Hlavní obsah

Papež na Korsice vyzval k míru na Blízkém východě i Ukrajině

Foto: Alessia Pierdomenico, Shutterstock.com

Papež František se stal vůbec prvním papežem, který kdy navštívil Korsiku.

Zhruba čtvrtina obyvatel Ajaccia, hlavního města Korsiky, přihlížela návštěvě papeže při jeho mši pod širým nebem. Papež vyzval k míru pro Blízký východ a pro ukrajinský a ruský lid, žehnal i obyčejným lidem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Papež František dnes během své krátké, ale historické návštěvy Korsiky vyzval k míru na celém Blízkém východě a také mezi národy Ruska a Ukrajiny. Informují o tom agentury AFP a AP. Obě si shodně všímají především toho, že papež na teologické konferenci volal po sekularismu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odluce církve od státu, který by byl dynamický, a podpořil tak lidovou zbožnost.

Je to vůbec poprvé, co hlava katolické církve navštívila tento francouzský ostrov ve Středozemním moři s 350 000 obyvateli, z nichž je podle Vatikánu 80 procent katolíků. Papež, který v úterý oslaví 88. narozeniny, ráno po příletu z Říma nejprve pozdravil tisíce věřících v ulicích hlavního ostrovního města Ajaccia, než zamířil na teologickou konferenci. Odpoledne sloužil mši pod širým nebem a na závěr jednodenního pobytu se setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

V projevu na závěr konference na téma „Lidová religiozita ve Středomoří“ papež obhajoval „koncept sekularismu, který není statický a strnulý, ale vyvíjí se a je dynamický“. Jde podle něj o laicismus „schopný přizpůsobovat se různým či nepředvídaným situacím a schopný podporovat neustálou spolupráci mezi občanskými a církevními autoritami pro dobro celého společenství, kdy každá z nich setrvává v mezích svých kompetencí a prostoru“, prohlásil František před duchovními a teology.

Korsika se od zbytku sekularizované Francie odlišuje jako obzvláště zbožný region, kde působí s více než 4000 členy 92 bratrstev, tedy laických sdružení věnujících se charitativní činnosti či zbožnosti, poznamenala AP.

Papež zároveň varoval před rizikem zneužívání lidové zbožnosti skupinami, které by chtěly kontroverzně posilovat svou identitu podněcováním partikularismu a vylučováním ze společnosti. Toto varování bylo zjevně adresováno korsickým nacionalistům, kteří mimo jiné brojí proti možnému přílivu běženců z Afriky, jakému čelí například italský středomořský ostrov Lampedusa, dodala AFP.

Ve své druhé řeči o několik minut později v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, kde jej přivítal biskup z Ajaccia, kardinál Francois-Xavier Bustillo, a předseda francouzské biskupské konference Eric de Moulins-Beaufort, papež vyzval k „míru“ pro „celý Blízký východ“ a „pro ukrajinský a ruský lid“.

„Mír celému světu,“ uzavřel František, když ve svém přání zmínil zejména Palestinu, Izrael, Libanon a Sýrii.

Z periferií ke globálním otázkám

Věřící se v ulicích Ajaccia, rodišti Napoleona Bonaparte, začali shromažďovat už za úsvitu, aby mohli papeže spatřit a pozdravit. Podle místní prefektury se ve městě s asi 65 000 obyvateli sešlo na 12 000 věřících provolávajících „Evviva u Papa!“ (korsicky ať žije papež). Když Papa Francescu, jak mu Korsičané říkají, projížděl v papamobilu po nábřeží a poté ulicemi města, požehnal několika novorozencům, dětem a 108leté dámě; požehnal ale i pizze, kterou mu podal místní prodavač, píše AFP.

Padesátiletá Karine Nicolaïová vstávala na vlak ve čtyři hodiny ráno. „Je to skvělé, vážně, vždyť na Korsice papež ještě nikdy nebyl! Je to historický okamžik!“ sdělila televizi AFPTV.

Odpoledne František sloužil mši v divadle Casone pod širým nebem na výšinách nad hlavním městem ostrova Ajacciem. Své kázání pronesl před davem asi 9000 lidí složeným z věřících, biskupů a členů bratrstev. Mši sledovalo celkem asi 17 400 lidí, buď přímo v Casone, nebo na obřích obrazovkách instalovaných zejména na Place Miot, velké promenádě obrácené k moři, napsala AFP.

Návštěva míst, která často nepřitahují mezinárodní pozornost, je součástí papežovy politiky upozorňování na lidi a problémy v místech, která nazývá „periferiemi“ světa. Během jedenáctiletého působení v čele katolické církve František stále nenavštívil většinu hlavních měst západní Evropy. Mezi nimi mu chybí i návštěva Paříže, přestože jej prezident Emmanuel Macron pozval, aby se zúčastnil 7. prosince znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame, pět let po ničivém požáru. Místo toho se oba dnes krátce setkali na letišti, než František odletěl zpět do Říma, napsala agentura Reuters.

Od Malty přes řecký Lesbos až po Sicílii papež v minulosti opakovaně navštěvoval oblast Středozemního moře, kde spočívá řada priorit jeho pontifikátu, jako jsou mezináboženský dialog či přijímání migrantů. Do Francie přicestoval František od svého nástupu v roce 2013 pouze dvakrát, a sice roku 2014 do Štrasburku, kde hovořil v Evropském parlamentu, a loni do Marseille. Nikdy však neuskutečnil protokolární státní návštěvu a jako hlava katolické církve nenavštívil Paříž.

Doporučované