Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce SZ Byznys požádala odborníky z Národní ekonomické rady vlády o zhodnocení letošního výkonu vlády Petra Fialy. Co z doporučení ekonomů a byznysmenů padlo na úrodnou půdu? Tři věci, které se letos vládě povedly, jsou podle nich zásadní změny v důchodech, umravnění veřejných financí a nalití peněz do dopravní infrastruktury.
„Vláda dělá víc, než bych čekal, ale míň, než bych chtěl. Ale já bych toho chtěl hodně, takže ve výsledku se snažím vidět věci pozitivně,“ shrnuje letošní snažení Fialova kabinetu ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal.
Škoda, že si zásadní změny kabinet kazí menšími či většími přešlapy, lituje ale ekonom. „Je strašná škoda, že tenhle mix zásadních věcí vláda zasype pálivým kořením například v podobě registrace youtuberů, respektive vlažným přístupem ke svévoli Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, takže si v guláši člověk nemůže vychutnat maso a myslí jen na to, jak to pálí.“
Důchodová reforma
Pozitivní body od členů Národní ekonomické rady vlády dostává vláda za svou důchodovou reformu. Od svolání první důchodové komise uplynulo už dvacet let, až nyní se ale realizuje alespoň část původních návrhů, oceňuje členka zatím poslední „Jurečkovy“ důchodové komise, ekonomka Helena Horská.
„Prodlužování věku odchodu do důchodu, spravedlivější valorizace, stírání neospravedlnitelných rozdílů v důchodech mužů a žen, společný vyměřovací základ pro manžele, omezení předčasných důchodů nebo zrušení důchodového pojištění pro pracující starobní důchodce,“ vypočítává klíčové změny hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
„Je to zásadní a pozitivní krok, který budoucí vlády jednou výrazně ocení,“ myslí si ekonom Aleš Rod, který vede Centrum ekonomických a tržních analýz. Pokud se všechny změny podaří legislativně dotáhnout, bude to „malý zázrak“, domnívá se ekonom Metropolitní univerzity Stroukal.
Reforma penzí mohla jít přesto v něčem ještě dál. „Z mého pohledu je změna důchodových parametrů stále měkká a nedostatečná. Dokázal bych si představit snahu o obnovení druhého pilíře či výrazné navýšení významu pilíře třetího, ale zaplať pánbůh za ni,“ míní další člen NERV, ekonom Petr Zahradník z České spořitelny.
Jak má vypadat důchodová reforma
Balík změn má pomoci zajistit udržitelnost důchodového systému i do budoucna. Upraví se důchodový věk, výpočet nových důchodů, ale i rizikové profese, které budou mít nárok na dřívější odchod do penze.
Ozdravení financí
Experti vidí snahu vlády pozitivně a kvitují, že Česko jako první země v regionu přijalo konsolidační balíček. „Postavilo se do čela rozpočtové konsolidace. Nejpozději příští rok schodek veřejných rozpočtů klesne pod hranici 3 % HDP a jako první země v regionu splní Česko jedno z maastrichtských kritérií. Proto také na rozdíl od Polska, Maďarska či Slovenska nebylo Česko zahrnuto mezi osm zemí, se kterými Evropská komise zahájila letos řízení proti nadměrným schodkům,“ zdůrazňuje Helena Horská.
Krocení schodků ale mohlo být odvážnější, shoduje se ekonomka s kolegou z NERVu Stroukalem. „Strukturální saldo spadlo zhruba ze tří procent na dvě procenta a potřebujeme se dostat na jedno procento, takže v konsolidaci jsme zvládli polovinu domácího úkolu,“ míní Dominik Stroukal.
Ekonom Aleš Rod podotýká, že nižší ekonomický růst přitom úsporám moc nehrál do karet. „První rok náběhu konsolidačního balíčku, kdy nižší než původně očekávaná výkonnost ekonomiky neeliminovala dopady konsolidace tak, jak bylo původně předpokládáno, vláda relativně dobře ustála.“
Byly i výdaje, které i naopak rostly, což je v některých případech důvod k pochvale. „Ve státním rozpočtu se podařilo zastavit poměrně svižný několikaletý propad intenzity veřejných výdajů na školství a vědu. Ve vzduchu však stále visí otázka, jak to bude v dalších letech, protože střednědobé výhledy pro roky 2026 a 2027 nepočítají ani s pokrytím 2% roční inflace, natož se zvyšováním nominálních mezd kolem 5 % ročně,“ obává se ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.
