Důležitější i lepší. Drony na Ukrajině dokážou stále častěji útočit bez pilota

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od počátku konfliktu na Ukrajině hrály drony klíčovou roli při vyrovnávání převahy ruské armády. Z jednoduchých nástrojů, které se používaly jako náhražka za jinou munici, se postupně staly sofistikované zbraně, jež zásadně ovlivňují podobu bojiště.

Jak tvrdí řada zdrojů na obou stranách, drony dnes mají na svědomí většinu ztrát (tedy mrtvých a raněných) a nahradily v tomto ohledu tradičně dominantní dělostřelectvo. Tyto malé, levné stroje s explozivní náloží dokážou s vysokou přesností – a přitom za relativně nízkou cenu – zasahovat cenné cíle, od tanků po velitelská stanoviště.

Z původně vzácné zbraně se postupně stal všudypřítomný problém pro ruskou i ukrajinskou armádu. Drony nejsou nejničivější zbraní a dobře vybudované pozice nebo obrněná technika mohou v některých případech přežít i opakované útoky bez úhony. Ale jejich počty to bohatě vynahrazují – a dnes je jich tolik, že i jeden jediný muž se může stát cílem hned několika strojů.

Navíc se i drony výrazně vyvíjejí. Na ukrajinské straně se například ve stále větší míře využívají i specializované varianty dronů, například „stíhačky“, které ničí nepřátelské sledovací drony, čímž šetří vzácné zásoby protivzdušné obrany. Roste také jejich ničivá síla – nosí větší nálože, často navíc různé typy náloží specializovaných pro určité typy cílů (vozidla, zákopy, pěchotu v otevřeném terénu, obrněnou techniku atp.).

Pro obě armády je také problémem, že se výrazně rozšířila zóna, kterou mohou pokrýt. Dolet dronů se v průběhu konfliktu díky vylepšené technologii antén a opakovačů prodloužil z původních 10 km na standardních 30 km. To znamená především, že doprava zásob na frontu je v některých částech extrémně nebezpečná – a pokud bude dronů nadále přibývat, jak se nyní zdá, tak bude stále nebezpečnější.

S tím, jak roste význam dronů, rozšiřují se i „protizbraně“. Protidronové klece a sítě se dnes objevují nejen na jednotlivých vozidlech či opevněných pozicích, ale dokonce i nad celými úseky cest a silnic v blízkosti fronty.

Stále větší význam má také boj „na vlnách“, míněno tedy elektromagnetických. Takzvaný elektronický boj, tedy rušení signálů dronů či GPS navigace, který se v prvních letech války vyskytoval spíše sporadicky, se postupně v průběhu let 2023 a 2024 stal všudypřítomnou výzvou.

V případě dronů je cílem ve většině případů jednoduše přerušit spojení mezi dronem a jeho pilotem. Obě strany se tak vybavují stále větším počtem rušiček, stavitelé dronů mění hardware, aby mohl využívat nerušené či méně rušené frekvence, mění se taktika nasazení dronů a tak podobně. Obě strany se prostě přizpůsobují protivníkovým protiopatřením.

Zároveň se ale také hledají způsoby, jak problém elektronického boje vyřešit radikálně. Rušení je stále větším problémem a rozšiřuje se v některých případech téměř na všechny běžné komunikační frekvence. Rusové například začali v posledních měsících ve stále větším měřítku nasazovat drony, které jsou řízeny po kabelu z optických vláken. Ten na dálku nijak rušit nelze.

Protože poskytuje velmi dobrý obraz – inu, je to internet po „optice“ – takový dron lze také velmi dobře využívat k průzkumu a hledání slibných cílů. Na druhou stranu, vlečený kabel dron zpomaluje, komplikuje mu manévrování. Ovšem ne natolik, aby třeba pro pěšáky nebyl smrtelně nebezpečný.

