Od Benátek po San Francisco: Prohlédněte si 10 nejikoničtějších mostů světa

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jako lidstvo bychom se bez nich jen těžko obešli. Umně překonávají řeky, vodní kanály, mořské zálivy i hluboká údolí. Zkracují cesty či budují nové, které by bez nich nebyly vůbec možné. Nemají však přitom jen užitnou funkci. Když jsou dobře navržené, umně dotvářejí krajinu a ohromují i svou podobou.

Seznam Zprávy vybraly desítku mostů, které patří k opravdovým stavitelským legendám. Každý má jiný charakter – od historického kouzla benátského Ponte di Rialto, přes majestátnost Brooklynského mostu v New Yorku až po technologický zázrak francouzského viaduktu Millau. Kombinují v sobě funkčnost a krásu a každý z nich má i fascinující příběh – ať už jde o legendy nebo třeba průkopnická technická řešení.

Brooklynský most přes řeku East River, dokončený v roce 1883, je jednou z ikon New Yorku. Spojuje Manhattan a Brooklyn a snoubí se v něm prvky závěsného a visutého mostu. Byl to také první most na světě, k jehož stavbě byla použita ocelová lana. A jeho žulové věže patřily v době svého vzniku mezi největší stavby světa.

Při konstrukci neogotického mostu zahynulo mnoho dělníků, včetně jeho hlavního architekta Johna Roeblinga, který se vážně zranil při průzkumech terénu. Stavbu po něm převzal jeho syn, ale tomu konstrukce mostu pod úrovní vodní hladiny způsobila dekompresní, kesonovou nemoc. Kvůli ní byl upoután na lůžko a z něj pak instruoval svou manželku Emily Roeblingovou, která díky tomu projekt dokončila.

Slavný Pont Saint-Bénézet, dokončený v roce 1185, byl původně dlouhý 900 metrů a tvořilo ho 22 oblouků. Do dnešních dnů se zachovaly pouze čtyři oblouky, takže končí uprostřed řeky. Příčinou jeho poškození byly povodně, po kterých ho lidé už neobnovili. Jeho sláva přetrvává i díky francouzské lidové písni „Sur le pont d'Avignon“, přeložené do mnoha jazyků včetně češtiny. Most byl zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO.

Tento most přes řeku Rhônu je opředen legendou o pastýři Bénézetovi, kterému Bůh údajně přikázal most postavit. Místní se mu vysmívali, protože řeka měla silný proud a údajně ani ve starověku zde nechtěli žádný most vybudovat. Aby Bénézet lidi přesvědčil, před užaslým davem údajně zvedl velký kamenný blok, který by jinak neuneslo ani třicet mužů, a hodil jej do řeky. Dle svědků vykonal i další zázraky a později ho katolická církev prohlásila za svatého.

Posuňme se od obrovských monumentů k drobnějšímu mostu, který ale stále vyzařuje impozantní kouzlo. Ponte di Rialto je nejstarší most přes Velký kanál v Benátkách. Jeho současná renesanční podoba, dokončená v roce 1592, byla dílem Antonia da Ponta.

Tento kamenný most s jediným obloukem a zastřešením je jednou z ikon města a oblíbeným místem turistů, v jeho okolí najdete i mnoho obchůdků. Předchůdce tohoto mostu byl dřevěný a zřítil se pod tíží návštěvníků. Konstrukce z bílého vápence na základech ze stovek dřevěných klád zatlučených do podloží je také unikátní inženýrské dílo, které přetrvalo staletí navzdory kritikům předpovídajícím zkázu.

Známý obloukový ocelový most, otevřený v roce 1932, je nejen dopravní tepnou Sydney, ale také jeho symbolem. Díky svému charakteristickému tvaru si vysloužil přezdívku „Ramínko na šaty“. Je nejširším obloukovým mostem na světě a na jeho vrchol mohou turisté vystoupat při organizovaných lezeckých túrách.

Byl postaven během devíti let a stal se tehdy největším projektem na most v Austrálii. Jeho konstrukce odolává obrovskému zatížení. V horkých dnech se jeho ocelový oblouk roztáhne až o 18 centimetrů, s tím ale jeho stavitelé počítali.

Zvedací most Tower Bridge, otevřený v roce 1894, je jednou z nejznámějších památek Londýna. Tyčí se nad Temží a jeho konstrukce spočívá v ocelové kostře pokryté kamenným obkladem, aby působil goticky a ladil s hradem Tower, který se nachází v sousedství.

Jedinečnost mostu spočívá v jeho zvedacích ramenech, která původně poháněly parní stroje. Hydrauliku později nahradila elektřina a mechanismus stále umožňuje průjezd lodí, což pravidelně sledují davy turistů. Ramena mostu se zvedají přibližně dvakrát denně, přičemž průjezd lodí má dodnes přednost před automobilovou dopravou.

Tento most přes řeku Tarn, zavěšený na sedmi betonových pilířích, měří 2,46 km na délku a váží neuvěřitelných 36 tisíc tun. Nejvyšší z pilířů dosahuje výšky 343 metrů, čímž převyšuje i slavnou Eiffelovu věž. Je tak nejvyšším mostem v Evropě a po jistou dobu byl i nejvyšší na světě. Stojí v jihofrancouzské Okcitánii, autory jsou slavný britský architekt Sir Norman Foster a francouzský inženýr Michel Virlogeux.

