Kdo svrhl vládu v Sýrii? Překvapili mikinami a prozatím i „lidskou tváří“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Syrští rebelové vstoupili do hlavního města Damašku a osud dlouholetého lídra Bašára Asada je nejistý, píše BBC. Spekuluje se o jeho cestě na ruskou základnu v Sýrii či přímo do Ruska. Turecká a izraelská média dokonce spekulují o sestřelení letounu s Asadem na palubě. Agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje ze Sýrie informovala, že při pádu letadla Asad zemřel. Zatím je to ale informace nepovrzená.

Kdo jsou lidé, kteří dokázali během 14 dnů Asada svrhnout?

Blesková ofenziva vedená Abú Muhammadem al-Džavláním, vůdcem islamistické militantní skupiny Hayat Tahrír aš-Šám (HTS), začala náhlým dobytím Aleppa na konci listopadu. V mnoha případech údajně syrská armáda opustila své posty nebo přeběhla k opozici.

Povstalci překvapili už prvním vystoupením v televizi. Místo „důstojného“ oznámení o převzetí moci se na obrazovce objevilo devět mužů v mikinách a bundách.

„Město bylo osvobozeno, tyran Bašár Asad byl svržen.“ Dodali také: „Ať žije svobodná a nezávislá Sýrie pro všechny Syřany všech vyznání.“

Podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Jakuba Szantó se skupina snaží minimálně zatím působit jako „islamisté s lidskou tváří“. Nedochází k lynčování protivníků, útokům na náboženská místa nebo ničení majetku. „Alespoň se tak neděje za přítomnosti kamer,“ uvedl Szantó ve vysílání ČT.

Jednou z klíčových skupin zapojených do syrského konfliktu je Hayat Tahrír aš-Šám (HTS). Tato islamistická militantní organizace vznikla v roce 2011 pod názvem Džabhat an-Nusrá jako odnož al-Káidy. Mezi její zakladatele patřil i vůdce Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádí.

HTS byla považována za jednu z nejúčinnějších a nejnebezpečnějších skupin bojujících proti Asadovi. Její hlavní hnací silou však byla džihádistická ideologie, která ji odlišovala od širší koalice opozičních skupin známé jako Svobodná Sýrie. V roce 2016 vůdce HTS, Abú Muhammad al-Džavlání, veřejně přerušil vazby s al-Káidou a skupina přijala nový název.

HTS si vybudovala mocenskou základnu v severozápadní provincii Idlib, kde funguje vlastně jako místní správa. Její snahy o legitimitu však poškozují obvinění z porušování lidských práv a vnitřní boje s dalšími skupinami. Ačkoliv její ambice byly donedávna omezené na správu Idlibu, aktuální události naznačují, že se opět snaží rozšířit svůj vliv.

Syrská válka nadále ovlivňuje miliony životů a destabilizuje region. Přes úsilí některých stran o mírová jednání a stabilizaci zůstává konflikt jedním z nejkomplexnějších a nejničivějších konfliktů moderní doby.

Syrský konflikt začal v březnu 2011, kdy v jižním městě Dará propukly prodemokratické protesty. Tyto demonstrace byly součástí širší vlny povstání známé jako „arabské jaro“, která inspirovala občany v sousedních zemích k boji proti represivním režimům.

Syrská vláda pod vedením prezidenta Bašára Asada reagovala na protesty brutálním potlačením, což vedlo k rozšíření demonstrací po celé zemi. Opozice začala požadovat odstoupení prezidenta. Násilí na obou stranách eskalovalo. Příznivci opozice se ozbrojili, nejprve na obranu, později s cílem vytlačit vládní síly ze svých oblastí. Prezident Asad označil opoziční síly za „terorismus podporovaný ze zahraničí“ a slíbil, že je zničí.

Do konfliktu se postupně zapojily stovky povstaleckých skupin a zahraniční mocnosti začaly podporovat různé strany. Situaci dále zkomplikoval vstup extremistických organizací, jako je Islámský stát (IS) a al-Káida. V důsledku toho se násilí rychle vystupňovalo a Sýrie se propadla do plnohodnotné občanské války, která přilákala regionální i světové aktéry.

Válka si po více než deseti letech konfliktu vyžádala přes 500 000 obětí a způsobila jednu z největších humanitárních krizí moderní historie. Přibližně 12 milionů lidí, tedy více než polovina předválečné populace, muselo opustit své domovy. Z tohoto počtu asi pět milionů Syřanů našlo útočiště v zahraničí jako uprchlíci nebo žadatelé o azyl.