Článek
Průměrný český zaměstnanec zaplatí letos státu na daních a odvodech 288 tisíc. Přitom některé OSVČ se čtyřnásobným příjmem odvedou měsíčně jen 16 tisíc. „Není to fér, chápu, že to veřejnost rozčiluje,“ říká ekonom Stroukal.
Daně v tuzemsku nejsou ve srovnání s vyspělým světem nijak extra vysoké. „Když sečteme všechny daně, dáme k tomu odvody, tak jsme zhruba na průměru vyspělých ekonomik,“ říká ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.
Jakou částí svého příjmu ale každý do státní kasy přispěje, se velmi liší. Začněme průměrným zaměstnancem. Ten, kdo letos pobíral průměrnou mzdu (aktuálně 43 967 Kč), si vydělal v čistém 466 104 Kč. „Státu odevzdal 287 832 Kč, takže vlastně 40 procent z toho, co mu platil zaměstnavatel,“ počítá daňová specialistka společnosti Neotax Nikola Žítková.
Kolik odvedou na daních zaměstnanci a OSVČ?
| Hrubá mzda/měsíc (Kč) | Čistá mzda/měsíc (Kč) | Daňová sazba (%) | Měsíčně odvede státu (Kč) | |
|---|---|---|---|---|
| zaměstnanec | 120 000 | 90 650 | 41,7 | 66 908 |
| zaměstnanec, min.mzda | 18 900 | 16 441 | 35 | 8 863 |
| OSVČ, paušál 60 % | 160 560 | max. 127 000 | 12,9 | 20 776 |
| OSVČ, I. pásmo paušální daně | 83 333 | max. 75 835 | 9 | 7 498 |
| OSVČ, I. pásmo paušální daně | 124 000 | max. 116 502 | 6 | 7 498 |
| OSVČ, II. pásmo paušální daně | 124 000 | max. 107 255 | 13,5 | 16 745 |
| OSVČ, II. pásmo paušální daně | 160 560 | max. 143 815 | 10,4 | 16 745 |
| OSVČ, III. pásmo paušální daně | 150 000 | max. 122 861 | 18,1 | 27 139 |
| OSVČ, III. pásmo paušální daně | 160 560 | max. 133 421 | 16,9 | 27 139 |
Zdroj: Neotax
Relativně nejvíc, v poměru ke svým příjmům, odevzdají nízkopříjmoví zaměstnanci. Naopak vysokopříjmové OSVČ platí minimální daně.
„Na jedné straně je ajťák s milionovým příjmem, který platí paušální daň a má nízké daně. Druhý extrém je člověk, který pracuje na částečný úvazek, bere čtvrtinu průměrné mzdy a platí vysoké daně. Chápu, že tohle veřejnost rozčiluje, rozčiluje to trošku i mě, protože to není fér,“ podotýká Dominik Stroukal.
Odvody dvou lidí téže profese se mohou lišit i o desítky tisíc. Zatímco IT specialista zaměstnaný na hlavní pracovní poměr odvede státu na daních a odvodech 41 procent příjmu, jako OSVČ zaplatí v souhrnu jen deset procent.
„Ajťák, který je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr, bere 120 000 Kč měsíčně hrubou mzdu. Celkové náklady – tedy s tím, co za něj odvede firma – jsou asi 160 000 Kč. V čistém dostane dejme tomu 90 tisíc a odvádí státu 67 tisíc. Mám tam započtenou tedy už slevu na poplatníka,“ počítá konkrétní případ Nikola Žítková. Ovšem ajťák jako OSVČ, který si fakturuje za měsíc také 160 tisíc korun, dostane teoreticky v čistém 127 tisíc, pokračuje.
Teoreticky píšeme proto, že záleží na skutečné výši jeho nákladů, které si odpočítává od výdajového paušálu.
„Daňové zatížení se pohybuje okolo 13 procent. Z vyfakturovaných 160 000 Kč odvádí státu měsíčně 21 000 Kč,“ říká Žítková. „Ti, kteří nemají žádné náklady, tak těm se to vyplatí královsky,“ glosuje ekonom Stroukal.
Kdyby se takový živnostník přihlásil k paušální dani, byl by na tom ještě líp. „V takovém případě by odváděl státu ne nějakých 21 000 Kč, ale jen 16 000 Kč měsíčně,“ upozorňuje Nikola Žítková.
Problém podle Dominika Stroukala je, že za nízké odvody dostávají vysokopříjmové OSVČ neadekvátně vysoké penze. „Devadesátková myšlenka byla, že pokud člověk dělá sám na sebe, tak se dokáže víc sám o sebe postarat. Zatímco zaměstnance budeme chránit a necháme je zaplatit vysoké sociální a na konci dostanou důchody, tak OSVČ ať si klidně investuje do akcií a nic mu nedáme. Nakonec jsme ale zjistili, že dáváme i jim.“
Systém tak podle ekonoma z Metropolitní univerzity není spravedlivý. „Z každé koruny, kterou odvede OSVČ, dostává v důchodovém průběžném systému výrazně vyšší zhodnocení než zaměstnanec,“ komentuje Stroukal Ve vatě.
Daň z příjmů není zdaleka jediná, se kterou se poplatník během života potká. Do rozpočtu začíná de facto přispívat prostřednictvím daně z přidané hodnoty už v kojeneckém věku. „To máme sunar, který patří do snížené sazby DPH 12 procent, plenky máme zase ve 21procentní sazbě. Hračky a oblečení máme taky v základní sazbě,“ vypočítává Žítková.
Kdo je silný kuřák, hodně pije alkohol, odvádí státu významné částky na tzv. dani z hříchu neboli spotřební dani. „Krabička cigaret stojí 150 Kč, tam máme spotřební daň 88 Kč, DPH 26 Kč, takže my vlastně zaplatíme nějakých 76 procent z ceny cigaret státu. U piva máme ‚spotřebku‘ téměř 21 procent,“ říká Nikola Žítková.
„Čím tvrdší pijan levnějšího pití jste, tím platíte víc. Ze čtyřicetiprocentní levné vodky se stát napapá hezky. Když člověk pije nějaké fajnové pití, nějaký likérek, tak tam si stát tolik nesebere,“ glosuje Stroukal.
Co se týče benzinu, odvádíme zhruba polovinu jeho ceny státu. Když stojí litr 40 Kč, tak spotřební daň činí 13 Kč, DPH sedm korun k tomu.
Jen málo přispívá do rozpočtu výnos z daně z nemovitosti. „U nás je daň z nemovitosti dokonce tak nízká, že se debatuje o tom, jestli ji nezrušit, jestli ten náklad na výběr té daně není tak velký, že se to ani nevyplatí,“ upozornil Stroukal.
Pozn.red.: Opravili jsme průměrnou roční výši zdanění OSVČ.