Na seznamu evropských mostů je ještě benjamínkem, stavba začala v roce 2001 a byla dokončena za pouhých 38 měsíců. Viadukt Millau nejen urychlil spojení mezi Paříží a Barcelonou, ale stal se také oblíbenou turistickou atrakcí. Překonání mostu však není zadarmo – mýtné se pohybuje od 6,25 do 25,70 eur podle typu vozidla.

Kapličkový most neboli Kapellbrücke je dřevěný krytý most postavený pravděpodobně v roce 1332. Je nejstarší a zároveň druhou nejdelší konstrukcí tohoto druhu v Evropě. Tento 204 metrů dlouhý most spojuje břehy řeky Reuss a jeho součástí je osmiboká vodárenská věž (Wasserturm), která kdysi sloužila jako pokladnice, archiv nebo vězení. Je ještě o něco starší než samotný most, vybudovaná byla mezi lety 1290 a 1300.

Z části je ovšem replikou, v roce 1993 totiž most téměř kompletně zničil požár, způsobený zřejmě nedopalkem cigarety. Díky dokumentaci z předchozích rekonstrukcí se ho podařilo obnovit během pouhých osmi měsíců. Všechny dřevěné díly, které požár přečkaly, jsou do konstrukce pečlivě začleněné.

Oheň nenávratně zničil více než 70 původních maleb ze 17. století, které zdobily trojúhelníkové štíty v konstrukci krovu uvniř mostu. Místo části z nich zaujalo 25 jiných štítových maleb, které byly odstraněny při zkrácení mostu v roce 1835 a požár tak přečkaly uskladněné v depozitáři.

Nejtypičtější pro tento ohromný visutý most je sytě oranžová barva, která se do slunného San Francisca tak hodí. Golden Gate Bridge, laděný do stylu art deco, byl otevřený v roce 1937 a navrhli ho Joseph Baermann Strauss, Leon Moisseiff, Irving Morrow a Charles Alton Ellis.

Jeden ze symbolů Kalifornie překlenuje místo setkání vod sanfranciského zálivu a Tichého oceánu. Spojuje tak San Francisco s okresem Marin. Se svými 2737 metry byl ve své době nejdelším visutým mostem světa, nyní se posunul až na šestnácté místo, což mimo jiné dokazuje, jaké pokroky v architektuře se udály.

Dlouho si držel prvenství také jako nejvyšší visutý most na planetě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na výšku měří přes 227 metrů. Ohromná konstrukce vyžaduje permanentní natírání, o což se stará asi 40 lidí.

I odkaz tohoto mostu je však zahalen smutnou skutečností. Od jeho otevření zde spáchalo sebevraždu skokem přes 1200 lidí.

Ponte Vecchio, vybudovaný v letech 1339–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1345, má od vzezření tradičního mostu docela daleko. Vypadá skoro jako dlouhý dům, který se vznáší nad řekou Arno ve Florencii. Původně na něm sídlili rybáři, řezníci a koželuhové, jejichž odpad často znečišťoval řeku. V 16. století je však nahradili zlatníci, díky kterým most získal svoji přezdívku – „Most zlatníků“.

Jedním z největších unikátů Ponte Vecchio je Vasariova chodba, kterou nechal v roce 1565 postavit Cosimo I. Medicejský. Tato nadzemní chodba spojuje Palác Vecchio s Palácem Pitti a sloužila k bezpečnému přechodu přes řeku pro vládnoucí rod Medicejů. Autorem byl architekt a malíř Giorgio Vasari a právě tato renesanční nástavba dala jinak středověkému mostu typický vzhled.

Stavba měla velké štěstí, že přečkala druhou světovou válku. Když německé vojsko při svém italském tažení postupovalo přes Florencii, vyhodilo do vzduchu všechny mosty kromě Ponte Vecchio. Stalo se to na přímý příkaz Adolfa Hitlera, u kterého se za tuto unikátní památku přimluvil německý konzul ve Florencii Gerhard Wolf. Ten se během německé okupace zapsal jako ochránce kulturního dědictví a politicky i rasově pronásledovaných lidí.

Pont du Gard je jedním z největších a nejzachovalejších římských akvaduktů a je považovaný za skvost antického inženýrství. I když akvadukty nejsou vždy mosty, jejich části například překlenující údolí je možné za mosty označit.

Tato monumentální stavba, vysoká 49 metrů, překračuje řeku Gard na jihu Francie, nedaleko města Nîmes. Postavená byla v roce 19 před naším letopočtem za vlády císaře Augusta jako součást vodovodního systému, zásobujícího město Nîmes vodou ze 48 kilometrů vzdálených pramenů řeky Eure.

Most je sestaven z obrovských, až šestitunových kvádrů zlatavého pískovce, které byly uloženy na své místo bez použití malty. Pont du Gard, používaný nepřetržitě po 500 let, je dnes významnou turistickou atrakcí a součástí světového dědictví UNESCO.