Hlavní obsah

Keporkak ohromil vědce obrovskou vzdáleností, kterou uplaval

Foto: Jonas Gruhlke, Shutterstock.com

Keporkak (ilustrační foto).

Velryba překonala 13 tisíc kilometrů od tichomořského pobřeží Kolumbie do Zanzibaru.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Keporkak známý z Kolumbie se vydal na jednu z nejdelších a nejneobvyklejších migrací, jakou vědci kdy zaznamenali, informuje britská stanice BBC s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Royal Society Open Science.

Podle autorů velrybu pravděpodobně motivovaly změny klimatu, kvůli kterým se kytovcům nedostává dost potravy. Dalším možným důvodem je výprava za potenciální družkou.

Keporkak byl v roce 2017 spatřen v Tichém oceánu u Kolumbie a o několik let později se objevil poblíž Zanzibaru v Indickém oceánu, uplaval vzdálenost nejméně 13 000 kilometrů.

Ekaterina Kalašnikovová z Tanzanského programu pro kytovce uvedla, že tato cesta je „skutečně působivá a neobvyklá i pro tento vysoce stěhovavý druh“ a je toho názoru, že se jedná o pravděpodobně nejdelší vzdálenost, jakou kdy keporkak urazil.

Keporkaci žijí ve všech oceánech světa. Každoročně překonávají velké vzdálenosti a jejich migrace je jednou z nejdelších mezi savci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z tropických oblastí, kde se rozmnožují, plavou do chladnějších vod, kde se živí. Cesta tohoto samce však byla ještě velkolepější a zahrnovala dvě rozmnožovací lokality, které jsou od sebe značně vzdálené.

Podle jedné z teorií se vlivem klimatických změn mění množství drobných krevet, kterými se právě keporkaci živí, a proto musí cestovat za potravou dál. Je ale také možné, že velryby hledají nová místa k rozmnožování, protože jich díky celosvětovému úsilí o ochranu přírody přibývá.

Toulavý samec patřil ke skupině keporkaků vyfotografovaných v roce 2013 z výzkumné lodi na tichomořském pobřeží Kolumbie. Pak byl identifikován v podobné oblasti v roce 2017 a u Zanzibaru v roce 2022.

Oněch 13 tisíc kilometrů je podle vědců minimální vzdálenost trasy, po které se velryba mohla vydat. Je však pravděpodobné, že skutečná vzdálenost je mnohem větší.

Výsledky studie vycházejí ze stovek tisíc fotografií velryb, které vědci, pozorovatelé velryb a veřejnost posílají na webovou stránku happywhale.com. Databáze využívá umělou inteligenci k porovnávání jednotlivých tvarů a vzorů ocasů keporkaků a mapuje tak jejich pohyb po celém světě.

Doporučované