Hlavní obsah

Po stopách husitů: Znáte místa spojená s nejbouřlivějším obdobím české historie?

Foto: BUENOS 76, Mapy.cz

Místo, kde vše začalo - rodný dům Jana Husa v Husinci.

Pro jedny doba, v níž se formovala česká národní identita. Pro jiné období temna, v němž došlo k masovému ničení českého kulturního dědictví. Husitství stále budí kontroverze. Znáte nejvýznamnější místa, spjatá s husitským hnutím?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České dějiny jsou bohaté na příběhy o odvaze, víře a boji za spravedlnost. Jedním z nejvýznamnějších období naší historie je husitská éra, která změnila tvář středověké Evropy.

Hnutí, inspirované učením kazatele Jana Husa, přitom zanechalo hluboké stopy nejen v náboženství a politice, ale i v české krajině. Kde můžete poodhalit tajemství jedné z nejdramatičtějších kapitol českých dějin?

Praha

Praha byla epicentrem husitského hnutí a místem, kde se začal psát jeho příběh. K nejvýznamnějším bodům patří bezesporu Betlémská kaple, kde Jan Hus kázal a šířil své reformní myšlenky. Z původní podoby se ovšem zachovalo jen torzo, dnešní kaple je výsledkem historizující obnovy po polovině 20. století.

Hlavní město ale nabízí vícero míst spojených s husitským hnutím a přístupných návštěvníkům. Po kázání radikálního husitského kněze Jana Želivského byli z oken Novoměstské radnice 30. července 1419 vyhozeni konšelé a právě tato událost je považovaná za počátek husitských válek.

Foto: Martin Tesař, Mapy.cz

Novoměstská radnice.

O rok později se na pražském vrchu Vítkov odehrála v rámci první křížové výpravy, vyhlášené papežem Martinem V. a namířené proti českým kacířům, bitva mezi křižáckým vojskem a husitskou posádkou. Dnes se na místě nachází Národní památník, jedna z dominant Prahy. Součástí památníku je i největší jezdecká plastika ve střední Evropě - devítimetrová socha Jana Žižky od Bohumila Kafky. Odkazy na husity najdete například i na vratech památníku.

Tábor

Jihočeské město Tábor, pojmenované podle biblické hory Thabor, založili právě husité roku 1420. Zůstalo poté hlavním centrem radikálního táborského svazu po celou dobu husitských válek. V roce 1437, tři roky po přelomové bitvě u Lipan, se město usmířilo s králem Zikmundem Lucemburským a Tábor se stal městem královským.

Období středověkých dějin zde mapuje Husitské muzeum, nabízející návštěvníkům různorodé prohlídky v historických budovách Staré radnice, Bechyňské brány a věže Kotnov nebo Augustiniánského kláštera. Ve stálé expozici „Husité“ mohou návštěvníci obdivovat středověké zbraně a předměty denní potřeby, vyzkoušet si drátěnou košili nebo otestovat znalosti historie v řadě kvízů a her.

Za navštívení stojí i rozsáhlý podzemní komplex z období pozdního středověku nebo vyhlídková věž kostela Proměnění Páně, vysoká 87 metrů a umožňující krásný výhled na celé město a okolí.

Foto: Jana Kumpfová, Mapy.cz

Tábor založili husité a milovníci historie si tu přijdou na své.

Husinec

Husinec, malé město na Šumavě, je úzce spojené s životem mistra Jana Husa. Najdete tu jeho rodný dům, v němž dnes sídlí muzeum s moderní interaktivní expozicí. Původně gotický domek prošel v roce 2015 zdařilou rekonstrukcí, vedle výstavních prostor tu vznikla například knihovna nebo amfiteátr. Relaxovat můžete v přilehlém parku.

Sezimovo Ústí a Kozí hrádek

V Kozím hrádku nedaleko Sezimova Ústí pobýval v letech 1413-1414 Jan Hus. Našel zde útočiště po vyobcování z Prahy a napsal tu několik děl. Po jeho upálení v Kostnici zde o rok později vznikla také první husitská komunita s radikálním programem. V roce 1420, kdy hrozila invaze katolických vojsk pod vedením Rožmberků, husité město spálili, aby zabránili jeho zneužití jako základny pro nepřítele, a odešli do nově založeného Tábora.

