Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dívka večer vzlyká na mostě. Sedí na kraji úzké cesty, slzy skrývá pod kapucí. Lidé lhostejně procházejí kolem, hlasitého pláče si dlouhou dobu nevšímají. Pod mostem vedou koleje vlaku. Teprve po mnoha dlouhých minutách se první člověk zastaví a ustaraně ženě nabídne kapesník.
Dva starší chlapci na zastávce autobusu šikanují mladšího. Postrkují ho, rozhazují mu po okolí věci z tašky a křičí na něj. Lidé čekající na autobus scénu jen sledují. Uběhne dlouhá doba, než se chlapce někdo zastane.
Neznámá postava pokládá doprostřed nádraží podezřelou krabici. Rozhlédne se a rychlým krokem odchází. Lidé kolem jen tiše přihlíží a na potenciální nebezpečí nereagují. Občas o předmět někdo málem zakopne, na policii ale nikdo z desítek kolemjdoucích nevolá mnoho minut.
Všímat si okolí
Trojice experimentů vznikla v rámci projektu dokumentaristy Jana Látala czeXperiment, kde zkoumá naši národní povahu. Cílem bylo především ukázat lidem, že by neměli být lhostejní vůči svému okolí a měli by věnovat pozornost tomu, co se kolem nich děje. „Chtěli bychom, aby se obecně lidé nebáli ozvat, popřípadě volat na linku 158, když něco zlého hrozí,“ řekl Látal.
Z experimentů vzešla jasná statistika. Jen zhruba každý desátý člověk se v situacích, kdy to bylo potřeba, ozval a pomohl. „Vizitka našeho národa z tohoto experimentu nemusí být úplně pozitivní. Vyšlo nám, že máme zhruba desetinu společnosti, která je všímavá a aktivní,“ doplnil Látal.
Experiment vznikl ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, které na toto téma letos provedlo průzkum. Podle něj se například 60 procent občanů domnívá, že se k sobě nechováme dostatečně ohleduplně. „Spousta lidí si všímá věcí, které se kolem nich dějí, ale často nevědí, co mají dělat. Snažili jsme se proto hlavně poukázat na to, že mnohokrát stačí jen zavolat na policii, která je tu od toho, aby podobné situace řešila,“ popsal Jan Patawa z Oddělení strategické komunikace Ministerstva vnitra.
Neprojít jen kolem
Výsledky průzkumu experimenty z velké části potvrdily, například při hrozbě narušení bezpečnosti na veřejném místě, jako je například podezřelý předmět na nádraží, podle průzkumu aktivně zareaguje každý čtvrtý. V experimentu to bylo ještě o něco méně.
Výsledky samozřejmě nelze snadno zobecnit. „Nejde o reprezentativní počty lidí, ale je to dobrá sonda do tématu. Výsledek podle mne nebyl tak špatný, protože se našli lidé, kteří neváhali, zastali se, nabídli pomoc nebo ji přivolávali. Málo jich nebylo,“ zhodnotil psycholog Štěpán Vymětal.
Do projektu byla zapojená také Policie ČR, která tuto iniciativu uvítala. Podle mluvčího Policejního prezidia Jozefa Bocána je pro policii vždy lepší přijmout oznámení a na místě zjistit, že šlo o planý poplach než nějakou hrozbu podcenit. „Informace, které získáváme od všímavé části veřejnosti, jsou pro nás často naprosto nepostradatelné,“ uvedl Bocán.
Podle Vymětala je vzkaz, který bychom si z experimentu měli vzít, jasný: Buďme vnímaví k druhým a pozorní k tomu, co se kolem nás děje, pomáhá to zachraňovat zdraví a životy. A pokud se sami necítíme na to zasáhnout, je v pořádku zavolat na linku tísňového volání, i kdyby šlo o planý poplach.
Reakce může zachránit život
Projekt byl publikován v době, kdy si připomínáme výročí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. To, jak důležitá je duchapřítomnost a pozornost, ukazuje i případ tajemnice fakulty Zdeňky Filipové, která pohotově napsaným e-mailem se základními informacemi o tom, co v dané situaci dělat, dost možná zachránila život nejednoho kolegy. „Pokud si z té události máme něco vzít, tak snažit se dělat osvětu v tom, jak se lidé v těchto situacích mají chovat,“ popsala Filipová ve videu.
Lidská všímavost tak může často pomoci zabránit tragédii. „Když budou lidé všímavější vůči projevům nenávisti, agrese nebo i špatného psychického zdraví, budeme schopni více předcházet tragickým událostem,“ řekl Patawa.
