Článek
Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku.
Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval.
Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní.
Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:00 Mluvil jste v rozhovorech o tom, že očekáváte příští rok zlom, že zhruba tři, čtyři roky podobně velkých konfliktů nahrávají tomu, aby se ta situace nějak zásadně zvrátila. Co čekáte, že se může stát? - Ano, samozřejmě nejsem vědma, ale podle mého názoru se tak stane. Ten důvod je nasnadě. Především to je z důvodu změny administrativy ve Spojených státech. Staronový prezident Trump se na konci ledna ujme prezidentství, vytvoří nový tým. Už vidíme ostatně kostru toho týmu, jak bude vypadat, takže už pomalu ale jistě můžeme predikovat.
1:30 Já jsem ani před volbami nebyl pesimistický vůči tomu, že prezident Trump vyhraje a že to nutně musí znamenat konec Ukrajiny. V žádném případě, byl jsem hluboce přesvědčen, že to je 50 na 50. O tom jsem přesvědčen dnes. Je to jenom otázka toho, jak se Ukrajina postaví k tomu nadcházejícímu mírovému plánu. Takže to je ten důvod, proč se domnívám, že příští rok dojde ke zlomu.
2:00 Nehledě na to, že víme, že podobně velké konvenční konflikty historicky trvají mezi třemi, čtyřmi lety. Takže se dostaneme i do té fáze, ať chceme nebo nechceme. Opotřebovanost obou armád je prostě a jednoduše obrovská. Ten konvenční konflikt opravdu není malý, je obrovský. A ta intenzita chtě nechtě prostě nemůže být takto držena věčně.
3:00 A co nám ukazuje to, jak se skládá administrativa Donalda Trumpa? Co z toho můžeme číst? - Můžeme z toho číst, že to nebude tak, jak se mnozí domnívali, že prostě a jednoduše on má neomezenou úctu k diktátorům typu Kim Čong-un či k autoritářským režimům, respektive autoritářům typu Vladimira Putina. Prostě a jednoduše prezident Trump je byznysman. S byznysmanem se dá vždy jednat. A to hlavní – byznysman nikdy nechce prohrát. To znamená, on nechce prohrát žádný konflikt, on nechce, aby vstoupil do dějin jako ten, který prohrál válku na Blízkém východě, respektive rozhořela se velká válka na Blízkém východě poté, co Írán zavedl jadernou zbraň do výzbroje a Saúdská Arábie začala vyvíjet svoji jadernou zbraň. To nechce. Stejně tak nechce, aby se o něm psalo, nebo aby se o něm říkalo, že Ukrajina prohrála kvůli němu. A domnívám se, že už existuje i určitá kostra, jak se situací na Ukrajině naloží.
4:00 A dokázal byste odhadnout, co by v té kostře tak mohlo být? - Když jsem si udělal syntézu názorů jeho bezpečnostních poradců a zahraničně-politických poradců, tak v letošním roce dojde k takzvanému dvojkolejnému řešení. Dvojkolejné řešení bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému.
4:20 A když jeden z nich neuposlechne, například prezident Putin, protože řekne: já tlačím, já získám celý Donbas, já toho získám podstatně víc, otevřu novou část fronty u Záporožské oblasti nebo ne novou část fronty, ale zaútočím v té Záporožské oblasti, udělám obchvat Charkova či nějaký jiný počin. Tak v tuto chvíli prezident Trump může ten konflikt moderovat tak, že dodá Ukrajině zbraně, o kterým se ani nesní. To samé však naopak. Když prezident Zelenskyj řekne: ne, já chci zpět veškerá území před únorem 2022, tak prezident Trump může říct: konec dodávek zbraní. A v tu chvíli je to obrovský problém pro Ukrajinu.
5:00 Nebude to znamenat konec války za 24 hodin, jak prezentoval, berme to jako součást předvolební kampaně, ale domnívám se, že to bude zhruba tak, jak říkám. (…) Podle mého názoru se příští rok určitě změní dynamika konfliktu na Ukrajině.
8:00 Jak je teď důležité, kam se posune hranice toho konfliktu? Protože teď máme období několika týdnů, než nastoupí administrativa Donalda Trumpa, je to období plné nejistoty v tomto směru. Jak je ale důležité, kde zrovna bude ta linie? - Vy vlastně napůl odpovídáte na to, co bych řekl v příštích minutách. Poslední týdny si všimněte, že v médiích i na frontě vidíme zintenzivňování bojů, především větší tlak z ruské strany. Vidíme, že obě strany se snaží maximalizovat svoje zisky, respektive minimalizovat svoje ztráty. Ten důvod je jednoduchý. Můžeme si říkat, co chceme, ale obě strany tuší, že příští rok přijdou mírová jednání, respektive jednání o příměří. A obě strany moc dobře vědí, že kde bude noha mého vojáka, tak tam budu jednat z pozice síly.
9:00 Proto jsem jeden z mála, který obhajoval a pořád obhajuje kurskou ofenzivu ukrajinské armády. Protože šlo o ukrajinskou morálku, o morálku Západu. Západ poslední rok slyšel pouze, že Ukrajina prohrává. Najednou slyšel, že neprohrává, takže i zintenzivnil dodávky zbraní. A viděl naději. A třetí důvod je ta vyjednávací karta. Na druhé straně Rusko se snaží dobýt toho co nejvíc. Rusko by rádo ovládlo celý Donbas, zkusilo by otevřít opět i novou část fronty.