Foto: Ladislav Rižák, Mapy.cz

Kozí hrádek

Město bylo obnoveno až v průběhu 19. století. Dnes mohou návštěvníci na trávníkové ploše u budovy městského úřadu spatřit původní kamennou křtitelnici, části oken a další architektonické artefakty z původního města. V letní sezóně je přístupná i zřícenina Kozího hrádku.

Na přelomu 30. a 40. let 20. století podobu města výrazně ovlivnila firma Baťa, která zde postavila jednu ze svých satelitních továren a obytných kolonií. Počet obyvatel města se tím zdvojnásobil, kromě zahradní čtvrti ze sériově stavěných domků na tuto historii odkazuje i náměstí Tomáše Bati. Město je rovněž spojeno s vilou prezidenta Edvarda Beneše.

Lipanská mohyla

Na severním svahu vrchu Lipská hora poblíž Kouřimi je od roku 1881 umístěna Lipanská mohyla. Připomíná bratrovražednou bitvu u Lipan z roku 1434, která završila revoluční fázi husitského hnutí. Bojovali v ní umírnění husité proti těm radikálním a padl v ní slavný vojevůdce Prokop Holý.

Mohyla z pískovcových cihel dosahuje výšky jedenácti metrů a je do ní vložen kalich, symbol husitské revoluce. Každý rok se zde pořádají vzpomínkové akce.

Foto: Pohodar 38, Mapy.cz

Mohyla upomíná na jednu z nejvýznamnějších bitev české historie.

Český Brod

Významné středočeské město stálo na počátku husitských válek na straně katolictví a krále Zikmunda Lucemburského, než jej v roce 1421 husité dobyli a začlenili do sirotčího svazu. Roku 1434 se pak v devět kilometrů vzdálených Lipanech odehrála zásadní bitva, která celé období husitských válek uzavřela.

Podlipanské muzeum v Českém Brodě nabízí návštěvníkům dvě stálé expozice - Bitva u Lipan a ohlasy husitství ve středních Čechách a také Z dějin Českého Brodu. Otevřené je každý pracovní den.

Žižkova mohyla u Přibyslavi

Mnoho husitských památníků vznikalo v období národního obrození v průběhu 19. století, kdy zájem o husitské hnutí zažíval v českých zemích renesanci. Nejinak je tomu i v případě mohyly v obci Žižkovo pole nedaleko Přibyslavi, odhalené roku 1874 při výročí 450 let od vojevůdcovy smrti.

Žižka zemřel roku 1424 pravděpodobně právě zde, ačkoli se o to historici dodnes přou. Stalo se tak při obléhání Přibyslavi. V té době už zcela slepý hejtman však nepadl v boji, jak by se dalo předpokládat, ale podlehl dosud nevyjasněné nemoci.

Kuželovitá mohyla s téměř dvoumetrovým kalichem na vrchu je vysoká 16 metrů a zdobí ji kameny z památných míst.

Hrad Rabí

Foto: Pavla D., Mapy.cz

Hrad Rabí.

Tuto rozlehlou hradní zříceninu najdete v jižních Čechách. Gotický hrad oblehl se svými vojsky v období husitských válek dvakrát Jan Žižka z Trocnova, který zde při dobývání roku 1421 přišel o druhé oko. Dnes je hrad v péči Národního památkového ústavu a konají se zde komentované prohlídky i rozmanité kulturní akce.

Mapa zmíněných míst

Husitská města

Česko-německý spolek Husitská města spojuje místa s husitskou historií a tradicí a udržuje odkaz českého evangelizačního hnutí. Vedle šesti německých obcí, mezi nimiž je například Kostnice, je členem také dvanáct měst v Česku:

  • Borovany
  • Český Brod
  • Domažlice
  • Husinec
  • Písek
  • Sedlčany
  • Sezimovo Ústí
  • Slaný
  • Stříbro
  • Tábor
  • Tachov
  • Žlutice

Doporučované