Článek
Po dvou měsících a několika dnech se boje v Libanonu zastavily ve středu nad ránem. Izraelská vláda v úterý večer schválila dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh.
Uzavření dohody na dvouměsíčním příměří signalizovaly už v pondělí zdroje z obou válčících stran i z USA a Francie jako jejích zprostředkovatelů. Schválení posléze potvrdil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, po užším bezpečnostním kabinetu příměří odsouhlasila i vláda. „Příměří s Hizballáhem má tři důvody,“ řekl. Izrael se podle něj chce soustředit na hrozbu z Íránu, doplnit zásoby zbraní a izolovat palestinské teroristické hnutí Hamás.
„Zajistíme dodržování dohody a zareagujeme silou na jakékoli její porušení. Společně budeme pokračovat až k úplnému vítězství,“ prohlásil večer Netanjahu před tím, než dohodu předložil vládě.
Libanonská armáda ve středu ráno oznámila, že přijala „nezbytná opatření“ ke svému opětovnému nasazení na jihu Libanonu. Současně varovala vysídlené obyvatele libanonského pohraničí, z nichž mnozí ihned po vyhlášení příměří zamířili na jih, aby se do svých domovů nevraceli, dokud se z oblasti nestáhnou jednotky izraelské armády. Podobně se vyjádřily také samotné izraelské síly.
Válka s Hizballáhem odstartovala 23. září sérií izraelských leteckých úderů, které byly reakcí na ostřelování severu Izraele libanonským hnutím.
Dosud si boje vyžádaly přes osm set mrtvých a na 5000 zraněných. Desítky tisíc lidí v Izraeli a odhadem až dva miliony v Libanonu navíc musely v průběhu uplynulého roku opustit své domovy.
Libanon tak po ekonomické krizi nyní zažívá i krizi humanitární. „V některých jiných částech Libanonu je situace relativně normální, i tam ale na lidi dopadají ekonomické důsledky války,“ řekl nedávno v rozhovoru libanonský analytik Sami Zoughaib.
Co dohoda o příměří obsahuje?
Detaily dohody poprvé popsala izraelská stanice Channel 12. Válčící strany souhlasily s dvouměsíčním příměřím, během něhož by se IDF (Izraelské obranné síly, pozn. red.) stáhly z celého území Libanonu, a bojovníci Hizballáhu by opustili území ležící na jih od řeky Lítání – ta je od izraelských hranic vzdálená asi 29 kilometrů.
Do Hizballáhem opuštěné zóny rozmístí tisíce mužů libanonská armáda – vojáci by měli na území dohlížet spolu s mírovou misí UNIFIL, která už zde působí. Nevznikne tak žádná nárazníková zóna, o níž se dříve spekulovalo.
Měli by se sem také vrátit civilisté – mnozí z nich už ale nebudou mít kam, protože část vesnic je izraelským bombardováním totálně zničena. Již zmíněný analytik Sami Zoughaib upozornil i na intenzivní používání fosforových bomb, které dokážou zcela znehodnotit zemědělskou půdu, přičemž právě zemědělství je oborem, který většinu civilistů na jihu Libanonu živí.
Více o situaci v Libanonu zde:
Izraelská armáda zahájila pozemní útok na jihu Libanonu proti Hizballáhu. Operaci již podpořil americký ministr obrany Lloyd Austin. Washington zároveň varuje, že íránský útok na Izrael by měl pro Teherán závažné dopady.
Libanonská armáda by také podle dohody měla v zemi dohlížet na obchody se zbraněmi a zajistit, aby se nedostaly k militantnímu Hizballáhu.
Tamní list Orient Le Jour nicméně napsal, že i přes optimismus ohledně příměří stále existují nedořešené detaily, na nichž vyjednavači stále pracují. Boje navíc zatím neutichly – IDF dosáhly řeky Lítání a oznámily zabití jednoho z velitelů Hizballáhu. Dron vyslaný šíitským radikálním hnutím pak zranil dva Izraelce.
Bude Hizballáh dohodu dodržovat?
Hnutí Hizballáh začalo Izrael ostřelovat hned po začátku války v Pásmu Gazy. V hraničním pásmu u izraelských hranic přitom teoreticky nemělo co dělat – podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1701 mělo být toto území demilitarizované.
Rezoluci se ale nikdy nepodařilo naplnit – libanonská armáda byla v porovnání se silami Hizballáhu příliš slabá, mírové jednotky UNIFIL zase neměly na vynucování rezoluce potřebný mandát.
Izrael proto tentokrát trval na tom, že si v případě porušení dohody ze strany Hizballáhu ponechá právo vojensky zasáhnout. Libanonští politici ale toto právo vnímají jako porušení suverenity své země.
