Putin posílá na Ukrajinu jednotky na jedno použití, říká ruský novinář

Nezávislá ruská média referují o tom, že režim Vladimira Putina ztrácí na Ukrajině přes tisíc lidí denně. To je zatím nejzběsilejší tempo od začátku konfliktu. Dohromady tak už podle ruské redakce BBC na straně, která rozpoutala válku, zemřelo přinejmenším 80 tisíc vojáků. Kreml to ale příliš netrápí. Naopak se zdá, že jde o součást jeho strategie.

Na ukrajinsko-ruském bojišti podle nezávislých ruských médií i některých dalších zahraničních redakcí během posledních měsíců dochází k obrovským ztrátám. Například týdeník The Economist nedávno odhadl, že na ukrajinské straně za více než 1000 dnů bojů zemřelo 60 až 100 tisíc vojáků. S nečekaně velkými ztrátami se ale prý potýká i Rusko, které válku rozpoutalo. Magazín je vyčísluje na 106 až 140 tisících mrtvých.

Server BBC společně s nezávislým ruským serverem Mediazona pak spočítal, že na ruské straně muselo od začátku války zemřít přinejmenším 80 tisíc vojáků. Přesto se zdá, že Kremlu jsou počty „jeho“ mrtvých lhostejné. A co hůř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle nezávislého ruského novináře žijícího v exilu Alexeje Kovaljova patří padlí ke strategii, kterou ve svém článku pro magazín Foreign Policy nazval „mlýnkem na maso“. Zjednodušeně: Z ruských vojáků se stávají „jednotky na jedno použití, jejichž těla mají jen stát v cestě ukrajinským kulkám“.

Ruská armáda jinými slovy posílá na ukrajinské vojsko „lidské vlny“, které jdou proti nepříteli na sebevražednou misi a čekají, až mu dojdou náboje. „Je to strašné, je to plýtvání lidmi, ale vidíme, že je to velmi účinné. Ruská armáda teď rychle postupuje hned v několika směrech,“ říká Kovaljov v podcastu 5:59.

Novinář svá tvrzení opírá o řadu důkazů, které získal z veřejných zdrojů nebo díky rozhovorům s nejrůznějšími organizacemi, jež pomáhají ruským dezertérům. Hrůzostrašný obrázek si ale prý lze poskládat i z malých střípků: nekrologů v lokálním tisku, uniklých dokumentů, videí na sociálních sítích, které nahrávají a sdílí sami vojáci, nebo třeba i ze záznamů z ukrajinských dronů.

„Rusko pošle na zteč deset lidí a osm z nich v podstatě okamžitě zemře. Poté pošlou další skupinu, a po nich další, další a další. Ti vojáci přitom nemají žádnou dělostřeleckou podporu nebo něco podobného. Jeden útočný tým střídá druhý, vojáci postupují přes hromady mrtvol,“ popisuje Kovaljov jeden z mnoha výjevů.

Strategii pak dokládá třeba i už zmíněná analýza, kterou uveřejnil server BBC. Podle ní na začátku války umírali na frontě mladí vojáci, kterým bylo v průměru 21 let. Dnes je typický padlým osmatřicetiletý špatně vycvičený dobrovolník.

Kovaljov to vysvětluje tím, že dnes do ruské armády mnohdy vstupují muži ve středním věku, kteří nemají v podstatě co ztratit. Často jsou zadlužení, mají přečerpané kreditky a nedá se tak říct, že by šli bojovat dobrovolně. Podle novináře jde spíš o „otroky, kteří se do otroctví dostali podvodem“. „Ekonomická situace je dotlačila k tomu, aby vstoupili do armády, odkud není návratu,“ dodává.

Na frontu se ale kromě toho dostávají i –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z pohledu Kremlu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ „nežádoucí skupiny“ obyvatel Ruska, jako jsou třeba vězni, sociálně slabí bez jakýchkoli životních perspektiv nebo příslušníci národnostních menšin. Kovaljov zmiňuje, že doposud se o této možnosti mluvilo spíše v zákulisních debatách, nedávno ale unikla nahrávka, na které poslanec vládnoucí strany Jednotné Rusko Alexander Borodaj popisuje, že oficiální politikou Ruska je „zbavit se nežádoucích vrstev společnosti a zahltit jimi ukrajinské obránce“. On sám autenticitu záznamu potvrdil.

Ruský exilový novinář také popsal, jak se na ukrajinskou frontu dostávají Somálci, Nepálci nebo Indové, kteří přišli do Ruska s vidinou práce v civilním sektoru. „Nakonec se ale ocitli v první linii jako součást útočných jednotek ruské armády a přijímali rozkazy v jazyce, kterému nerozuměli. Byli vyděšení. Jejich jediným posláním bylo stát se tělem, které bude stát v cestě ukrajinské kulce,“ říká novinář.

Ruské lidské zdroje ale –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přestože se to tak může někdy zdát –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejsou podle Kovaljova „bezedné“, a je tak stále možné režim Vladimira Putina porazit. „Cesta existuje, ale Ukrajina by potřebovala od svých partnerů mnohem víc zdrojů, než kolik teď dostává,“ připomíná.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak velký problém pro Kreml představuje, že rychle přichází o značnou část své bojové techniky, nebo jestli novinář Alexej Kovaljov ještě počítá s tím, že se do Ruska někdy vrátí. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.