Ukrajinští „dronaři“ se k dronům na optickém vlákně dostávají se zpožděním. U této konkrétní inovace Rusové protivníka předehnali.

Ukrajinci naopak mají mít výhodu ve využití jiného „triku“ proti rušení, totiž využití dronů, které jsou schopny zasáhnout cíl i bez pomoci pilota. Drony obránců tak údajně ve stále větší míře spoléhají na „umělou inteligenci“, která eliminuje vliv rušiček.

Umožnilo to především výrazně zlepšení a také „vyladění“ softwaru na rozpoznávání obrazu. Ten tedy dosahuje dnes lepších výsledků i na slabších čipech než v ještě nedávné době.

Podle údajů společnosti Auterion, která tako software vyvíjí, se dosah dronů při rozpoznávání cílů během pouhých několika měsíců zvýšil z 500 metrů na kilometr. A podle zdrojů Economistu se dnes dokonce v některých případech dokáže software dronů zaměřit na cíl i na vzdálenosti kolem dvou kilometrů.

To umožňuje dronům eliminovat vliv mnohých rušiček, protože většina zařízení na bojišti mívá dosah řádově ve stovkách metrů (nutný výkon totiž se zvyšováním dosahu exponenciálně roste). Autonomní drony tak nyní podle zdrojů Economistu dosahují při misích na Ukrajině přesnosti zásahu vyšší než 80 %, což výrazně převyšuje výsledky manuálně ovládaných strojů.

Ukrajinské AI drony přitom údajně nejsou nedostupné zboží. Klíčovou inovací je software umožňující autonomní řízení. Navíc jejich výrobní náklady zůstávají relativně nízké – podle ukrajinských zdrojů je cena autonomního modulu pro dron mezi 50 a 100 dolary. Pokud je opravdu účinnost dronů s autonomním řízením tak vysoká, jak se uvádí, tak jde o velmi výhodnou investici.

Technologie také nadále zpřístupňuje využívání dronů. Podle ukrajinských zdrojů je ovládání o tolik jednodušší, že výcvik operátorů je otázkou pouhých 30 minut. Při zásahu už totiž tolik nezávisí na zkušenostech pilota. To znamená, že i méně kvalifikovaný personál může dosáhnout stejných výsledků jako zkušení operátoři s tisíci hodinami praxe. Což jen otevírá dveře k masivnějšímu nasazení dalších dronů.

Zatím je jen zhruba desetina dronů vybavena nějakou formou „umělé inteligence“, či přesně řečeno nějaké technologie rozpoznávání obrazu a navádění podle obrazu, odhadl pro Economist Lorenz Meier z americké filmy Auterion, jenž s ukrajinskými vývojáři spolupracuje. Ale tento podíl se zvyšuje, a pokud jsou informace o ceně a efektivitě správné, tak je dobrý důvod předpokládat, že se bude zvyšovat velmi rychle.

Jednoduchost FPV znamená, že je není těžké napodobit. Na Ukrajině prý někdy trvá cyklus nasazení a napodobení z druhé strany doslova pár týdnů.

I když jsou klíčové softwarové moduly chráněny šifrováním, rychlost, s jakou protivník dokáže okopírovat hardwarové inovace, vyvolává na ukrajinské straně obavy, že ani tady její náskok příliš dlouho nevydrží.

Co to bude znamenat pro další průběh války a pro podobu ozbrojených konfliktů obecně, je stále otevřená otázka. Ukrajinští komentátoři zdůrazňují, že současné nasazení AI dronů je především obranným krokem, který má omezit civilní oběti a zlepšit přesnost útoků. Ukrajinští výrobci tvrdí, že kontrola nad technologií a etické standardy nasazení zůstávají prioritou.

Bohužel, účinné technologie, které se ukážou jako efektivní, se obvykle velmi rychle šíří. A historie konfliktů nás učí, že úspěšné vojenské technologie nezřídka končí v rukou těch, kdo jsou ochotni je použít bez ohledu na morálku či právo.