Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od minulého týdne se mohou zájemci projít po novém brněnském nádraží za nejméně 73 miliard korun. Má to háček. Obří terminál funguje jen v Praze, a ve virtuální realitě. K té skutečné schází kromě jasně daného rozpočtu i důležitá infrastruktura, třeba jižní části silničního městského okruhu či protipovodňová opatření.
Ač hlavní aktéři proklamují, že se přesunutá stanice začne stavět za necelé čtyři roky, Správě železnic jako hlavnímu investorovi schází klíčová razítka i peníze.
Pro představu: Na příští rok dává na investice rekordních 39,3 miliardy korun. Brněnský terminál tak představuje 2 celkové roční sumy železničářů v klíčové výdajové části. „Předpokládáme, že v příštím roce začnou práce na dalším stupni projektové přípravy, ze kterého vyplynou podrobnější požadavky na vlastní výstavbu, rozdělení do etap a také rozložení finančních nákladů do jednotlivých let realizace tohoto projektu,“ sdělila mluvčí SŽ Nela Friebová.
Nádraží musí také získat zelenou v posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA), ke stavebnímu povolení má daleko. Letos Centrální komise schválila záměr a navýšila odhad ceny o 30 miliard korun.
Přestavba jiných stanic
Příští pátek ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přijede obhlédnout práce na novém nádraží v Brně-Králově Poli za 3 miliardy korun. Stanice, jíž už teď projíždějí stovky vlaků denně, má při stavbě hlavního nádraží obsloužit část cestujících, aby při mnohaleté výluce nevystupovali „v polích“. „Příští rok v dubnu chceme otevřít zrekonstruované 2. nástupiště, v září pak novou budovu, která poslouží jako zázemí i pro přilehlý dopravní terminál,“ upřesnila Friebová.
Naopak přeměna druhého důležitého terminálu v brněnských Židenicích je ve skluzu. Přestavba mostu přes Bubeníčkovu ulici původně měla začít už letos. Nástupiště a budova přijdou na řadu až v dalších letech.
K výstavbě hlavního nádraží musejí sladit termíny Správa železnic, ŘSD, město Brno a mnoho dalších institucí. Jak uznávají brněnští radní, bez velkých silničních staveb doprava směrem k uzlu zkolabuje.
Rozšíření okruhu
Brno bude teprve schvalovat nový územní plán, který vymezuje úsek velkého městského okruhu od plánované mimoúrovňové křižovatky Heršpické po Hněvkovského. „Odtud bude hlavní příjezd do zanádražního prostoru. V přednádražní části je ulice Opuštěná, která je už teď zacpaná auty. Proto potřebujeme zanádraží ústící na dálnici, abychom území obsloužili,“ vysvětlil brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Jenže silničáři na městském okruhu dříve počítají s Vinohradským tunelem či Ostravskou a Bratislavskou radiálou. Pro srovnání, nedávno otevřený úsek v Žabovřeské ulici se bez větších průtahů stavěl šest let.
V okolí obřího terminálu má vyrůst čtvrť pro 15 tisíc lidí, město zainvestuje do území v okolí nové stanice. Podle plánů k ní zamíří 5 tramvajových, 7 autobusových a trolejbusových linek a 3 noční spoje. „Tramvaje se postarají přibližně o 75 procent cestujících mířících k novému nádraží. Výzva je samozřejmě realizace celého projektu v horizontu 10 let, ale to není úplně na nás. My se budeme postupně připravovat především z pohledu vozového parku,“ řekl provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl.
Okolní městskou infrastrukturu plánuje tým Brněnských komunikací s bývalým městským architektem Michalem Sedláčkem. Příští týden spustí výstavu „Trnitá: Už se staví.“ Teď projektuje některé okolní ulice i Bulvár – spojnici nového nádraží s historickým centrem. „Bude významným veřejným prostorem města se širokými chodníky lemovanými stromořadími. Samozřejmostí budou venkovní zahrádky kaváren a restaurací, místa pro parkování kol nebo prvky hospodaření s dešťovou vodou. Bulvár zkombinuje všechny druhy dopravy s hlavním důrazem na chodce a cyklisty,“ sdělil Sedláček.
Podrobné náklady?
Město nemá náklady v bezprostředním okolí nádraží spočítané zevrubně. „Počítáme zde s investicí přibližně 2,25 miliardy korun. Je rozplánovaná postupně v letech 2026-2035. Část městské infrastruktury, mimo jiné nové tramvajové trati, mohou být spolufinancovány z dalších dotačních zdrojů, nicméně nyní nelze předjímat případné podmínky,“ doplnil Kratochvíl.
Opět pro srovnání, aktuální prodloužení jedné z tramvajových linek na Kamechy o 1400 metrů má vyjít na 2,4 miliardy korun.
Podle opozice současní brněnští radní neberou obří projekt nádraží jako prioritu. „Částka 2,5 miliardy korun na dopravní zabezpečení prostoru není reálná a bude určitě o hodně vyšší. Je potřeba tomu věnovat náležitou pozornost,“ namítl pirátský zastupitel Adam Zemek.
„Nesplní úkol“
Obává se také o dodržení termínů. Nádraží má být hotové v roce 2035. „Přesun je extrémně komplikovaná věc. Dodržet nějaký harmonogram bude velice náročné. Největší obavu mám z toho, že si město nesplní svůj domácí úkol a nepostaví včas infrastrukturu okolo,“ doplnil. Připomněl právě vleklá stavební řízení i skluzy jiných staveb.
„Tragikomickým příkladem selhání města je vlaková zastávka Brno-Starý Lískovec, kterou Správa železnic perfektně postavila. Nejenže město nepostavilo dopravní terminál, nezvládlo ani lávku, díky níž by se k zastávce dalo dojít pěšky. Zastávku využívá minimum lidí,“ doplnil Zemek.
Nádraží navíc vznikne v záplavové oblasti vedle řeky Svratky. Jak Seznam Zprávy informovaly, pro tamní protipovodňové zábrany za více než 2,5 miliardy korun ještě ani nejsou vykoupené pozemky. „Bez dokončených protipovodňovek uzel nevznikne,“ uznal už dřív náměstek primátorky René Černý (ANO).
Koalice s opozicí v Brně se však shodují, že už město nemá kam couvnout a jiná varianta přesunu stanice neexistuje. „Stávající nádraží je kapacitně předimenzované a nejsme už schopní tam zvýšit frekvenci tramvajových linek,“ zdůraznil Kratochvíl.
„Nedovedu si představit, kdyby Brno najednou řeklo, že si nové nádraží představuje jinak. Zabetonuje to rozvoj Brna na další desítky let, což by byla opravdová katastrofa,“ doplnil Zemek.
Železničáři chtějí v příštím roce zpracovat inženýrsko-geologický průzkum a postoupit v projekčních pracích. Za aktuálními a mnohokrát posunutými termíny si zatím stojí. „Činíme všechny kroky k tomu, aby se v roce 2028 mohla stavba zahájit,“ řekla Friebová.
Do té do musejí Brňané za nádražím do pražských Horních Počernic, a s 3D brýlemi.
