Dodavatelé tlačí zákazníky k fixaci energií. Rozdíly v cenách jsou velké

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozdíl mezi cenami energií na dobu neurčitou a fixací je nyní patrný více než v minulých letech. Průměrný rozdíl v ceně za jednu MWh v nejběžnější distribuční sazbě u silové elektřiny je 724 Kč, u plynu 551 Kč.

Produkty na dobu neurčitou, které má dlouhodobě sjednaný největší počet domácností, jsou dražší než fixace na jeden až tři roky.

Obchodníci se tak snaží cenou dotlačit zákazníky k uzavření fixace. Tento typ odběratelů je pro dodavatele výhodnější než domácnost na produktu na neurčitou, neboť si fixované platby pojistí na rok a více dopředu a to je pro firmu důležitější než o něco vyšší příjem.

„Zafixovaný zákazník je pro dodavatele pohodlnější. Dokonce se příliš často nestává, že by po uplynutí fixace přecházel k jinému dodavateli,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Zákazníci si totiž velmi často fixaci po jejím uplynutí prodlužují u stejného dodavatele. Někdy jim dodavatel dokonce automaticky zafixuje energie na další období, aniž by o tom odběratel věděl, a tak by si lidé měli dávat pozor na datum konce fixace a aktivně se zajímat o podmínky prodloužení či o přechod na jiný produkt.

„U zákazníka s fixací máme jistotu dodávky elektřiny či plynu po celou dobu trvání smlouvy, zatímco zákazník s produktem na dobu neurčitou může kdykoliv smluvní vztah ukončit. Do nefixovaných produktů se tedy tato míra nejistoty trochu více promítá,“ popisuje mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Klienty na neurčito dělí od změny dodavatele či produktu „jen“ tříměsíční výpovědní lhůta. „Pokud dochází ke změnám, většina takových zákazníků může odejít pryč. U fixací je daleko větší konkurenční boj, častěji se používají jako akviziční nebo retenční nabídky. Tam, kde je vyšší konkurence a boj, tam musí být nižší ceny,“ dodává Gavor.

Optikou dodavatele je fixace jistotou, že může pro zákazníka elektřinu či plyn zajistit dopředu, a zároveň má zajištěn její odbyt. „Výhodou za tuto jistotu je z pohledu zákazníka o něco nižší cena. Zákazník je současně při fixaci ceny ochráněn před případným skokovým nárůstem cen komodit na trzích,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.

Někteří dodavatelé u fixovaných produktů nabízejí cenu o více než 900 Kč na MWh s DPH nižší, než kolik platí odběratelé s produktem na dobu neurčitou. To znamená cenový rozdíl 20 procent.

I proto letos lidé mění dodavatele častěji než v předchozím roce, což dokazují statistiky Operátora trhu s energiemi. Zatímco loni změnilo dodavatele od ledna do září přes 36 tisíc lidí, letos to bylo o 11 tisíc více.

„Všeobecně se dá říct, že klienti po posledních turbulentních letech ceny energie mnohem více řeší a mnohem víc se o ně zajímají a více než dřív se na nás obracejí s nejrůznějšími požadavky,“ říká mluvčí E.ON Roman Šperňák.

Podle PRE se nyní lidé zajímají o co nejnižší cenu, což se projevuje na zvýšeném zájmu o levnější fixace. „Počet zákazníků, kteří chtějí cenu zafixovat, v poslední době narůstá,“ říká Hanzelka.

Nižší cena však souvisí i s nákupní strategií dodavatelů a aktuálním vývojem na trhu. „Pro zákazníky, kteří preferují fixované produkty, nakupujeme energie s menší dávkou rizika, které se pak může odrazit ve výhodnější ceně a nakupujeme za aktuálních podmínek na velkoobchodních trzích,“ vysvětluje Šperňák.

U víceletých fixací se průměruje cena za všechny zasmluvněné roky. „To výslednou částku snižuje, protože elektřina nakupovaná déle dopředu je zpravidla levnější,“ popisuje Horáková.

Velkoobchodní cena elektřiny a plynu letos převážně klesala, což se nejdříve ukázalo na cenících pro nové zákazníky a ostatní to pocítili až s odstupem. „V současné situaci pak může být cena (nových zákazníků) nižší než u klientů, kteří mají kontrakty na dobu neurčitou. U nich se vývoj na trzích promítá v delším časovém horizontu,“ říká Šperňák.

Ještě v roce 2022, kdy vrcholila energetická krize, byl trend opačný. Zákazníci na dobu neurčitou platili podstatně méně než ti, kteří si chtěli energie zafixovat. Případně byla cena těchto produktů vydaných ve stejnou dobu identická. „Museli jsme pro ně energie nakoupit v době, kdy byla její cena na vysokých hodnotách,“ vysvětluje Šperňák.

„Když někomu končil fixovaný produkt, paradoxně hledal kloudnou nabídku, ale některé ceny se pohybovaly i nad 10 000 Kč za MWh,“ říká Gavor. Tehdy však šlo o mimořádnou tržní situaci.