Daně
V daňové oblasti ale prý vláda Česku ještě dost dluží. „Nebyla odvaha výrazněji zmodernizovat daňový systém, zavést daně na tiché víno či progresivní spotřební daň na cukr či další neřesti po vzoru Velké Británie či Polska,“ vypočítává Helena Horská. Namísto zvýšení minimálních odvodů u OSVČ by upravila paušální daň a doporučovala zmírnit rozdíl ve zdanění zaměstnanců a OSVČ.
Infrastruktura a výstavba
Nejvíce kladných bodů od členů NERVu dostala současná vláda za to, že dohání dluh v budování dopravní infrastruktury. Petr Zahradník mluví dokonce o „velkém investiční rauši“. Vláda jako první v Česku spustila tzv. PPP projekt spolupráce veřejného a soukromého sektoru na výstavbu dálnice mezi Prahou a Pískem.
„Funguje to v okolních státech, věřím, že to bude úspěšné i u nás. Stejně tak musíme všude dostat internetové a telekomunikační sítě, což bohužel stále není samozřejmost,“ připomíná Zuzana Ceralová Petrofová, majitelka společnosti Petrof.
Asi nejvýraznějším neúspěchem kabinetu byl ale naopak krach digitalizace stavebního řízení. Vinu za něj nese i špatný chod státní správy, domnívá se Daniel Münich. „Na neúspěchu DSŘ a digitalizace státní správy bylo jasně vidět, že bez procesních auditů se prostě digitalizace udělat dobře nedá.“
Byrokracie
Nepovedla se také administrativně náročná evidence dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. „Úřední šiml převálcoval zdravý rozum, což MPSV později uznalo a napravilo,“ glosuje Helena Horská.
Nyní již zrušená povinnost totiž nařizovala zaměstnavatelům registrovat každého zaměstnance na DPP bez ohledu na to, zda mu vznikla povinnost účasti na pojištění či nikoliv.
Jinde ale vláda podnikatelům od papírování ulevila, kvituje ekonomka: „Slevy na odvodech pro částečné úvazky, úlevy v podobě zrušení povinných lékařských kontrol pro nerizikové profese, zrušení potravinářských průkazů až po omezení dotazníků a šetření.“
Podle Zuzany Petrofové se vládě ale nedaří dělat razantní kroky v úsporách uvnitř resortů. „Máme přebujelý aparát, byrokracie narůstá a brzdí nás. Cíl snížit úspory v resortech o 5% je z mého pohledu málo a je otázka, zda to vláda dělá efektivně.“
Růst
V překlápění České republiky na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou politici moc nepokročili, myslí si oslovení ekonomové. „U prorůstových opatření byl pokrok o poznání pomalejší než u konsolidace, i když dílčí body, jako je flexinovela (flexibilní novela zákoníku práce, pozn. red.), mi udělaly radost,“ uvedl Dominik Stroukal.
Další potřebné změny nepřišly, nebo se nepovedly. „Zmastil se zákon o zaměstnaneckých akciích, což brzdí rozjezd malých inovativních firem,“ komentuje problém lakonicky Daniel Münich.
Česko na druhou stranu nakročilo k tomu, že studenti budou moci v budoucnu na živobytí při studiu získávat granty. „V novele zákona o vysokých školách se podařilo schválit paragrafy, které otevírají budoucím vládám možnost zavést systém půjček nebo vratných grantů pro vysokoškolské studenty, což dovolí studovat více lidem.“
Klíčovou změnou je lepší využívání dat v takových rozhodnutích politiků, která mají dopad na hospodaření. „Došlo k rozvoji datověanalytických týmů na řadě resortů a začaly zkvalitňovat přípravu legislativních změn,“ chválí tuto změnu Daniel Münich.
