Velké srovnání. Kde si peníze půjčíte nejlevněji, a kde vás naopak natáhnou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro lidi, kteří zvažují půjčku, stále zůstává složité odlišit lákavou reklamní nabídku od tvrdé reality. Inzerce slibuje často zcela jiné podmínky úvěru, než kolik klienti nakonec skutečně měsíčně splácejí a o kolik půjčenou sumu celkově přeplatí.

Člověk v tísni proto koncem listopadu přestavuje svůj žebříček poskytovatelů půjček, který pojmenoval Index odpovědného úvěrování.

Součástí tohoto žebříčku je transparentní srovnání částek, které klient u jednotlivých poskytovatelů přeplatí, a to na modelové situaci: půjčka na 50 tisíc korun splatná za dva roky, tedy ve 24 měsíčních splátkách.

„Říkáme, že je hodně důležité, aby se na kalkulačkách objevila dvě čísla. Kolik celkově budu vracet, a kolik bude moje měsíční splátka. A zejména měsíční splátka je alfa a omega. Každý si umí představit, že 1800 korun měsíčně zvládne, ale například 3900 už ne,“ říká David Borges, spoluautor žebříčku a analytik Člověka v tísni.

A výsledek srovnání? Za 50 tisíc korun můžete aktuálně přeplatit například jen 5200 korun, ale také třeba celých 216 300 korun. U části poskytovatelů ovšem museli analytici Člověka v tísni modelovou půjčku ještě dopočítat a došli k přeplacení až o 301 300 korun.

Podívejte, kde zaplatíte nejméně, a kde je to naopak:

„Je to pro nás vždy velká debata, jak k tomu přistupovat, ale třeba v případě nejdražšího poskytovatele to není až tak jiné. Nabízí 50 tisíc a to až na 18 měsíců, takže jsme dopočetli půlrok,“ popisuje David Borges, jak probíhají dopočty.

Stále platí loňské varování, aby si lidé dávali pozor před nabídkou zřízení si živnosti a následným podnikatelským úvěrem. V takovém případě totiž mohou být podmínky úvěru daleko dravější než u spotřebitelského úvěru.

„Víme dokonce o několika společnostech, které ukončily poskytování spotřebitelských půjček a nadále půjčují pouze podnikatelům. Reálně se můžeme jen dohadovat, jestli jsou to půjčky na podnikání,“ říká spoluautor indexu.

Podle Borgese zůstává velkým problém kontrola úvěruschopnosti. „Povinnost poskytovatelů je dnes mnohem dál. Musí žádat doklad nebo ověření, nebo výpis, ale často to nedělají,“ říká analytik. Připomíná, že poskytovatelé mají zkoumat i výdaje klienta. Výsledkem tak může být i zneplatnění půjčky.

Autoři průzkumu upozorňují i na to, že ani kalkulačky poskytovatelů, které ilustrují, kolik bude člověk zhruba splácet, nemusí vždy poskytovat přesné informace.

„Několik společností je úplně mimo. Něco jiného ukazují v kalkulačkách, a něco jiného nabízí. Je to klamání, nebo to není klamání? Nevím. Přeci jenom nejdete do obchodu pro rohlík s tím, že stojí od 50 haléřů a pak si ho koupíte za osm korun,“ zamýšlí se Borges.

Data ukazují dodatečné náklady, které si poskytovatelé účtují v situaci, kdy dlužník nezaplatí tři měsíční splátky, věřitel následně úvěr zažaluje a dlužník ho plně doplatí po dalších třech měsících. Náklady zahrnují zpoplatněné upomínky, smluvní úroky, sankce, úroky z prodlení a právní náklady, pokud si je společnost může dle svých smluvních podmínek účtovat.

Analytici Člověka v tísni sbírali data ohledně půjček během září až října. „Ono se to ale nijak drasticky nemění,“ poznamenává Borges.

Letos Index také začal porovnávat půjčku na dva roky, dříve pracoval s 50 tisíci korunami splatnými během jednoho roku.

„Padesát tisíc na rok bylo trochu nerealistické. Splátka i u solidních poskytovatelů vycházela na třeba 4500 korun. To je pro méně majetné problém. Tak jsme splátkové období natáhli, odpovídá to tomu, co trh reálně dělá a splátka vychází u nejlepších na třeba 2500 korun, což je přiměřenější,“ zdůvodňuje analytik podstatnou změnu.

Obecně pak k vytvoření žebříčku autoři pracují se třemi zdroji. Porovnávají informace z webových stránek poskytovatelů půjček, rozesílají jim dotazník, kde se ptají na typické i maximální sazby. „Do třetice máme dnes více jak tisíc klientských případů, kde není problém se podívat na jednotlivé poskytovatele a jejich smlouvy,“ vysvětluje David Borges, že si získané informace ověřují i se smlouvami, na které narazí v rámci dluhové poradny.

„Jsme ale opatrní, protože z definice u nás končí ti nejvíce rizikoví klienti. Není to tak, že děláme průměr,“ zmiňuje spoluautor žebříčku.

Samotný Index odpovědného úvěrování kromě ceny vychází i z dalších faktorů, jako je transparentnost ceny, náklady při prodlení, či zkoumání úvěruschopnosti. Na žebříček se můžete podívat na stránkách Člověka v tísni.