V Brně začne kritizovaný prodej pozemků Českých drah firmě bývalého politika

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Navzdory některým protestům začne v areálu brněnského hlavního nádraží převod pozemků Českých drah (ČD) do rukou soukromníka. Jak na dotaz Seznam Zpráv uvedl mluvčí státem ovládané dopravní firmy Filip Medelský, prodej prvních dvou parcel na návrh představenstva odsouhlasila dozorčí rada.

„Dozorčí rada na svém posledním zasedání vyslovila souhlas se záměrem prodeje pozemků parc. č. 1329/1 a 1338/60 v katastrálním území Staré Brno. Pokračují tedy kroky k podpisu kupní smlouvy, která bude následně transparentně zveřejněna v registru smluv,“ uvedl Medelský.

Inkriminované dva pozemky o ploše kolem 4400 metrů čtverečních mají být prodány developerské firmě Brno new station development (BNSD), kterou většinově ovládá bývalý brněnský politik za ODS Ivo Vrzal. Podle dřívějších informací Seznam Zpráv by kupní cena měla být kolem 81 milionů korun, přičemž byla stanovena na základě dvou znaleckých posudků.

Vrzalova firma na parcely uplatnila předkupní právo odvozené ze smluv uzavřených v roce 2008, kdy BNSD získala od Českých drah celý areál do čtyřicetiletého pronájmu.

Převod dalších pozemků, u kterých je už také v katastru zapsáno předkupní právo, by měl následovat později, zatím žádný jiný dílčí prodej odsouhlasen není.

Proti prodeji se už vyslovili zástupci brněnské občanské koalice Nádraží v centru, kteří se domnívají, že tento převod nemovitostí může výrazně zkomplikovat modernizaci současného nádraží pro případ, že by nakonec nedošlo k připravovanému stěhování stanice do nové lokality.

Jak zjistily Seznam Zprávy, ani v dozorčí radě Českých drah nebylo schvalování prodeje pozemků hladké. O návrhu představenstva její členové diskutovali už 24. října, kdy ale shodu nenašli.

Výrazně proti prodeji byl podle informací redakce Petr Šlegr, který byl ale krátce poté z dozorčí rady ČD odvolán a nahradil jej bývalý hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN). Sám Šlegr svůj nesouhlasný postoj potvrzuje.

„Na dozorčí radě jsem tehdy uvedl, že modernizace železničního uzlu města, jako je Brno, je záležitost na 150 let a udělat rozhodnutí, kterého ho může zkomplikovat a podvázat kritickou infrastrukturu státu, je něco, co přesahuje zodpovědnost šesti členů dozorčí rady. Bohužel tlak na schválení byl enormní,“ popsal tehdejší jednání Šlegr, kterého do rady nominovali nyní už opoziční Piráti.

Podobně jako zástupci zmíněné občanské koalice upozorňuje, že nově chystané nádraží asi kilometr jižně u řeky Svratky nemá dosud stavební povolení, úplně od začátku se teď posuzuje vliv na životní prostředí (proces EIA) a není ani jasné, zda schválené územní rozhodnutí je po všech úpravách projektu stále ještě použitelné.

Navíc není dořešena otázka financování, kdy celkové náklady na přestavbu brněnského železničního uzlu byly Správou železnic nově vyčísleny na 73 miliard korun. A další náročné investice budou ležet na bedrech samotného Brna.

„Aktuálně je z hlediska povolovacích procesů nové nádraží v bodě nula. Za této situace, kdy nikdo neví, kdy nebo i zda vůbec nové nádraží začne fungovat, považuji za naprosto nestrategické prodávat jakékoliv pozemky na nádraží stávajícím, protože se neví, jak dlouho bude ještě potřeba,“ označuje bývalý člen dozorčí rady Šlegr prodej parcel za předčasný.

V Brně se už kvůli stěhování nádraží konala dvě místní referenda (v letech 2004 a 2016). V obou případech měli sice navrch odpůrci stěhování, ale nikdy nepřišlo k urnám tolik lidí, aby mohly být výsledky závazné pro brněnské politiky. Někteří aktivisté teď usilují o třetí referendum na stejné téma.

Současné vedení Brna ale už s jinou variantou, než je přesun k řece Svratce, nepočítá. A nemá tudíž ani problém s prodejem zmíněných pozemků u starého nádraží.

„Není důvod čekat, město Brno vůbec neuvažuje o změně polohy nového nádraží,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.