Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to přesně rok od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, při které zemřelo 14 lidí. Největší univerzity v Česku od té doby přijaly řadu opatření pro zvýšení bezpečnosti svých studentů. Seznam Zprávy oslovily sedm vysokých škol s největším počtem žáků u nás a zjišťovaly, jaká opatření vedení univerzit zavedla.
Zásadní je podle oslovených univerzit informovanost a připravenost žáků i pedagogů, usilují proto o co nejsnadnější dostupnost všech důležitých informací. Využívají například školní weby, aplikace nebo fakultní informační systémy.
Důležitá jsou podle univerzit také školení personálu a studentů. „Utíkej, schovej se, bojuj.“ Tak zní základní doporučení policie pro řešení krizových situací, kterým se řídí právě mnoho školení na vysokých školách. Žáci se při nich dozvídají například to, jak zajistit dveře učebny anebo kdy a jak kontaktovat linku 158.
Někteří studenti ale podle zjištění redaktorů Seznam Zpráv na fyzická i online školení nedbají, nebo o nich vůbec nevědí. Jiných opatření si pak kolikrát nevšimnou. „Museli jsme povinně projít online průvodce o tom, jak se chovat. Pak bylo na začátku prosince ještě prezenční školení, ale to bylo nepovinné,“ popsala svou zkušenost studentka pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Adéla Zlatníková.
Ne vždy jsou přitom školení zaměřená pouze na bezpečnost. „Centrum resilience studentům i zaměstnancům univerzity pomáhá posilovat schopnost zvládat náročné situace, nabízí například kurzy deeskalace a konstruktivního rozhovoru nebo školení v krizové připravenosti a zvládání zátěžových situací,“ popsala mluvčí Univerzity Karlovy Petra Klusáková.
V případě školení si univerzity také kladou otázku, zda přistoupit ke cvičení ve formě simulovaného útoku střelce. Třeba brněnská Masarykova univerzita to zatím neplánuje kvůli organizačním i psychickým důvodům. „Je to jedna z variant, nejde ji ale uskutečnit v běžném provozu, bez předchozího rozmyslu a diskuze. Je to velmi citlivá záležitost. Není účelem někoho vystrašit a způsobit mu trauma,“ popsal Sajbot.
Včasné varování při hrozbě
Kromě připravenosti studentů a pedagogů je pro univerzity zásadní i rychle varovat přítomné ve chvíli, kdy už ke krizové situaci došlo.
Studenti i pedagogové v takové chvíli dostávají informace především skrze varovné SMS zprávy, některé školy k tomuto účelu využívají speciální aplikaci. Takový systém zavedlo minulý týden po testovacím období ČVUT.
Aplikace dokáže studenty i zaměstnance rychle varovat v případě bezpečnostní hrozby a předat jim informace o dalším postupu. Skrze aplikaci může také celouniverzitní bezpečnostní tým komunikovat s krizovými štáby jednotlivých fakult a ústavů.
Podobný systém využívá také brněnské VUT. „Máme vytvořenou novou generaci aplikace pro podporu krizové situace, která umožňuje v případě mimořádných situací rozesílat varovné SMS našim zaměstnancům a studujícím. Informace se tak dostane nejen k lidem v budově univerzity, ale také k dalším osobám mimo budovu. Tím předcházíme příchodu dalších osob k nebezpečné situaci,“ vysvětlila mluvčí VUT Kamila Šmídková.
Podobně problém řeší i Univerzita Palackého v Olomouci, která modul pro rychlé varování přidala přímo do své univerzitní aplikace.
Kromě SMS zpráv ale univerzity mohou varovat zasažené i jinak, například rozhlasem. „Nelze spoléhat jen na jeden zdroj varování. Hodláme proto využívat i nejrychlejšího a nejstabilnějšího komunikačního prostředku v případě ohrožení, kterým je vnitřní rozhlas, což je ostatně i výsledek bezpečnostních analýz,“ uvedl mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot
Uzamykatelné učebny, bezpečnostní karty a obchůzky
Brněnská Masarykova univerzita zároveň využívá také systém zevnitř uzamykatelných učeben, které zatím zavedla na dvou fakultách. „S možností zajištění dveří jsou obeznámeni místní pedagogové i studenti. Další objekty dořešíme během příštího roku. Stejně tak se zabýváme tím, jak zajistit prostory, které jsou prosklené nebo otevřené,“ doplňuje Sajbot.
Pro postupné zavádění personalizovaných přístupových karet pro zaměstnance a studenty se pak rozhodla Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Chce tím omezit především pohyb nepovolaných osob. Univerzita pak také při vstupu instalovala turnikety a na místech s vyšší koncentrací osob posílila ostrahu.
Ostravská univerzita zároveň rozšiřuje na fakultách i stávající kamerové systémy. Jiné vysoké školy je naopak za prioritu nepovažují. „Kamerový systém na fakultách Masarykovy univerzity se postupně dokončuje, avšak v bezpečnostní analýze nepatří mezi priority. Kamery plní funkci preventivní, ale pokud dojde k aktivnímu útoku, samy o sobě mu nezabrání a ani nesníží jeho následky,“ uvedl Sajbot.
Některé univerzity se při zavádění bezpečnostních opatření zaměřily také na studentské koleje. „Posílili jsme kamerové systémy, elektronické zámky dveří, obsadili jsme znovu některé vrátnice a zavedli častější bezpečnostní obchůzky,“ řekl například mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.
Řada bezpečnostních opatření na vysokých školách je ale efektivní především díky tomu, že nejsou očividná a veřejně známá. Ne všechny informace totiž univerzity chtějí a mohou sdílet. „Bezpečnostním opatřením se věnujeme dlouhodobě, nechceme je však z pochopitelných důvodů veřejně specifikovat, abychom nesnižovali jejich účinnost,“ uzavírá mluvčí ČVUT Kateřina Veselá.
