Firmy se bojí, že jim nová pravidla pro cizince přitíží

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Změna zákona, kterou v září schválila vláda Petra Fialy a poslala ji do Poslanecké sněmovny, počítá s úpravou pravidel zaměstnávání cizinců a registrem ověřených zaměstnavatelů. Jen tak by mohli pracovníci ze zemí mimo Evropskou unii získat v Česku povolení k zaměstnání nebo duální zaměstnaneckou či modrou kartu.

Podle Ministerstva vnitra, které novelu předložilo, by měl institut ověřeného zaměstnavatele především ochránit zahraniční zaměstnance před nelegálními praktikami. „Klade si za cíl snížit nelegální práci, pracovní vykořisťování a zastřené zprostředkování zaměstnání,“ píše se v důvodové zprávě.

Některé firmy se ale obávají, že jim povinná registrace zvýší administrativní zátěž. Rychle vznikajícím technologickým firmám a startupům navíc nová pravidla přinesou povinnost žádat státní agenturu CzechInvest o výjimku.

Do registru ověřených zaměstnavatelů zapíše Ministerstvo práce a sociálních věcí firmy, které splní řadu podmínek. Musí mimo jiné platit daně v Česku, nesmějí se vyhýbat povinnosti zveřejňovat účetní závěrky a další dokumenty v obchodním rejstříku, nesmí dlužit na daních ani na zdravotním a sociálním pojištění.

Jedna z podmínek spočívá také v tom, že firma ke dni podání žádosti o zařazení do registru musí mít alespoň jednoho zaměstnance po dobu nejméně šesti měsíců. Výjimku z tohoto pravidla mají investiční pobídky, dceřiné společnosti investorů a startupy, u nichž bude splnění podmínek ověřovat státní agentura CzechInvest. Té by měly zmíněné typy společností předkládat své podnikatelské plány a další dokumenty.

„Myšlenka, že lidé přicházející do Česka za prací jdou jen do firem, které nemají nějaký problém, je super, stejně jako digitalizace,“ říká ředitel agentury StartupJobs Filip Mikschik. „Registr ale spíš než zjednodušení znamená krok navíc,“ míní.

Mikschikovi se nezdá ani posuzování CzechInvestem. „Firma tam bude muset někoho přesvědčovat, že to dává smysl. Co když ale přijde s něčím super inovativním, čemu ten úřad úplně nerozumí?“ ptá se.

Podobný názor má i Martin Jiránek, ředitel nově vzniklé České startupové asociace. „I když lze cíl vlády, tedy snížení vykořisťování zaměstnanců, chápat, startupů se de facto netýká, protože ty v zahraničí hledají lidi primárně vysoce kvalifikované, které pak rozhodně vykořisťovat nechtějí,“ podotýká.

„Sektor startupů by místo dalšího nárůstu povinností ocenil úpravu zákoníku práce směrem k vyšší flexibilitě a zjednodušení nastavení pracovních vztahů,“ doplňuje.

Rychlost a flexibilitu jako podmínku růstu zdůrazňuje také ředitel brněnské inovační agentury JIC Petr Chládek. „Pokud by neexistovala výjimka z povinnosti registrace ověřeného zaměstnavatele, české technologické společnosti by ztratily další konkurenční výhodu. V našem oboru potřebujeme být schopni pružně reagovat na tržní příležitosti a inovovat. Jakékoli zdržení při náboru zahraničních expertů nás může stát růstové příležitosti,“ říká.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ale vznik registru firmy nezatíží. „Zavedení tohoto institutu nebude představovat neúměrné administrativní břemeno, protože celý proces registrace i vedení v registru ověřených zaměstnavatelů počítá s vysokou mírou digitalizace a automatizace,“ uvádí mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Novým zákonem se nyní zabývá Poslanecká sněmovna. Pokud jej schválí, měl by začít platit od 1. ledna 2026.

Navrhovaná legislativa spolu s novým cizineckým zákonem, který vláda schválila v létě, si klade za cíl mimo jiné cizineckou agendu digitalizovat. Občané cizích států získají elektronickou identitu a takzvaný cizinecký účet, pomocí něhož budou komunikovat s úřady. Stát by měl zároveň zavést nový informační systém, který by měl celý proces zjednodušit.

„Když dnes cizinec žádá o české pracovní vízum, musí to udělat osobně na ambasádě s originály dokumentů, které mu pošle potenciální zaměstnavatel. Ambasáda ty dokumenty zpracuje, odešle je do Prahy na Ministerstvo vnitra, které o žádosti rozhodne,“ popisuje současný proces Denisa Divišová, specialistka pro zaměstnávání cizinců v personální agentuře Hofmann Wizard.

„V digitálním systému by to mělo fungovat tak, že dokumenty už by se mohly posílat elektronicky. Úplně si ale nedokážu představit, jak to bude v praxi probíhat. Když vidím, jak v praxi probíhá digitalizace stavebního řízení, tak z toho mám trochu strach,“ doplňuje.

Podíl cizinců na českém trhu práce stále roste. Podle zatím nejnovějších dat Českého statistického úřadu jich v Česku bylo ke konci loňského roku zaměstnáno téměř 950 tisíc, o zhruba 40 tisíc víc než v předchozím roce. Podíl cizinců na celkovém počtu zaměstnanců v Česku tak loni dosáhl 18,5 procenta.

Firmám ale přesto v důsledku napjaté situace na pracovním trhu chybí zaměstnanci. Podle loňského průzkumu společnosti ManpowerGroup se s nedostatkem zaměstnanců potýkalo 66 procent firem, přičemž 17 procent z dotazovaných společností se situaci snaží řešit náborem zahraničních pracovních sil.

Od příštího roku se navíc zaměstnávání cizinců firmám může mírně prodražit. Minimální výše mzdy, kterou zaměstnavatelé cizincům musí vyplácet, se od 1. ledna zvýší na 1,22násobek minimální mzdy, tedy na 25 376 korun hrubého.