelený vodík se má vyrábět s využitím solární, větrné nebo vodní energie. Je považován za bezemisní.
- Šedý vodík se vyrábí chemickým štěpením zemního plynu, případně ropných zbytků. Při procesu však uniká do ovzduší oxid uhličitý.
- Modrý vodík se vyrábí chemickým štěpením zemního plynu se zachycením a uložením oxidu uhličitého pod zem. Je považován za nízkoemisní, EU však zatím tyto technologie nepodporuje.
- Růžový vodík – tak lze označovat vodík vyrobený z přebytečné jaderné energie. Je nízkoemisní, podle loňské směrnice jím ale mohou nahrazovat fosilní paliva jen ty státy, které mají více než poloviční podíl jádra na energetice - což se netýká České republiky.
O tom, že k výrobě zeleného vodíku a jeho případnému dovozu do Evropy ještě vede dlouhá cesta, mluvil se SZ Adam Bruun, vedoucí regionálního zastoupení Evropské investiční banky sídlícího v senegalském Dakaru.
„Nejdříve je potřeba vybudovat přístavy, které budou sloužit i k jiným účelům, a zároveň připravit pozemky pro budoucí výrobu vodíku. Musíme jít krok po kroku, bude to dlouhý proces. Teď jsme u prvního kroku, vyžaduje to dlouhodobé plánování,“ řekl.
Elektřinu, z níž se pak bude elektrolýzou vyrábět konečný produkt, by měli Mauritánci získávat ze solárních elektráren.
Během mé mise v Nouakšottu jsem se se Sid Ahmedu Bouhovi, ministrovi hospodářství a financí, setkal několikrát a chci mu poděkovat za jeho pohostinnost během mé mise v Mauritánii. Shodli jsme se, že je v našem 🇪🇺🇲🇷 společném zájmu rozvíjet spolupráci, která bude přínosná pro obě… pic.twitter.com/OqDWMNobkj
— Jozef Síkela (@JozefSikela) December 19, 2024
Při výrobě zeleného vodíku je možné používat při hydrolýze i mořskou vodu, ta se ale musí odsolovat – odsolovací stanice ale zatím Mauritánie také nemá. „V zeleném vodíku vidíme budoucnost, jeho výroba ale všude teprve začíná,“ upozorňuje bankéř.
Unie má zájem také zemi pomoci s kontrolou migrace – zhruba pětimilionová Mauritánie má na svém území asi 300 tisíc uprchlíků a slouží především jako tranzitní země pro cesty na Kanárské ostrovy, tedy území EU. Síkelou vedený resort proto chce posílit kontrolu mauritánských hranic, včetně těch na moři.
Další podporovanou oblastí je tzv. modrá ekonomika, pod níž se skrývá například trvale udržitelný rybolov a vytváření pracovních míst v pobřežních komunitách. Ostatně Mauritánie byla první zemí, s níž Unie dohodu o udržitelném rybolovu podepsala.
Český eurokomisař se během dvou desítek hodin sešel s celou politickou špičkou země – od prezidenta přes premiéra až po ministry hospodářství, zahraničí a energetiky. „Návštěva je velmi sledovaná, jsou tady všechna hlavní média včetně televize,“ řekl Seznam Zprávám Med Lemine Rajel, fotograf agentury AFP, která Síkelovu cestu rovněž pokrývala.
Navzdory tomu organizace poněkud skřípala – ministr zahraničí původně plánovanou schůzku zrušil a čas si našel až druhý den a chvílemi hektické přesuny eurokomisaři ukázaly, že jednání v této roli se od jeho dosavadních ministerských rad v Bruselu budou značně lišit. Na příští pracovní cestu vyrazí Síkela se svým týmem do střední Asie.
