Ruský generál se stal obětí stínové války, v níž se Ukrajině daří už dlouho

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

K zabití ruského generála Igora Kirrilova bombou nastraženou v elektronické koloběžce se skrze anonymní výpovědi pro agentury Reuters a AFP přihlásila ukrajinská tajná služba SBU.

Oficiálně sice Kyjev zapojení nepotvrdil, ale SBU se v pondělí nechala slyšet, že Kirillova podezřívá z válečných zločinů v podobě zodpovědnosti za použití chemických zbraní proti ukrajinským vojákům.

Ukrajinským tajným službám zabití náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády a jeho asistenta připisuje i ruská FSB, která už zadržela údajného pachatele. Měl se k vraždě přiznat a vypovědět, že konal na pokyn Kyjeva s vidinou finanční odměny a získání trvalého pobytu v nespecifikované zemi v Evropě.

Tento další případ likvidace ruského činitele připomíná, že mezi Ruskem a Ukrajinou probíhá kromě bojů na frontě i nemilosrdná „stínová“ špionážní válka. Na tu, jak stále jasněji vyplouvá na povrch, se Ukrajinu s pomocí USA intenzivně připravovala už dlouho před ruskou invazí. 

O útoku na Kirillova nicméně Američané podle anonymního zdroje AFP předem nevěděli a akce tohoto typu ani „neschvalují“. Jejich role je podle informací, které ve zhruba posledním roce vypluly na povrch, jinde.

USA podle zjištění médií sice nespolupracují přímo na útocích ukrajinských agentů, ale výrazně se zasadily o přetvoření celých ukrajinských tajných služeb –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a skrze spolupráci Ústřední zpravodajská služby (CIA) s Kyjevem do značné míry formovaly jejich současnou podobu.

Povahu spolupráce podrobně popsal například americký deník The Washington Post (ale podobně i jiná média) v článku odkazujícím se na víc jak tucet ukrajinských i amerických anonymních zdrojů z prostředí tajných služeb obou států.

CIA podle výpovědí začala s Ukrajinou úžeji spolupracovat po roce 2014, kdy došlo ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, anexi Krymu a rozhoření války na Donbase.

V první fázi USA podle zdrojů asistovaly při „čištění“ civilní kontrarozvědky (SBU) od ruských špionů a zkorumpovaného vedení. Spolupráce měla být opatrná kvůli obavám Američanů, že se tak velkou instituci nepodaří ruského napojení a jiných nešvarů zbavit úplně.

Nakonec ale měly USA do transformace ukrajinských tajných služeb do podoby „mocných spojenců proti Moskvě“ investovat desítky miliony dolarů a značné úsilí.

Během procesu CIA mimo jiné posílala své lidi na Ukrajinu, aby si vybírali a cvičili nové rekruty, poskytovala tamním tajným službám komunikační a odposlouchávací zařízení, učila je zachytávat ruské telefonní hovory i e-maily, pomáhala s náborem informátorů přímo v Rusku a začala s Kyjevem sdílet informace v takovém měřítku, které bylo před rokem 2014 „nepředstavitelné“.

Za nejambicióznější část amerického zapojení však Washington Post označuje práci s Ukrajinskou vojenskou rozvědkou (HUR). Ta je podstatně menší než SBU a měla podle listu i mladší personál „nezatížený“ nešvary z dob Sovětského svazu.

„Spočítali jsme si, že HUR je menší a pružnější organizace, kde můžeme mít větší vliv. HUR bylo naše malé dítě. Dali jsme jí všechno, nové vybavení i výcvik“ řekl k tomu jeden z amerických zdrojů a dodal, že SBU byla na takovou reformu „moc velká“.

Během několika let se podle jiného zdroje Američanům podařilo HUR „svým způsobem znovu postavit od nuly“.

Součástí spolupráce měla být i dohoda, že veškeré informace, které se ukrajinským agentům podaří zjistit díky americkým odposlouchávacím zařízením či softwarům, nezůstanou jen na Ukrajině, ale budou sdíleny i s Washingtonem.

USA mimo jiné měly v rámci snahy snížit riziko ruské špionáže i zaplatit stavbu nových budov velitelství HUR a zřízení zvláštního oddělení pro elektronickou špionáž.

„Najednou jsme byli za den schopní zachytit 250 až 300 tisíc ruských komunikací. Informací bylo tolik, že jsme to sami ani nemohli pokrývat,“ popsal ukrajinský zdroj efekt americké pomoci.

Zabití generála Kirillova a další dřívější akce jsou důkazem, že se Ukrajině s pomocí USA během posledních deseti let podařilo vybudovat tajné služby, které zvládají přinejmenším konkurovat mohutnému ruskému špionážnímu a kontrašpionážnímu aparátu a zasazovat Moskvě citelné rány.

„Před rokem 2014 byli opravdu tak trochu vtip. SBU byla využívána ke špionáži politických nepřátel a byla zkorumpovaná,“ popsal pro France 24 stav tajných služeb na Ukrajině před reformou expert na ruské bezpečnostní záležitost Jeff Hawn z amerického think tanku Institute for Strategy and Policy.

„Od ruské invaze v roce 2022 je v operacích ukrajinských agentů vidět inspirace západními metodami kloubící se s téměř sebevražedným přístupem připomínajícím odhodlání agentů KGB,“ dodala k tomu francouzská stanice s odkazem na expertku na ruské tajné služby Jenny Mathersové z Aberystwythské univerzity ve Walesu.

Dodejme, že kromě již desítek provedených likvidací pro Rusko důležitých osob, jsou SBU nebo HUR připisovány například i dronové útoky na Moskvu, na Kerčský most a třeba i ruské lodě.

Od těchto aktivit se nicméně podle zdrojů Spojené státy distancují a svou pomoc soustředí hlavně na získávání informací.

Někteří z nich také uvedli, že některé ukrajinské akce, jako například v úvodu zmiňované zabití Dugynové, Washington znepokojují pro svou komplikovanou ospravedlnitelnost.

Podle jednoho zdroje navíc Ukrajina těmito akcemi ohrožuje i své vlastní budoucí postavení.

„Sledujeme zrod nových zpravodajských služeb, které jsou jako Mosad v 70. letech minulého století. Ukrajinská zběhlost v těchto operacích představuje riziko pro Rusko, ale nese s sebou i riziko pro samotnou Ukrajinu,“ řekl zdroj.

„Pokud se tyto operace ještě rozšíří a dojde například i na útoky na Rusy ve třetích zemích, lze si představit, že by to mohlo způsobit rozpory s partnery a dostat se tak do rozporu s širšími strategickými cíli Ukrajiny,“ dodal americký zdroj, který v minulosti zastával vysokou funkci v CIA.