Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dohoda mezi EU a sdružením zemí Mercosur má přinést odbourání vysokých cel a pomoci evropskému skomírajícímu průmyslu. Páteční podpis dohody v Uruguayi oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Je to oboustranně výhodná dohoda,“ citovala agentura Reuters její vyjádření z tiskové konference. „Není jen ekonomickou příležitostí, ale i politickou nutností,“ dodala.
Proti se ale staví zemědělské státy - Francie, Itálie a Polsko. Vzhledem k jejich síle není jisté, že dohoda nakonec projde v EU. Při ratifikaci obchodních dohod je totiž zapotřebí podpora většiny 15 států, které představují alespoň 65 procent obyvatelstva. Blokační menšina potřebuje nejméně čtyři členské státy. Francie, Itálie a Polsko představují zhruba třetinu populace EU.
Dohoda o volném obchodu se ladí přes dvacet let a je vůbec největší obchodní dohodou, o níž Evropská unie kdy usilovala.
Ze strany Evropské unie umožní zvýšení exportu strojů, automobilů, chemických výrobků, technologií nebo farmaceutických přístrojů. Opačným směrem by mělo do Evropy proudit více zemědělských produktů – cukru či hovězího a drůbežího masa. Právě to se však nelíbí Francii, Itálii a Polsku, tradičně silným agrárním zemím, kde je letos dohoda jedním z důvodů zemědělských protestů.
Na druhou stranu, politici zmíněných zemí nemluví přímo o tom, že by dohoda neměla vzniknout, ale usilují o její úpravu tak, aby se srovnaly podmínky produkce v zemích Latinské Ameriky na úroveň Evropy.
Mercosur
- Celní unie sdružující jihoamerické státy, původně vznikla v roce 1991.
- Složené slovo Mercosur vzniklo ze španělských a portugalských výrazů pro „Společný trh Jihu”.
- Členské státy musí být demokraciemi, proto má Venezuela v čele s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem od roku 2016 pozastavené členství.
- Členy jsou v současnosti Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, plnohodnotnou součástí se má stát Bolívie, další státy Latinské Ameriky jsou přidruženými členy organizace.
Blok Mercosuru, který se má stát ještě významnějším obchodním partnerem EU než dnes, tvoří Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay.
Proti dohodě jsou i tuzemští zemědělci, naopak český a německý průmysl ji vítá. Může totiž pomoci zlepšit kondici odvětví, které je v krizi, především pak u automobilek.
Pokud nakonec vše „klapne“, vznikne jedna z největších zón volného obchodu na světě, zahrnující 750 milionů lidí a cca pětinu světové ekonomiky.
„Dohoda se zeměmi Mercosur otevře nové obchodní příležitosti pro EU a umožní diverzifikaci zdrojů klíčových strategický nerostů pro evropskou ekonomiku,“ komentoval to Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory České republiky.
Podle Zajíčka země Mercosuru, bohaté na suroviny jako lithium, grafit, nikl či mangan, mohou částečně nahradit dodávky z Číny. „Situace evropsko-čínských vztahů, které se kvůli clům na dovoz čínských elektromobilů zhoršují, zvyšuje potřebu zajistit nové, stabilní trhy. Tato dohoda pomůže garantovat plynulé a stabilní dodávky životně důležitých surovin a zároveň může sloužit jako pojistka proti narušení dodávek z dalších zdrojů,“ dodal Zajíček.
Vyjádřil pochopení pro obavy agrárního sektoru, ale podle něj se musí postupovat odbouráváním přílišných byrokratických překážek v EU, které činí Evropu nekonkurenceschopnou.
Část zemědělců poukazuje na to, že výroba v Brazílii a Argentině není svázána tak přísnými požadavky na ochranu krajiny a také využívá geneticky modifikované plodiny nebo hormony pro růst zvířat, zatímco v EU jsou tyto postupy zakázány.
Za uzavření dohody se dříve postavil premiér Petr Fiala. Naopak ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný v poslední době uváděl, že dohoda není pro zemědělce výhodná. Ústav zemědělské ekonomiky a informací, na který se často odvolává, přitom rizika dohody pro agrární sektor označil za nízká. Pojistkou pro české i evropské zemědělství mají být mj. kvóty, které stanoví strop na import jednotlivých komodit a potravin.
