Kvůli klimatické krizi a vedru prudce poroste počet úmrtí lidí do 35 let

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Klimatické krize mají dopad na extrémní horka, která sužují svět. Čerstvý výzkum ukázal, že v budoucnu vzroste počet úmrtí především u mladší generace lidí. Je to dané oteplováním planety.

Studie ukazuje, že pokud nebudou sníženy emise skleníkových plynů, do konce tohoto století by mohlo dojít k 32% nárůstu úmrtí lidí mladších 35 let kvůli horku.

„Změna klimatu je realita, a to, jak se jí přizpůsobíme, bude mít zásadní dopad na lidské zdraví. Není cílem omezit zdroje pro starší populaci, ale rozhodně musíme více přemýšlet o rizicích, kterým čelí mladší lidé,“ uvedl Andrew Wilson, výzkumník z Kolumbijské univerzity a jeden z autorů studie.

Studie vychází z dat v Mexiku, kde panují vysoké teploty a zvyšuje se počet úmrtí. Výzkumníci proto pracovali s údaji úmrtnosti v Mexiku a teplotami tzv. vlhkého teploměru, což je měření, které zohledňuje vlhkost a teplotu vzduchu, k určení toho, jak dobře se dokáže člověk ochladit pocením, vysvětluje The New York Times.

Vědci v rámci studie publikované v časopise Science Advances analyzovali úmrtí v Mexiku od roku 1998 do roku 2019. Zjistili, že u lidí mladších 35 let souviselo 75 procent úmrtí s horkem. U starších 50 let téměř všechna úmrtí souvisejí s nachlazením. Informuje o tom The Guardian.

„Většina debat o zranitelnosti vůči horku se zaměřuje na starší populaci, ale naše studie odhalila překvapivou nerovnost – největší úmrtnost související s horkem se týká mladších lidí,“ řekl Wilson.

Deník zároveň dodává, že měření úmrtí v důsledku horka je komplikované. V úmrtních listech se horko jako příčina smrti uvádí jen zřídka. Místo toho se jako bezprostřední příčina smrti často uvádí například kardiovaskulární selhání.

Vědci zjistili, že dospělí starší 70 let jsou velmi vysokými teplotami zranitelní. Na horko podle výsledků studie umírá i velké množství dětí mladších čtyř let a dospělých ve věku 18 až 34 let. Většina úmrtí nastala při teplotách vlhkého teploměru kolem necelých 24 stupňů Celsia, což zhruba odpovídá 31 stupňům Celsia s 50procentní vlhkostí.

Tým vědců v důsledku změny klimatu předpokládá, že se úmrtí mezi dětmi a „mladými dospělými“ do konce století zvýší o 32 procent. Pravděpodobně totiž dojde ke zvýšení počtu dní, v nichž budou převažovat mírně vysoké teploty, které dle studie způsobují mladým lidem smrt.

Nelze jednoznačně odpovědět, proč je riziko úmrtí způsobené horkem zvýšené u mladších lidí. Výzkumníci však poukázali na fyziologické rozdíly a způsob života.

Děti do čtyř let mají horší termoregulaci. Když jim je horko, nemají někdy možnost si samy sundat oblečení nebo změnit prostředí. Dospělí ve věku od 18 do 34 let se zase častěji v teplém počasí zapojují do intenzivních aktivit. Může se jednat například o sport či zemědělské nebo stavebnické práce venku.

Zároveň je důležité brát v potaz specifika dané země. Vyšší úmrtnost mladých lidí v důsledku horka v Mexiku je ovlivněna tím, že v populaci žije více mladých lidí než starých, uvedla epidemioložka Kristie Ebiová z Washingtonské univerzity. Obyvatelé se také vystavují riziku například pracemi na polích pod prudkým sluncem.

„Nejde jen o vaši fyziologickou zranitelnost,“ uvedl R. Daniel Bressler, postgraduální student Kolumbijské univerzity a jeden z autorů studie. „Jde o ekonomické a sociální faktory, které způsobují, že jste více ohroženi.“

Řešením by v případě úmrtí souvisejících s horkem u mladých lidí v důsledku pracovních podmínek mohlo být zavedení přísnějších pravidel bezpečnosti práce, uvedl pro deník The New York Times Drew Shindell, klimatolog z Dukeovy univerzity, který se na výzkumu nepodílel.

Ochranu pracovníků před extrémním horkem představila například v letošním roce Bidenova administrativa. Nařízení vyžaduje, aby zaměstnavatelé vytvořili plány tepelné bezpečnosti a poskytovali odpočinkové zóny a vodu pracovníkům v horkém počasí. S příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu lze však předpokládat, že se nařízení zruší, píše The Guardian.