Přijde zlom? Experti věští, co přinese rok 2025 pro válku na Ukrajině

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Z vývoje na ukrajinském bojišti, rétoriky vrcholných představitelů znepřátelených stran i z výsledku amerických prezidentských voleb se může zdát, že se otevírají dveře pro první vyjednávání.

„Ukončení“ války dlouhodobě slibuje vítěz voleb Donald Trump, který do úřadu nastoupí 20. ledna.

Svůj tón v otázce vyjednávání v poslední době nápadně mění i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který již začal připouštět, že by Ukrajina mohla být svolná s příměřím i bez získání všech okupovaných území Ruskem.

Ruský prezident Vladimir Putin otevřenost k jednání ventiloval opakovaně už v hlubší minulosti.

Úspěšnému vyjednávání ale nadále překáží celá řada nevyřešených problémů včetně například Zelenského podmínky v podobě záruky členství v NATO, Putinovy nejisté motivace pozastavovat válku v době, kdy se mu daří postupovat, a Trumpovy stále velmi neprůhledné pozice.

Co z tohoto zašmodrchaného mixu může v příštím roce nakonec vzejít, jsme se zeptali čtveřice expertů ve složení Jana Ludvíka z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Vojtěcha Bahenského z Institutu mezinárodních studií na UK, Anthonyho Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS) a Viktora Kovalenka, ukrajinsko-amerického bezpečnostního analytika, bývalého novináře a důstojníka v ukrajinské armádě.

Z odpovědí vyplývá, že šance na jistý zlom tu je, ale ten bude mít pravděpodobně jinou podobu než úplný konec války.

Rok 2025 má podle Bahenského „velkou šanci“ stát se rokem přelomovým zejména proto, že v něm dochází k průniku tří zásadních faktorů.

„Prvními dvěma faktory je pokračující vyčerpání bojujících stran, a to jak Ruska, které začne narážet na limity studenoválečných zásob a prohlubující se ekonomické problémy, tak i Ukrajiny a jejích západních podporovatelů, kteří čelí nejen vyčerpání skladů, ale také lidských sil a veřejné podpory. Třetím faktorem pak je návrat Donalda Trumpa do Bílého domu,“ řekl expert.

A shodli se s ním i ostatní.

Ludvík vidí „významnou šanci“, že během roku dojde k „ukončení horké fáze konfliktu“.

V „nějakou formu rozuzlení“ pevně věří i Kovalenko, který očekává, že v roce 2025 by mohlo být nepřátelství při nejmenším pozastaveno a „vojáci by už nemuseli umírat při bojích v zákopech a civilisté při raketových útocích ve svých domech“.

„Stále víc se probírá možnost příměří. Dokonce už i Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina by nakonec mohla svých cílů dosáhnout skrze diplomacii,“ dodal k tomu Lawrence.

Experti nicméně připomínají, že i když se příměří podaří vyjednat, další cesta k trvalému ukončení války může být ještě hodně zapeklitá.

„Ohledně vyjednávání, které by mělo přijít po vyhlášení příměří, zatím Rusko ani Ukrajina nevykázaly žádnou ochotu akceptovat základní podmínky druhé strany,“ řekl Lawrence.

Podle Ludvíka tak zlom v roce 2025 nakonec nemusí být zásadní a na Ukrajině „může dojít k návratu zamrzlého konfliktu, podobajícímu se dění z let 2015-2022, avšak s pozměněnými hranicemi“. To je mimochodem i nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje války podle letos publikovaného velkého průzkumu, v němž Ludvík s jeho kolegou Vojtěchem Bahenským získali odpovědi od 177 expertů z celého světa.

Podle Kovalenka si ukončení širšího soupeření Ukrajiny s Ruskem a spravedlivá mírová dohoda vyžádá ještě „mnoho let, ne-li dekád“.

K čemu nakonec dojde, bude podle Lawrence „hodně záležet na přístupu americké administrativy“.

Právě ta je ale podle Ludvíka jedním z velmi nevyzpytatelných faktorů. „Donald Trump by mohl svým přístupem donutit Rusko a Ukrajinu k bolestivému kompromisu, nebo naopak rychle ztratit zájem a ponechat Ukrajinu v nepříznivé situaci bez dostatečné podpory,“ řekl Ludvík.

„Vzhledem k pravděpodobně velmi pestrému názorovému složení jeho administrativy je poměrně obtížně předvídatelné, jak konflikt ovlivní. Pozice jeho samotného se může v čase i radikálně měnit, jako jsme to za jeho první administrativy viděli ve vztahu k Severní Koreji,“ dodal k tomu Bahenský.

Podle Kovalenka výměna v Bílém domě naznačuje, že postoj USA se změní od přístupu „bez komplexní strategie“ spočívajícího jen v posílání zbraní a peněz bez dlouhodobé vize k „mírové“ strategii. „USA mají v rukou efektivní páku na Rusko i Ukrajinu, kterou Joe Biden plně nevyužil. Trump ji může využít na maximum a přivést obě strany k jednacímu stolu,“ řekl analytik.

Druhým dechem nicméně Kovalenko dodal, že to samozřejmě není zaručené a on sám nevidí žádné známky toho, že by Trumpovi vybraní bezpečnostní poradci dobře a v úplnosti chápali tuto válku a mohli by být schopni ji udržitelně vyřešit. „To je znepokojivé a naznačuje to, že Trump nebude schopný válku ukončit tak, jak to slíbil,“ řekl ukrajinský expert.

„Není pravděpodobné, že by kurz konfliktu změnila nějaká nová zbraň nebo taktika na bojišti. Game-changery jsou ve válkách vzácné. V tomto konfliktu se objevilo už hodně nových zbraní a taktik, ale zatím se jim byla druhá strana vždy schopná přizpůsobit,“ odpověděl Lawrence na otázku, jestli může zvrat přinést nějaký čistě vojenský aspekt.

I v tomto bodě se shodnul s ostatními analytiky.

„Na bojišti nejspíše zůstane rozhodujícím prvkem opotřebovávací charakter války. Klíčovým faktorem tedy bude schopnost obou stran průběžně nahrazovat ztráty. Obávám se, že v tomto směru má Rusko určitou výhodu. Přesto nelze průběh konfliktu přesně spočítat – lze o něm uvažovat v pravděpodobnostních rovinách, nikoliv s matematickou jistotou,“ řekl Ludvík v naprosté shodě s Kovalenkem.