Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od našich zvláštních zpravodajek na Ukrajině/
„Je to jako lego, akorát pro dospělé,“ popisuje ani ne třicetiletý Mykola Kocabjuk, zatímco stojíme v jeho podzemní garáži na předměstí Lvova. V ruce svírá FPV dron, další kusy vojenské techniky leží na paletách položených na zemi.
Než vypukla ruská válka, žil v Praze, kde pracoval pro nadnárodní technologickou firmu. Krátce před začátkem invaze mu ale zemřel otec a on se musel vrátit domů.
Když na Ukrajinu vpadla nepřátelská vojska, přemýšlel, jak být co nejvíc prospěšný. Nejdříve přispíval na sbírky na armádní techniku, pak se dozvěděl o projektu Social drones UA.
Ten je založený na myšlence, že úplně každý může přispět k zásobování armády FPV drony, které se ovládají takzvaně z pohledu první osoby (first-person view).
Speciální znalosti a dovednosti nejsou potřeba. Stačí z nejčastěji čínského e-shopu objednat součástky, ty pak smontovat podle volně přístupného videonávodu. Hotový dron vyjde na zhruba 250 eur.
„Sestavit dron není těžké. Po tom, co jich uděláte pět až deset, získáte určitou praxi. Jeden mi teď zabere zhruba dvě hodiny,“ přibližuje Mykola, který disponuje titulem inženýra. Přes den chodí do zaměstnání, po večerech ve své garáži sestavuje bezpilotní letouny. A když si vezme home-office, montuje prý i během online schůzek.
Než dron putuje na frontu, musí projít kontrolou. Ty, které mu doručí, spolek testuje v provozu jednou týdně.
„Rusům jimi můžete způsobit velké škody, což je přesně to, co chceme,“ uvádí Mykola s tím, že v interním systému je možné sledovat, kam přesně vámi sestavený dron zamířil.
V telegramovém kanálu, kde se lidé zapojení do iniciativy Social drones UA domlouvají, je v současné chvíli zhruba 7000 členů, upřesňuje. Mezi nimi jsou lidé z celé Ukrajiny, ale i zahraničí – například z Polska a Španělska. Nechybí ale ani Češi.
Iniciativa dosud obráncům poskytla okolo 20 tisíc dronů, sám Mykola přispěl více než devadesáti.
„Nechceme, aby vojáci museli ztrácet sestavováním dronů čas, a proto to děláme za ně. Nemají na to čas. A když ho náhodou mají, chceme, aby jej mohli využít jinak, třeba na odpočinek nebo své osobní aktivity,“ mluví o poslání iniciativy.
Rozhovor s operátorem dronů
Představuje se jako Rostislav, jeho spolubojovníci mu ale neřeknou jinak než Dobro. Na ukrajinském bojišti je od prvních dnů ruské invaze. Za tu dobu svoji zemi před agresory bránil na východě i na jihu.
„Vzlétne a stává se z něj granát“
Relativně levné FPV drony se ukázaly být jednou z nejefektivnějších zbraní v ukrajinsko-ruské válce, která trvá už třetím rokem.
Díky svým malým rozměrům jsou mnohdy lépe využitelné než konvenční letouny, kterým manévrování ztěžují protiletadlové systémy rozmístěné v blízkosti frontových linií, připomíná agentura Reuters.
FPV drony, původně určené k civilním účelům, obvykle piloti řídí z velké vzdálenosti několika kilometrů – v závislosti na velikosti, baterii a zatížení se dolet strojů pohybuje mezi pěti a 20 kilometry, může být ale i větší. Bezpilotní letouny nezřídka nesou výbušniny, které mohou shazovat na pozemní cíle.
„FPV drony jsou v podstatě na jedno použití, protože jsou ozbrojené. Jakmile vzlétnete, stává se z nich granát. Letíte k cíli a snažíte se ho zasáhnout. Když se vám to nepodaří, prostě ho vyhodíte do vzduchu. Takhle to chodí,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Taras Tymočko z ukrajinské nadace Come Back Alive. I ona nakupuje za vybrané peníze vojenskou techniku, kterou následně posílá armádě.
FPV dron.
Drony se ve válkách využívají celá desetiletí, ve válce na Ukrajině jsou ovšem nasazeny v nebývalém rozsahu a staly se jednou z nejdůležitějších a nejpoužívanějších zbraní na bojišti.
Zpočátku šlo spíš o nahodilé využití, postupně se ale propracovaly do struktur ukrajinských ozbrojených sil. Téměř každá bojová brigáda tak v současnosti má rotu útočných bezpilotních letounů a většina jednotek disponuje alespoň malými průzkumnými drony.
Jak klíčovou roli drony v ukrajinském úsilí hrají, dokládá podle britského deníku The Times i fakt, že právě díky nim se podařilo armádě identifikovat oblasti pro možné pozemní útoky během vpádu do ruské Kurské oblasti.
Taras Tymočko a Vladyslav Urubkov, konzultanti organizace Come Back Alive.
Organizace Come Back Alive tvrdí, že nejžádanější jsou civilní drony využívané k průzkumnickým činnostem.
„Pořád nás prosí o to, abychom jim dodali tyto drony,“ popisuje nám Vladyslav Urubkov, který má v organizaci na starosti komunikaci s ukrajinskou armádou. Se svými kolegy mají rozdělené vojenské jednotky, které jednou za čas navštěvují přímo na frontě a zjišťují od nich, co potřebují.
„Každá brigáda má prapory a každý prapor má své menší jednotky. Každá z nich by měla mít ve vzduchu vždy alespoň jeden civilní dron. Každým dnem ale o ně armáda přichází. Bohužel jsou příliš drahé a zásobovat týdně každý prapor deseti drony nedokážeme,“ přiznává.
Kyjev si pro letošek stanovil nemalý cíl – vyrobit milion FPV dronů. To je pro představu dvojnásobek počtu dělostřeleckých granátů dodaných celou Evropskou unií za poslední rok.
Drony v ruské válce na Ukrajině
Dronů někdy nad ukrajinskou frontou létá tolik, že si operátoři vzájemně ruší signál. Jde o zbraň, která do značné míry určuje průběh války. Obě strany neustále vymýšlejí nejrůznější inovace, jak vyzrát na nápady nepřítele.
