Hlavní obsah

Francie má nového premiéra. „Macronův výsměch,“ durdí se opozice

Foto: Obatala-photography, Shutterstock.com

Nový francouzský premiér François Bayrou.

O jménu prezidentova dlouholetého spojence Françoise Bayroua se dlouho spekulovalo, ještě krátce před jeho jmenováním ale média informovala, že v čele vlády nestane.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Novým francouzským premiérem se stane centristický politik a předseda strany MoDem (Demokratické hnutí) François Bayrou. V pátek před 13. hodinou to po dlouhém čekání oznámil Elysejský palác.

Původně mělo být jméno nového šéfa vlády známo už ve čtvrtek večer, prezident Emmanuel Macron ale oznámení kvůli dalším konzultacím odložil na další ráno. I v pátek si ale Francouzi museli na nástupce svrženého Michela Barniera počkat.

A aby to nebylo jen tak, ještě půl hodiny před vydáním tiskového prohlášení francouzská média psala o tom, že Bayrou, který přijel do Elysejského paláce v půl deváté ráno, se premiérem nestane.

Podle nejmenovaného zdroje deníku Le Monde mu to měl prezident říci během napjaté schůzky. Nakonec se ale předpoklady naplnily.

Přesvědčený Evropan

Třiasedmdesátiletý François Bayrou má za sebou ministerské zkušenosti, hned ve třech vládách působil jako ministr školství, ve vládě Édouarda Philippa pak byl ministrem spravedlnosti. Zasedal i v Evropském parlamentu a od roku 2014 je starostou jihofrancouzského města Pau.

Třikrát také kandidoval v prezidentských volbách a v roce 2017 platil za možného černého koně v souboji proti Ségolène Royalové a Nicolasi Sarkozym. Navzdory slibným průzkumům ale nakonec se ziskem přes 18 procent hlasů skončil až na třetím místě a do druhého kola voleb nepostoupil.

Bayrou začal v politice jako člen středopravicového Svazu pro francouzskou demokracii (UDF), který úzce spolupracoval s gaullisty. Později se ale strana rozštěpila a Bayrou si založil vlastní hnutí MoDem, do něhož přešla velká část původních členů UDF.

Nový francouzský premiér je přesvědčeným Evropanem - v prezidentských volbách v roce 2007 dokonce mluvil o Evropské unii jako o „nejkrásnější stavbě lidstva“.

I když politicky vzešel z křesťansko-demokratického křídla strany, sám sebe vždy označuje za centristu a často mluví o boji za lidská práva a občanské svobody. Před olympiádou v Číně například navrhoval její bojkot kvůli tamnímu porušování lidských práv a situaci v Tibetu. Kritizoval také papeže Benedikta XVI. za jeho slova spojující kondomy a šíření nemoci AIDS.

Plody nenávisti mezi Nepoddajnou Francií a macronovci

Přečtěte si rozhovor s politologem Michelem Perrotinem:

Macron se Francouzům vysmívá

Jakou bude mít jeho vláda pozici, naznačují už první výroky francouzských politiků.

Marine Le Penová, de facto šéfka Národního sdružení, reagovala slovy, že jde o „prodloužení macronismu“, které povede do slepé uličky. Její strana nicméně dala najevo, že Bayrouův kabinet hned „nepotopí“.

Jordan Bardella prohlásil, že strana má své červené čáry týkající se rozpočtu a že teď je řada na novém premiérovi. Právě kvůli rozpočtu přitom padl předchozí Barnierův kabinet. Příliš vstřícnosti ale Bayrou od lepenovců očekávat nemůže.

„Čím více ztrácí Emmanuel Macron voliče, tím více lpí na svých blízkých, kteří ztělesňují ten největrnější macronismus,“ okomentovala prezidentovu volbu šéfka Zelených Marine Tondelierová. Její strana počká, co bude nová vláda dělat a zda bude chtít opět použít paragraf 49.3, který jí umožňuje obcházení parlamentu. Naznačila ale, že pokud nevymění ministra vnitra a nebude nic dělat s důchody a ekologií, nezbyde jí nic jiného než kabinetu vyslovit nedůvěru.

Nestraník François Ruffin, který zasedá v poslaneckém klubu Zelených, si myslí, že se Macron Francouzům touto nominací „vysmívá“. Za špatnou zprávu oznámil jmenování Bayroua premiérem i další člen koalice Nová lidová fronta, šéf komunistů Fabien Roussel.

Předsedkyně poslaneckého klubu krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Mathilde Panotová pak rovnou oznámila, že „nepoddajní“ vysloví vládě nedůvěru.

O to se pokusili hned po nástupu minulého Barnierova kabinetu, ten však první pokus o svržení ještě ustál. Napodruhé, kdy už poslanci dvou opozičních bloků reagovali na návrh rozpočtu, už takové štěstí neměl.

Politická krize ve Francii má tak k řešení daleko a Bayroua čekají horké dny a týdny. Za současné politické konstelace, kdy v parlamentu zasedají tři velké bloky, které se na většině otázek nejsou schopny dohodnout, by delší přežití jeho vlády bylo spíše zázrakem. Problémy, kterým bude Bayrou čelit, už ostatně naznačilo jeho trnité jmenování.

Související témata:
Francois Bayrou

Doporučované