Výhradám poradců navzdory. Prezident Pavel oznámil, že rozpočet podepsal

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poradci prezidenta Petra Pavla v minulých týdnech upozorňovali, že je rozpočet netransparentní. Odůvodňovali to tím, že vláda počítá s položkami, jejichž výnosy nebo výdaje nejsou správně propočítané a mluvili o „díře“ okolo 40 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura ale opakovaně zmínil, že jde o drobnou část rozpočtu. Společně s premiérem Petrem Fialou se proto minulý týden s prezidentem sešli, aby vyjasnili některá hluchá místa.

Jejich argumenty nakonec zřejmě hlavu státu přesvědčily. Prezident tak v úterý oznámil, že rozpočet podepsal i přes výhrady jeho poradců. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ napsal prezident na sociální síť X.

Zároveň uvedl, že mu ministr financí i premiér garantovali, že plánovaný schodek pro příští rok nebude vyšší. A to i v případě, že by se pochybnosti, které Hrad měl ohledně podhodnocených a nadsazených příjmů, naplnily. Rozpočet nicméně „pochválil“ v tom ohledu, že není rozhazovačný, ale zároveň myslí na značné investice.

Premiér Fiala označil Pavlovo rozhodnutí za odpovědné a správné. „Díky schválenému rozpočtu budeme příští rok moci rekordně investovat, především do výstavby silnic, dálnic a železnic, ale také do školství, nebo vědy a výzkumu. Všechny tyto investice mají společný cíl - podpořit ekonomický růst s tím i růst mezd občanů,“ napsal na síti X.

„Podpis prezidenta republiky fakticky uzavřel proces schvalování státního rozpočtu na příští rok s plánovaným deficitem ve výši 241 miliard Kč. Mou zodpovědností jako ministra financí je dodržet plánovaný deficit v roce 2025 tak, jak se to současné vládě podařilo ve všech předchozích letech,“ reagoval na prezidentovo rozhodnutí Stanjura. Že za rozpočet nese zodpovědnost vláda ostatně připomněl i Pavel.

Podle hlavního ekonoma české pobočky společnosti Deloitte a prezidentova poradce Davida Marka byly nejproblematičtější položkou především výdaje na dotace pro obnovitelné zdroje energie, které se Hradu jeví jako podhodnocené. Vláda v tomto ohledu plánovala úsporu až ve výši 23 miliard korun, Marek ale už v minulosti namítal, že si není jist, zda k úspoře skutečně dojde.

„Není tam totiž žádné vyčíslení nebo odhad. Chybí například kalkulace, jak by jednotlivá opatření měla fungovat. Navíc se zdá, že nakonec ze všech opatření budou platit pouze některá, což asi sníží jejich účinnost,“ řekl pro Seznam Zprávy začátkem prosince.

Minulý týden se navíc ukázalo, že Marek nebyl daleko od pravdy. Poslanecká sněmovna totiž projednávala novelu energetického zákona, v rámci které se řešily i zmíněné dotace na obnovitelné zdroje, na které chce vláda vyčlenit 8,5 miliardy korun.

Novela jako taková sice prošla, poslanci ale nakonec neschválili jeden z nástrojů, od kterého si vláda slibovala úspory. Sněmovna totiž nepodpořila snížení horní hranice výnosnosti obnovitelných zdrojů. Jde prakticky o hranici, do níž je podpora obnovitelných zdrojů energie přiměřená. V současnosti se tento limit pohybuje mezi 8,4-10,6 procenta, návrh počítal s jeho snížením na 8,4 procenta.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že Ministerstvo financí počítalo s úsporami, které nakonec nebudou v takovém rozsahu, v jakém je čekala. Obavy ekonoma Marka se tak částečně naplnily, což zaregistroval i prezident, který pak se svým okolím tuto skutečnost údajně řešil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně minulý týden po schůzce s prezidentem řekl, že pokud by úspora v tomto ohledu nevyšla, vláda by omezila jiné výdaje.

Vedle podhodnocených dotací je prezidentův poradce skeptický i k výnosům z emisních povolenek. Oproti loňskému roku vláda počítá s poklesem výnosů o zhruba 11 miliard korun, podle Marka jsou ale i tak příjmy ve výši 30 miliard korun nadhodnocené.

Vláda totiž odhaduje cenu jedné povolenky v přepočtu na českou měnu kolem 2600 korun. Futures povolenek na příští rok se ale v současnosti pohybují kolem 1640 korun. „Dohromady to potom vede k nadhodnocení asi o 11 miliard korun,“ vysvětlil. Podobně se k emisním povolenkám staví i Národní rozpočtová rada.

Ta mimo jiné upozornila i na další problém, a sice špatně odhadnuté výdaje na důchody. I v tomto ohledu je vláda podle ekonomů optimističtější a počítá s nižším objemem peněz. Možné podhodnocení výdajů na důchody ale podle Marka není největším problémem.

„Jde o oblast, u které se můžeme bavit o nepřesnosti či přesnosti v odhadu,“ poznamenal s tím, že mnohem palčivější jsou již zmíněné dotace na obnovitelné zdroje, emisní povolenky nebo třeba platy nepedagogických pracovníků ve školství.

Ti jsou momentálně placeni ze státního rozpočtu, od příštího září by ale jejich financování měly zajistit města a obce. Tento plán jde ale proti zavedenému pořádku, podle kterého by měl návrh rozpočtu vycházet z platné legislativy. To ostatně potvrzuje i prezidentův poradce.

„Na platy nepedagogických zaměstnanců by měly být v rozpočtu obcí navýšené prostředky skrze rozpočtové určení daní, jenomže tato změna ještě není připravena, natož schválena,“ popsal. Obcím tak hrozí, že se ocitnou v tíživé situaci, kdy jejich rozpočty nebudou připravené na vyplácení mezd.

Podle poslance Matěje Ondřeje Havla (TOP 09), který je předsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ale nic takového nehrozí. Na řešení platů nepedagogických zaměstnanců prý panuje shoda. Očekává proto, že se situace vyřeší skrze změnu v rozpočtovém určení daní, kterou podle něj vláda stihne ještě během letošního školního roku.

„Může být strašidelné, že se udělá státní rozpočet a nejsou tam peníze pro nepedagogy. Ale my máme už tříletou zkušenost s Ministerstvem financí a víme, že je schopné rozpočty dodržet. Takže si opravdu myslím, že v rozpočtu nevznikne žádná díra, která by se musela vykrývat z rozpočtové rezervy. Naopak jsem přesvědčený, že tu změnu stihneme a zvládneme,“ řekl s tím, že tento problém by se mohl vyřešit připojením pozměňovacího návrhu k novele školského zákona.