Co je UNIFIL
- Jde o Prozatímní jednotky Organizace spojených národů v Libanonu (v angličtině United Nations Interim Force in Lebanon).
- Vznikly na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN 425 a 426 z 19. března 1978, jejich mandát byl rozšířen rezolucí 1701 z 11. srpna 2006.
- Rada bezpečnosti mandát mise obnovuje každý rok, a to na základě žádosti Libanonu. Ten současný vyprší 31. srpna 2025.
- Roční rozpočet činí 503 milionů dolarů a krom jiného má UNIFIL na starosti hlídkování na 120 kilometrech takzvané modré linie.
- První vojáci do oblasti přijeli 23. března 1978. Aktuálně je do mise zapojeno 48 zemí, které vyslaly na 800 civilistů, dalších zhruba 10 tisíc příslušníků mise tvoří vojenský personál.
- Největší kontingenty v oblasti mají Indonésie, Itálie a Ghana, Česko zastoupeno není.
Italská členka mise UNIFIL.
Zdroj: web mise UNIFIL
USA tak nakonec vyjednaly kompromis, podle něhož bude Izrael moci zasáhnout pouze v případě, kdy bude ze strany Hizballáhu cítit „okamžitou hrozbu“. Ministr obrany Jisrael Kac už Hizballáhu vzkázal, že Izrael projeví „nulovou toleranci“ k jakémukoliv porušení příměří.
Složitá debata se vedla i o to, kdo by měl dohlížet na implementaci výše zmíněné rezoluce 1701. Rezoluce byla schválena v roce 2006 s cílem ukončit tehdejší válku Izraele s Hizballáhem.
Nakonec by panelu států měly předsedat USA, zasedat v něm bude i Francie, kterou měl Izrael odmítat – prezident Emmanuel Macron sice po teroristickém útoku Hamásu Izrael podpořil, později ale sílila jeho kritika na izraelské počínání v Pásmu Gazy. Macron mimo jiné vyzval k embargu na prodej zbraní krajně pravicové vládě Benjamina Netanjahua.
Libanonští křesťané
Libanonští křesťané jsou ve vztahu k Hizballáhu rozdělení, mnozí ho viní ze zatahování země do války. Vzhledem k minulým invazím jsou obyvatelé přímořského státu velmi kritičtí i k Izraeli.
Jaké jsou reakce politiků?
V Izraeli je dohoda o příměří přijímaná s rozpaky. Netanjahu na zasedání vlády řekl, že dohoda ponechá Hamás izolovaný v Gaze, a zvýší tak naděje na osvobození rukojmích. Proti příměří jsou nicméně jeho extremističtí spojenci – ministr pro veřejnou bezpečnost Itamar Ben Gvir označil příměří za „promarněnou příležitost k likvidaci Hizballáhu“. Zdržel se sice ultimát a hrozeb odchodem z vlády, řekl ale, že bude žádat od premiéra vysvětlení.
Kritika zaznívá i od izraelské opozice. Netanjahuův vyzyvatel a šéf Strany národní jednoty Benny Ganc nesouhlasí s tím, aby židovský stát chránily v Libanonu mezinárodní jednotky: „Aniž bychom se ponořili do specifik navrhované dohody, jedna věc musí být jasná: s dohodou nebo bez ní bude obyvatele severu chránit pouze IDF. Ne UNIFIL, ne libanonská armáda.“
Válka s Hizballáhem
Jakými vojenskými kapacitami disponoval Hizballáh před začátkem současného konfliktu?
Jak si Hizballáh udržuje v Libanonu politický i společenský vliv?
Jak se k Hizballáhu staví početná komunita libanonských křesťanů?
Další z opozičních politiků, nacionalista Avigdor Lieberman, označil dohodu za „katastrofální“ s tím, že Íránci již začali s obnovou Hizballáhu a znovu pašovali do Libanonu zbraně.
Rozčarováni jsou z dohody o příměří i mnozí obyvatelé severního Izraele. Obávají se, že klidu zbraní Hizballáh využije k přeskupení sil a dalšímu vyzbrojování. Starosta města Kirjat Šmona Avichaj Stern proto vyzval vládu, aby své rozhodnutí přehodnotila. „Než podepíší dohodu o kapitulaci, vyzývám naše vůdce, aby se podívali do očí dětí Kirjat Šmony a přemýšleli o jejich budoucnosti,“ citoval jeho slova server Ynetnews.
Dohodu naopak podporují okolní arabské státy i většina západních politiků. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že dohoda je blízko a že jeho země je připravena hrát důležitou roli při udržování míru v Libanonu. Italové mají v jednotkách UNIFIL více než tisíc vojáků.