10:00 V tomto světle dává logiku i větší odvaha administrativy Joea Bidena na konec jeho mandátu, kdy se zintenzivnila ta pomoc. - Nemálo se zintenzivnila pomoc, je potřeba v tomto Joea Bidena vyzdvihnout. Jsou pro to dva důvody: maximalizovat tu vyjednávací pozici a druhý, Joe Biden končí. Joe Biden chce nechat nějaký odkaz, nechce prohrát. A už nemá ta stavidla. Může popustit stavidla tomu, že tu pomoc zintenzivní v tom smyslu, že mu to nebude vadit v předvolební kampani Kamaly Harrisové. (…) Čekal po volbách, teď už vlastně nic neriskuje, proto tu pomoc zintenzivní.
15:00 Kam by celkově mohl balík pomoci na konec mandátu Joea Bidena posunout pro Ukrajinu? - On tu válku nerozhodne. Na druhou stranu je to tak, že ten balík nebude moct způsobit výsledek rétorické fráze Donalda Trumpa, že zastaví válku za 24 hodin. To znamená, že té pomoci bude relativní dostatek minimálně do jara příštího roku v tom smyslu, že prostě ze dne na den se ta válka nezastaví.
17:00 Jak čtete chování a výroky Vladimira Putina? Protože přišel minulý týden s aktualizací ruské jaderné doktríny, zase mluvil o červených liniích. Na druhou stranu, vy i řada analytiků upozorňuje, že těch červených linií už bylo mnoho v průběhu celého konfliktu. - Bylo. Ale pojďme oddělit racionální konání od neracionálního konání a konvenční oblast od jaderné oblasti. Ač mnohdy Ruská federace hovoří, že ty možnosti má, tak prezidentu Putinovi už moc eskalace na škále konvenčních zbraní nezbývá. Hodnotím to tak, že nejsme blíž jaderné válce, protože on vlastně postupuje – zní to paradoxně – ale racionálně. Jemu zbývá v ruce ten největší trumf, a to jaderná eskalace. Jaderný arzenál Ruské federace spolu s jaderným Spojených států je nejsilnější na světě, jsou to jediné dvě jaderné supervelmoci na světě, oba tyto státy drží 90 procent jaderných zbraní světa. (…) Ruský jaderný arzenál je připravený k okamžitému zásahu. A Putinovi zbývá toto. Tato eskalace vychází ze sovětské školy, eskalace pro deeskalaci, to znamená dát to co nejvíce najevo, aby se všichni báli mého arzenálu.
18:00 Západ má jiný postoj. Západ má politiku strategické nejednoznačnosti. Západ ví, že Ruská federace si je vědoma toho, jaký arzenál má Západ, takže to nijak nezmiňuje a ví dobře, že se obě tyto jaderné supervelmoci drží v šachu.
20:00 (k mezikontinentální balistické raketě, kterou Rusko poprvé poslalo na Ukrajinu) Je potřeba uklidnit v tom smyslu, že to jsou rakety, které jsou mimořádně sofistikované, jsou drahé, Ruská federace jich nemá stovky kusů tak, aby je dvakrát týdně mohla odpálit. - Ruská strana údajně Američany dopředu upozornila, že tu raketu odpálí a že nenese jadernou hlavici. - Kdyby nebyla ruská strana v této oblasti racionální, tak žádnou notifikaci nepošle a hrotí to až těsně k té červené linii. Ale ona se chtěla vyhnout tomu, že by došlo k jaderné válce. (…) Ruská strana v tomto neztratila soudnost a zachovala si racionalitu, protože použila ten kanál ve smyslu: vysílám raketu, ta raketa tam není proti vám, buďte v klidu, nejedná se o začátek jaderné války. Tohle bylo poselství té zprávy.
22:00 Rusko tedy hrozí jadernými zbraněmi, ale zároveň jasně říká, že jadernou válku nechce. - Ano. My se musíme zeptat, proč těmi jadernými zbraněmi hrozí? Přece to musí mít efekt. Ten důvod je, aby to odradilo Západ. Za prvé, aby rozložilo západní společnost, aby neaktivovala v případě nějakého konfliktu článek pět, což je článek o kolektivní obraně. A druhé poselství do budoucna je odradit Západ od vyšší podpory Ukrajiny.
30:00 Co znamená to, když jeden z vrcholných politiků členských zemí Evropské unie oznámí, že se v květnu chce zúčastnit vojenské přehlídky v Moskvě? Mám teď na mysli avizovanou cestu slovenského premiéra Fica. - Dalo se čekat, že dříve či později, obzvlášť když ten konflikt tak dlouho trvá, se ta jednota nějakým způsobem nahlodá. Ale stejně se domnívám, že ani Maďarsko, ani Slovensko, kdyby došlo na lámání chleba, tak nevystoupí ze Severoatlantické aliance. Domnívám, že to je určitá osobní představa nějakého daného premiéra, v tomto případě Slovenska, nedomnívám se, že by to mělo být nějaké zásadní větší poselství.
31:00 Když budu říkat: chci mír za každou cenu, tak je to vlastně pozvánka pro toho agresora jít dál. (…) Mír musí znamenat to, že do budoucna se pokud možno vyhneme válce. Ve chvíli, kdy ustoupíme agresorovi, necháme mu část území a tomu zbytku, kdyby to takto mělo dopadnout, toho území nedáme bezpečnostní záruky, tak je to pozvánka, aby ten agresor přezbrojil, dozbrojil a potom si vzal zbytek. Mír by měl být opravdu čestné parametry stabilního míru ve smyslu, že nebude znamenat do budoucna velkou možnost obnovení toho konfliktu.
32:00 To zásadní v nadcházejících případných jednáních, která dříve či později musí být, budou bezpečnostní záruky Ukrajině tak, aby Ukrajina byla silná natolik, že jí někdo přijde na pomoc. Případně ona sama byla silná natolik, že to odradí Ruskou federaci od dalšího útoku.
Shrnutí podcastu si můžete poslechnout také v audioverzi. Celý rozhovor naleznete v přehrávači v úvodu článku.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.