Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od roku 2022 až doposud Česko platilo Německu poplatek za přeshraniční tranzit zemního plynu. Od ledna příštího roku se však poplatek zruší. V pátek dopoledne to v novele zákona schválil německý Spolkový sněm.
Německo si doposud účtovalo 2,50 eura (62 Kč) za každou přepravovanou megawatthodinu plynu.
„Zrušení povinnosti platit poplatek bude znamenat automatické snížení nákladů na dovoz plynu přes Německo přibližně o sedm procent. Tím se pro obchodníky zatraktivní nákup plynu na evropském trhu či přímý dovoz LNG (zkapalněného zemního plynu, pozn. red.) či norského plynu oproti dodávkám ruského plynu, které aktuálně tvoří hlavní podíl na dodávkách do Česka,“ říká Michal Kocůrek, řídící partner poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.
Německo se však svým rozhodnutím do jisté míry poškodí, protože teď ponese veškeré náklady na krytí finanční ztráty samo, respektive odběratelé v Německu. „Pro německý průmysl je to samozřejmě další komplikací z pohledu konkurenceschopnosti,“ říká Kocůrek.
Poplatky podle expertů způsobují, že aby se vyhnuli tomuto poplatku, nakupují obchodníci plyn hlavně z východu, tedy i ten ruský. A to se podle politiků musí změnit. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) proto v uplynulých týdnech jednal s německou stranou právě o škrtnutí poplatku.
„Nákupem plynu Rusům pomáháme financovat válku. A i když je možné mít v Česku plně neruský plyn, není tomu tak. Často se k nám dostává přes překupníky, pro které je výhodné, že ho kupují díky embargům pod cenou. To je potřeba změnit. Věřím, že v tom také pomůže zrušení německého poplatku za tranzit plynu,“ uvedl Vlček na síti X.
Krok německé vlády tak může znamenat zvýšení dovozu plynu přes Německo, a naopak snížení importu z východu. „Budoucnost dodávek z východu nesouvisí pouze s tímto poplatkem, ale mnohem více s ukončením tranzitní smlouvy pro ruský plyn přes Ukrajinu,“ říká Kocůrek.
Toky ruského plynu přes ukrajinské území by měly skončit v letos prosinci. Stále však není zcela jisté, zda k tomu skutečně dojde. „Aktuální iniciativy některých evropských společností sice cílí na jeho pokračování v jiné formě, ale výsledek zatím nedokážeme s jistotou určit,“ dodává Kocůrek.
Poplatek Německo zavedlo po začátku války na Ukrajině, aby mělo z čeho pokrýt náklady na nákup plynu do zásobníků za vyšší ceny. Hradí jej společnosti nakupující plyn v Německu, ale i dovozci ze sousedních zemí, včetně Česka, Rakouska a Slovenska.
Každého půl roku se přitom taxa zvyšovala. Dalším zdražení poplatku Německo hrozilo od ledna, a to na 2,99 eura (75 Kč). „To ukazuje snahu vyrovnat si své ztráty na úkor sousedů. To není solidarita, to je výsměch. Česká republika by měla začít jednat z pozice „já pán, ty pán“, jinak nás Německo nebude brát vážně,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro SZ Byznys energetický expert Jaroslav Míl.
Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Situace se však zkomplikovala v listopadu, kdy se rozpadla koaliční vláda kancléře Olafa Scholze a nebylo jisté, zda se do konce roku normu podaří schválit. Nakonec ji podpořila i část opozice.
