Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Příští rok by mohly základní školy po roční odmlce opět uspořádat dva druhy zápisů – jeden běžný a druhý pro ukrajinské uprchlíky. Schválila to skrze pozměňovací návrh poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) Sněmovna, a to v rámci zákona Lex Ukrajina 7.
Mimo úlevy pro některé školy ale vyvolala tahle změna také kritiku. Protestují proti tomu organizace zaměřující se na integraci nebo vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Nesouhlasilo s tím ale ani Ministerstvo vnitra.
„Tohle je krok špatným směrem. Nepřináší vůbec žádné odpovědi na otázku, co bude s dětmi, které se ve druhém kole zápisů nedostanou do škol. A to dávám stranou fakt, který vnímám špatný na prvním místě – praxe, která tak vznikne, bude diskriminační,“ varuje Šimáčková Laurenčíková.
Pro tuhle změnu přitom hlasovali politici napříč koalicí i opozicí, tedy kromě vládních stran například celá SPD i velká část hnutí ANO. Proti byl premiér Petr Fiala (ODS), s jedinou výjimkou všichni Starostové a dva lidovečtí poslanci.
Pozměňovací návrh se navíc hlasoval nadvakrát, když poprvé neprošel. Už teď se ozývají hlasy kritiků, že budou chtít návrh shodit v Senátu.
„Nesmíme ignorovat každodenní realitu ve školách. Některé školy v přetížených regionech čelí složité situaci,“ upozorňuje předkladatelka změny Zajíčková.
„Toto dočasné opatření dává ředitelům a zřizovatelům škol do ruky nástroje, které jim rozvazují ruce. Věřím, že takto zvládnou výuku a začlenění všech ukrajinských dětí ve svém území efektivněji – klíčem je společná koordinace na úrovni zřizovatele,“ dodává.
Komentář Ministerstva školství
„Úprava zákona Lex Ukrajina, který na základě poslaneckého návrhu schválila Poslanecká sněmovna, školám a zřizovatelům umožňuje pro děti s dočasnou ochranou organizovat speciální samostatný zápis do základní školy v termínu od 1.6. do 15.7., zatímco všechny ostatní děti včetně jiných cizinců by k zápisu šly v běžném dubnovém termínu.
Kde zápisy vítají
Přitom letos už se hlásili všichni žáci najednou, což podpořilo jak Ministerstvo školství, tak odborníci na integraci. Zvláštní zápisy už nebyly podle úřadů potřeba, protože největší vlna uprchlíků už přešla.
Jenže především v posledních měsících se hlasitě ozývali pražští politici, že počet dětí z Ukrajiny hlásících se v hlavním městě je neúnosný. Změna je tak odpovědí na jejich žádosti.
„Musí přijít nějaké přerozdělování v rámci republiky. Pakliže říkáme, že máme někde školy poloprázdné nebo prázdné, a v Praze je máme absolutně přetížené, tak přeci není možné, aby bylo nabízeno „pojďte kamkoliv“,“ má jasno pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Pořádání zvláštního kola zápisů nebude automatické. Už teď jsou ale například na Praze 9 rozhodnuti, že ho uspořádají všechny jejich školy. Samozřejmě pokud změna projde.
Stejný krok patrně udělá také Praha 3, ale s tím, že je připravena se o Ukrajince na svém území postarat.
„Kritizovali jsme, že už letos nebyly. Díky tomu budeme moct distribuovat ukrajinské děti na školy rovnoměrně,“ doplňuje místostarosta Prahy 3 Filip Málek (Praha 3 Sobě)
Naopak třeba v Mladé Boleslavi, která od začátku ruské agrese na Ukrajině přijala velké počty uprchlíků, se zvláštním zápisem nepočítají.
„Pokud nenastane nějaký masivní příliv uprchlíků, tak o zvláštních zápisech neuvažujeme. Snažíme se naprostou většinu dětí integrovat,“ vysvětluje Daniel Marek (STAN), náměstek primátora Mladé Boleslavi, kde kvůli přetlaku stále funguje ukrajinská škola. Už ale nepřijímá nové žáky, aby se posilovala integrace. Jsou zde děti od páté do deváté třídy.
Nedávno na nedostatečné kroky v integraci ukrajinských uprchlíků upozornil například ředitel pražské ZŠ Lyčkovo náměstí Jan Korda. Ani podle něj ale není zvláštní zápis pro uprchlíky vhodným řešením.
„Nemyslím si, že to pomůže našemu problému. Ten vězí v tom, že nemáme žádnou záchrannou síť nejen pro ukrajinské děti, ale všechny s odlišným mateřským jazykem,“ vysvětluje Korda, který kandidoval do Senátu za TOP 09.
Už teď nechodí do školy
Stejně tak odborníci na integraci upozorňují, že tahle změna nepomůže. Navíc podle nich hrozí další prohloubení problému, o kterém Seznam Zprávy nedávno psaly. Mohl by se ještě zvýšit počet žáků, kteří zůstanou zcela mimo vzdělávací systém.
Už teď odborné skupiny, které řeší téma uprchlíků napříč ministerstvy, pracují s číslem 700 dětí bez školy v Praze a zhruba 6 tisíc v celém Česku.
„Některé děti čekají na umístění do školy několik měsíců až let. Ministerstvo školství, regionální aktéři a další organizace se snaží situaci řešit, třeba to, aby už nevznikaly segregované ukrajinské třídy a školy. A tohle rozhodnutí nás vrací zase zpátky o dva roky a jde zásadně proti právu dětí na vzdělání,“ říká Martina Škrdlantová, vedoucí advokačního oddělení organizace META, která se zaměřuje na podporu rovného přístupu ke vzdělávání.
Zvláštní zápisy nejsou jedinou kritizovanou součástí další novely řešící situaci ukrajinských uprchlíků. Seznam Zprávy už popisovaly, jak se ztíží podmínky pro získání českého občanství žadatelům z Ruska.
