„Je to psychický teror.“ Drama venezuelských opozičníků na půdě ambasády

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Agenti diktátora Nicoláse Madura společně s kubánskými poradci obsadili čtyři domy v těsném sousedství argentinského velvyslanectví v centru Caracasu. Umístili tam ostřelovače a nad ambasádu vysílají výzvědné drony. Diplomatickou misi k tomu navíc odstřihli od přívodu pitné vody a elektrického proudu.

Záměr agentů je jasný, chtějí vypudit šest členů opozice, kteří se tu už devět měsíců skrývají, aby se vyhnuli dopadení. Režim na ně vydal zatykač za údajnou špionáž a velezradu, tedy obvinění, která mohou dotyčného v současné Venezuele stát až 30 let vězení.

„Jsme v neustálém obležení, sledují nás bezpilotními letouny, které přelétávají přes argentinské diplomatické území. Obklopují nás muži v kuklách s útočnými puškami,“ řekl před několika dny jeden z „azylantů“ Omar González, když se společně se svými kolegy mohl poprvé za dobu jejich nuceného pobytu na ambasádě skrze videohovor spojit s okolním světem. Šestici tvoří čtyři muži a dvě ženy.

„Je to nesmírně vyčerpávající, zvlášť když se (agenti) objeví ozbrojení a v kuklách a dělají hluk, jako by se chystali vtrhnout dovnitř. Je to psychický teror,“ svěřila se Gonzálezova kolegyně Megalli Medaová.

Další ze skupinky disidentů Pedro Urruchurtu Noselli už na konci listopadu na platformě X napsal, že jim dochází voda z nádrže. Movitější Venezuelané si už několik let instalují do svých bytů a domů nádrže, aby měli během častých výpadků dodávek v pokračující ekonomické krizi dostatečné zásoby tekutin.

Skupina opozičníků patří do úzkého kruhu lídryně venezuelské opozice Maríi Coriny Machadové. Z velvyslanectví jí pomáhali s letošní prezidentskou kampaní a následně i s kampaní Edmunda Gonzáleze. Ten Machadovou nahradil, protože venezuelský režim političce zakázal veřejnou činnost na 15 let.

Argentinská mise je dnes pod správou Brazílie, protože Maduro nechal argentinské diplomaty vyhostit kvůli vzájemné nevraživosti mezi Caracasem a Buenos Aires. Argentinský pravicový prezident Javier Milei se do Madura opakovaně tvrdě pouští, nazývá ho narkodiktátorem a podvodníkem. Milei byl jeden z prvních jihoamerických státníků, kteří obvinili Madura z krádeže prezidentské volby z letošního července.

Argentina dnes vehementně požaduje, aby Maduro zajistil bezpečný odchod opozičníků, které Milei označuje za rukojmí, do zahraničního exilu. K této výzvě se už připojilo dalších nejméně třináct zemí.

Zdá se přitom ale, že Maduro šestici vnímá jako trumf pro vyjednávání. Španělský list El País napsal, že se venezuelský vůdce snaží o to, aby právě Argentina výměnou za tyto venezuelské disidenty propustila ze svého vězení vysoce postaveného venezuelského politika.

Maduro má podobně tlačit i na pravicovou vládu v Ekvádoru. Ta zadržuje Jorge Glase, který působil jako viceprezident levicového ekvádorského vůdce Rafaela Correy, blízkého spojence Madura.

Není ale jisté, zdali se taková „výměna zajatců“ podaří rychle uskutečnit. Šestici Venezuelanů na argentinské ambasádě v Caracasu tak nezbývá nic jiného než čekat.

Velvyslanectví se v posledních letech stala pro venezuelské členy opozice vyhledávaným útočištěm. Své o tom zřejmě nejvíc ví jeden z někdejších předních lídrů opozice Freddy Guevara, toho času žijící v americkém exilu. Guevara strávil téměř tři roky na velvyslanectví Chile. Mohl tam alespoň přijímat návštěvy a agenti ho nijak neobtěžovali.

Guevara své dny trávil psaním, cvičením a četbou. Na stole měl knihy Martina Luthera Kinga a Václava Havla. „Úplně jsem propadl Havlově knize Moc bezmocných. A pořád věřím, že jeho příběh a příběh sametové revoluce se může odehrát i tady ve Venezuele,“ řekl mi Guevara během mojí návštěvy ambasády na podzim roku 2018.

Guevara patřil k opoziční straně Voluntad Popular, kterou dlouhou dobu vedl Leopoldo López. Toho Madurův režim na tři a půl roku uvrhl do žaláře a následně zavřel do domácího vězení. Lópezovi se po dvou letech podařilo prchnout na španělskou ambasádu v Caracasu, odkud za dosud neznámých okolností zmizel a opět se objevil až v Madridu.

López podobně jako další venezuelští politici požadují, aby Maduro umožnil šestici jejich kolegů uvázlých na argentinské ambasádě v Caracasu rovněž odejít do exilu.

David Smolansky, někdejší starosta caracaské čtvrti El Hatillo, pro list National Review například napsal, že Maduro změnil argentinskou ambasádu ve vězení. Odpojení budovy od základních služeb podle něj „umocňuje utrpení lidí uvnitř a vytváří prostředí neustálého stresu, nejistoty a všudypřítomného strachu z hrozícího zatčení“.

„Tato taktika je v rozporu s Úmluvou o diplomatickém azylu v Caracasu a představuje formu psychologického mučení, jehož cílem je zlomit odhodlání opozice a přinutit ji ke kapitulaci,“ napsal Smolansky.

Sám dnes žije v USA. Z Venezuely kdysi utekl v přestrojení - vydával se za duchovního. Na hranici s Brazílií od Caracasu vzdálené 1200 kilometrů, cestoval s biblí v ruce a falešnými doklady. Podle svých slov musel cestou překonat 30 policejních a vojenských zátaras. Nakonec se ven z vlasti dostal skrze pašerácké stezky, ve Venezuele známé jako las trochas.

Nicolás Maduro usiluje o to, aby ze země nakonec zmizela i María Corina Machadová, poslední z velkých vůdců venezuelské opozice. Politička označovaná za „Železnou lady“ pro svůj neoblomný odpor vůči socialistickému režimu se v současnosti skrývá kdesi v Caracasu. Machadová je stále přitom schopna do ulic na demonstraci přilákat stovky tisíc lidí.

Madurovy bezpečnostní složky mezitím pokračují v tvrdém potírání odpůrců revoluce. Vůdce nechal od letošního léta uvěznit na 2300 lidí. Mnozí z nich si podle venezuelských lidskoprávních organizací prošli mučením a musí snášet tristní podmínky věznic.

Dva ze zatčených kvůli nedostatečné lékařské péči za mřížemi zemřeli, a to v rozmezí pouhých 72 hodin, napsal El País. Jednalo se o dva muže ve středních letech. Oba dva zemřeli ve věznici Tocuyito, kterou úřady musely v poslední době rozšířit. Zatčených z léta bylo totiž tolik, že je přeplněné vězení nebylo schopno pojmout.