Hra dětem pomůže s finanční gramotností, se kterou si učitelé nevědí rady

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Odborníci z Fakulty managementu a ekonomiky zlínské Univerzity Tomáše Bati přišli s projektem, který má pomoci dětem porozumět světu financí. Jedná se o zážitkovou hru Finanční pevnost. Účastníci si vyzkoušejí vydělávat peníze, hradit náklady na bydlení a další nezbytné výdaje a čelit nabídkám zdánlivě výhodných nákupů i rychlých půjček.

Hru po novém roce začnou využívat především děti z dětských domovů ve Zlínském kraji. „Ze zkušeností víme, že jsou v této oblasti děti nejvíce zranitelné,“ řekla Seznam Zprávám Hana Janečková z Fakulty managementu a ekonomiky. Postupně ale chtějí autoři hru rozšířit i na základní a střední školy.

Princip Finanční pevnosti je takový, že hráči na začátku dostanou kartičku, která představuje platební kartu. Na té je „vloženo“ dvacet tisíc korun. Děti si zvolí, jaké povolání budou dělat, kde budou bydlet či kolik budou utrácet za jídlo a další věci. Následně navštěvují různá příjmová a výdajová stanoviště a s penězi hospodaří. Cílem hry je, že si hráči šetří na auto. Podle toho, jak pracují a utrácejí, zjistí, na jaké auto dosáhnou.

„Děti z dětských domovů často nemají dostatek příležitostí získat praktické zkušenosti s penězi. Tato hra je učí, jak s nimi zacházet odpovědně a jak se vyhnout finančním pastem,“ uvedla spoluautorka hry Lucie Bohuslavová.

V budoucnu by hra mohla být pomůckou i na základních a středních školách. Na nich je výuka finanční gramotnosti povinná od roku 2013. Od té doby se ale metodika výuky neaktualizovala a vyučovací metody zůstaly stejné.

Finanční gramotnost se tak stále vyučuje v rámci jiných předmětů, jako je občanská výchova, matematika a informační technologie. „Školy mají k dispozici metodické materiály a příklady dobré praxe, jak finanční gramotnost začlenit do výuky. Tyto materiály jsou k dispozici na stránkách Národního pedagogického úřadu (NPI),“ uvedl Patrik Kubas z Ministerstva školství.

Učitelé se při výuce mají řídit novým upraveným vzdělávacím programem, na který ministerstvo odkázalo. Vyučující se v něm ale nesetkají třeba s kryptoměnami nebo online nakupováním, což někteří považují za problém. „Tuto generaci zajímá bitcoin a ETF (burzovně obchodované fondy, pozn. red.). To jsou ale stejně produkty, které klasická banka nenabízí, takže s tím nemám zkušenosti,“ říká například Eva H., učitelka ekonomiky na jedné z prostějovských středních škol.

V takových případech se jí ale díky kontaktům daří sehnat odborníky. „Měli jsme přednášku o bitcoinu, o bezpečném chování na internetu, chodíme na exkurzi do call centra, speciálně na oddělení odhalování podvodů, takže se snažím, aby aktuální informace žáci měli,“ dodala pedagožka.

Řadu informací také školy a učitelé čerpají z internetu, kde se na finanční gramotnost zaměřují některé projekty. Například pod Nadaci České spořitelny spadají webové stránky Skoala, kde se nachází studijní materiály a tipy na rozvržení vyučovacích hodin.

„Na základě poptávky škol je zájem o témata finančního vzdělávání rostoucí a pociťujeme to už i nyní při testování nové platformy Skoala. Po pár týdnech od spuštění testovací verze se zaregistrovalo už tři sta škol a tisíc učitelů,“ uvádí Radka Felixová z Nadace České spořitelny.

Podle závěrů České školní inspekce (ČŠI) z loňského roku ale téměř 30 procent škol úroveň finanční gramotnosti svých žáků nijak neověřuje. Zejména proto, že postrádají vhodné nástroje.

„Aktuálně je zpracováván nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, ve kterém je finanční gramotnost integrována do řady vzdělávacích oblastí tak, aby žáci porozuměli finančním konceptům a získali potřebné dovednosti, které budou moci využít v reálném životě,“ dodal Kubas.

Že se s řadou důležitých témat finanční gramotnosti, jako je například vliv reklamy na nákupní chování lidí, ve výuce prakticky vůbec nesetkávají, potvrdil v testování ČŠI i vysoký podíl žáků.

„Větším problémem ale je, že pro tento předmět v České republice nejsou učitelé a nejspíš ani nikdy nebudou. Na pedagogických fakultách je výuka finanční gramotnosti mnohdy dost tristní,“ myslí si Jakub Rychlý, zakladatel aplikace Nekrachni, která se snaží mladistvým přiblížit svět financí.

S tím ale nesouhlasí například na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde mají pro studenty nachystanou řadu projektů. „Studenti jsou zapojeni také do projektové činnosti prostřednictvím grantu Nadace České spořitelny, kde společně vytváříme metodiky ke vzdělávání pro učitele základních a středních škol,“ uvedla za fakultu Alena Opletalová.

A jak si na tom české děti ve finanční gramotnosti vlastně stojí? Podle testování České školní inspekce z roku 2023 byla průměrná úspěšnost v testu 59 procent. Výrazně lepší výsledky měli žáci gymnázií. Ovšem téměř 19 procent žáků dosáhlo nedostačující úrovně znalostí.

Na finanční gramotnost přitom kladou důraz i samotní rodiče. 54 % z nich ji podle průzkumu agentury Perfect Crowd, který si nechala zpracovat Asociace pro kapitálový trh ČR, se svými dětmi doma řeší. Podle třetiny si pak děti informace najdou samy na internetu. Patnáct procent rodičů očekává, že dětem finanční gramotnost vysvětlí ve škole.

„Dětem jsem založila účet ve čtrnácti letech, do kterého jsem mohla nahlížet. Díky tomu jsem měla přehled, za co a kolik utrácejí, ovšem nikdy jsem jim do toho nemluvila. Také jsem i trochu doufala, že jim ve škole něco vysvětlí, “ popsala svou zkušenost Seznam Zprávám Jarmila B. z Prostějova.

„Finanční gramotnost je v dnešní době jednou z klíčových dovedností, kterými mohou rodiče své děti vybavit do budoucího života. Rozvíjení těchto dovedností od raného věku přispívá k tomu, aby se děti staly sebevědomými a zodpovědnými dospělými, kteří jsou schopni činit informovaná rozhodnutí a vyhnout se finančním nástrahám,“ uvedla v průzkumu výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani.

S přispěním Veroniky Hubálkové.