Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Opožděná splátka nebo půjčka na zájezd k moři? Tak s tím se české banky setkávají čím dál méně. Češi se totiž zlepšují v tom, jak a na co si půjčují peníze. Vysoce rizikově se chová jen sedm procent dlužníků. Česká bankovní asociace, která zveřejnila Index rizikovosti splácení, tak označuje případy, kdy klient není schopen své závazky splácet nebo splácí tři a více půjček najednou.
Ve srovnání s loňskem (11 procent) jde o výrazné snížení. Nejrizikovější skupinou jsou lidé ve věku 36 až 44 let s nižším vzděláním. Zároveň stoupl počet Čechů, kteří se nechovají rizikově vůbec, a to z 42 procent na 48 procent.
„V letošním roce sledujeme postupný návrat finančního optimismu spotřebitelů, který se projevuje mimo jiné v tom, že se méně lidí z hlediska úvěrových produktů chová vysoce rizikově,“ říká Michal Straka z agentury Ipsos, která pro asociaci průzkum realizovala.
Obava z nesplácení zůstává
Oproti době před dvěma lety, kdy byla ohledně ekonomické situace ve společnosti velká skepse, je podle jeho slov letos vidět nárůst těch, kteří výši své půjčky považují za bezpečnou nebo naopak menší podíl lidí, kteří si musí spotřebitelský úvěr vůbec pořídit.
Obavy ze schopnosti své dluhy splácet však úplně nemizí. Tento problém podle ČBA řeší zhruba čtvrtina Čechů. I v tomto ohledu se ale situace postupně zlepšuje. Letos se splátek neobává šedesát tři procent respondentů. V roce 2022 to bylo jen padesát šest.
V případě neschopnosti by více než třetina respondentů situaci řešila vyjednáváním o odkladu splátek (což samotné banky doporučují jako ideální postup), necelá čtvrtina by si pak půjčila od známých a příbuzných.
Půjčka za půjčkou
Část respondentů by však stále problém se splácením půjčky řešila i jinak, a to další půjčkou, tedy tou nejméně šťastnou cestou. Podle ČBA by tento způsob zvolila zhruba desetina oslovených.
„Podíl těch, kteří uvádějí, že by si vzali půjčku na splacení jiné půjčky, ale meziročně poměrně výrazně klesl,“ říká hlavní právník a náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík.
Ještě v loňském roce by se k tomu scénáři přiklánělo čtrnáct procent respondentů.
Češi mají také jasno v tom, na jaké investice by si nikdy půjčku nevzali. Na vrcholu tohoto stojí zážitky a dovolené, které chtějí respondenti platit převážně z vlastních úspor. Nechtějí si půjčovat také na sportovní vybavení a nebo na zmiňované splácení jiné půjčky.
„Češi jsou dlouhodobě v ekonomických otázkách velmi racionální. V rámci položek, na které si nejčastěji naopak půjčují, totiž nevítězí nic zbytného. Je tam nejčastěji bydlení a mobilita a také spotřební elektronika,“ uvádí Michal Straka z agentury Ipsos
I v případě spotřební elektroniky vidíme v určité optice půjčku jako uvážlivý krok. Lidé totiž různá zařízení začali nakupovat proto, aby v době energetické krize ušetřili maximum na vlastní spotřebě,“ dodává Straka.
Podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Filipa Hanzlíka by však navzdory příznivému finančnímu vývoji u českých domácností mělo v letošním roce, a zejména před Vánocemi, dojít k růstu spotřebitelských úvěrů.
„Objem těchto úvěrů meziročně roste, souvisí to s větším finančním optimismem u domácností. Ty si více věří, že si tyto půjčky mohou dovolit,“ říká expert ve Focusu ČBA.
„Vánoce jsou klasické období, kdy se zvyšuje počet intuitivních a emocemi podložených nákupů, což může být rizikové. Často spotřebitelům nedojde, že nákup, který učiní nyní a půjčí si na něj, budou muset například ještě dalších 12 měsíců splácet,“ dodává Filip Hanzlík.
To potvrzuje i Michal Straka z Ipsos, podle kterého objem nákupů s půjčkou vzroste nejen na konci roku, ale také před létem. „Ačkoliv je tu velká většina, která by si nikdy nepůjčila na dovolenou, je tu stále část těch, kteří to dělají,“ uvedl ve Focusu ČBA odborník.