Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Američtí vědci odhalili bezprecedentní vymírání divokých ptáků na Aljašce. Podle nového výzkumu zahynuly v důsledku dominového efektu změn ekosystému asi čtyři miliony alkounů úzkozubých. Jejich populace nevykazuje žádné známky obnovy.
Prvním důkazem vymírání byla opeřená těla vyplavovaná na aljašské pláže. Jednalo se o alkouny úzkozobé, elegantní černobílé mořské ptáky, kteří obvykle tráví několik měsíců v roce mimo pevninu. V letech 2015 a 2016 však vědci a dobrovolníci napočítali od Kalifornie až po Aljašku 62 000 mrtvých těl.
Od té doby se vědci z Agentury USA pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy snaží zjistit, co se s ptáky a dalšími zvířaty stalo.
Ukázalo se, že viníkem byla rekordní tzv. mořská horká vlna, kterou pojmenovali Blob. Nové poznatky o jejím vlivu na ptáky experti zveřejnili ve čtvrtek v prestižním vědeckém časopise Science a jsou jasným důkazem, jakému nebezpečí ekosystémy v oteplujícím světě čelí.
Následující fotografie zachycují stejnou plošinu, která se rozkládá na skalnatém útesu na neobydleném ostrově svatého Matouše v Beringově moři u Aljašky. Na levém snímku pořízeném před vlnou mořských veder v letech 2015-16 je skála hustě pokryta ptáky. Druhý snímek je pořízen po vlně veder.
„Zjistili jsme, že je to mnohem horší, než jsme si mysleli,“ řekla Heather Rennerová, jedna z autorek studie a vedoucí bioložka v Aljašské námořní národní rezervaci.
Vědci zjistili, že v důsledku veder uhynula přibližně polovina aljašské populace, tedy asi čtyři miliony ptáků. Podle nich jde o největší zdokumentovaný úhyn jednoho druhu volně žijících ptáků nebo savců.
Světové oceány absorbují více než 90 procent přebytečného tepla, které vzniká v důsledku spalování fosilních paliv a ničením ekosystémů, jako jsou lesy. Toto teplo si vybralo krutou daň na korálových útesech, chaluhových lesích i jinde. V loňském a letošním roce teplota povrchu oceánu překonala rekordy.
Analýza: Mořské horké vlny
Některé části oceánů jsou už tak teplé, že to nelze vysvětlit jen pokračováním klimatické změny a začínajícím teplým oceánským a atmosférickým jevem El Niño. Podepsalo se to i na nezvykle silné hurikánové sezoně.