Hlavní obsah

Lov na lídry. STAN chystá samostatné kandidátky, ale řadě tváří se nechce

Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy

Bývalý ministr školství Petr Gazdík (vlevo) už kandidovat nechce, ten současný Mikuláš Bek (vpravo) váhá.

Starostové povzbuzení průzkumy si myslí na dobrý volební výsledek. Čeká je ale sestavování samostatných kandidátek.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Má ministr vnitra Vít Rakušan lovit voliče doma ve středních Čechách, nebo v Praze? Jak dostat na kandidátky ministry? A co se známými jmény, kterým už se do Sněmovny nechce? Hnutí Starostů a nezávislých se pomalu pouští do hledání lídrů na sněmovní kandidátky.

A rýsuje se před nimi první problém: Aby takových známých tváří bylo dost.

Příští rok půjde o vůbec první sněmovní volby, do nichž jdou Starostové od začátku plánovaně sami. Samostatně do Sněmovny kandidovali jen v roce 2017 – to ale nechtěně. Tehdy se jim na poslední chvíli rozpadla plánovaná koalice s lidovci a ve Sněmovně se zachránili jen tak tak, když získali těsných 5,2 procenta hlasů.

Čtyři roky předtím šli do voleb na kandidátce TOP 09, v minulém volebním období zase udělali koalici s Piráty – v obou případech hráli Starostové při obsazování kandidátek spíš vedlejší roli.

V koalici PirSTAN Starostové obsazovali jen čtyři lídrovská místa, letos jich budou muset najít o deset víc. Jenže některé výrazné tváře hnutí už do sněmovních voleb znovu jít nechtějí.

Jak se daří STAN?

Starostové a nezávislí jsou jedinou vládní stranou, která si v posledních měsících polepšila. Podle sociologů se jim podařilo vydělat na propadu Pirátů, kteří na podzim přišli o předsedu a odešli z vlády. Poslední volební model dokonce STAN s 11 procenty zařadil na druhé místo za ANO před ODS.

Tak například Jan Farský, který v roce 2017 zachraňoval volební výsledek v Praze a v roce 2021 byl jedničkou na Liberecku, je v Bruselu a do národních voleb už se zapojit nehodlá. Josef Bernard, který minule vedl kandidátku v Plzeňském kraji, podle informací Seznam Zpráv váhá a do opětovné kandidatury se mu příliš nechce.

Obhajovat mandát nebude ani jeden z otců zakladatelů STAN – zlínský poslanec Petr Gazdík. A končit s příštími volbami hodlá také poslanec Viktor Vojtko, nejvýše postavený Starosta na poslední kandidátce v Jihočeském kraji.

Souboj profesorů?

Starostové by také rádi využili své ministry, ani oni se ale do čela kandidátek nadšeně nehrnou. Jistá je pouze kandidatura předsedy a ministra vnitra Víta Rakušana a ministra průmyslu Lukáše Vlčka na Vysočině.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák byl minule pětkou v Královéhradeckém kraji, teď by ho strana ráda viděla jako lídra. Dvořák ale zatím není rozhodnutý, zda chce ještě kandidovat.

A stejně mluví i čerstvý ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek z Karlovarského kraje. „To jsou otázky, které minimálně do jara nebudu řešit. Teď mám řadu svěřených úkolů. A do jara se mohu ještě mnohokrát znemožnit,“ říká s nadsázkou Kulhánek.

Váhá také ministr školství Mikuláš Bek. „Budu o tom přemýšlet po Vánocích,“ říká. Bek by pravděpodobně směřoval na jižní Moravu, kde by tak možná došlo na „souboj profesorů“ s premiérem Petrem Fialou z ODS.

Zatím také není jasné, kde bude kandidovat samotný předseda Vít Rakušan. První volbou jsou pro něj střední Čechy – zvažuje se ale i jeho kandidatura v Praze.

Starostové uvažují následovně: Středočeský kraj je pro ně pohodlné teritorium, na které je možná zbytečné „plýtvat“ předsedou. Také tam mají silné zastoupení známých osobností, ať už je to místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová, nebo mladá poslankyně Barbora Urbanová.

V Praze navíc bude ostrá konkurence – hnutí ANO sem vysílá Karla Havlíčka, koalice Spolu pravděpodobně nasadí kombinaci šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové a ministryně obrany z ODS Jany Černochové.

Pokud by přece jen Rakušan zůstal na domácí půdě, v Praze se zvažuje více možností. „Já o to budu usilovat,“ říká například pražský poslanec Jan Lacina. Konkurencí by mu mohl být náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, který o možnosti kandidovat taktéž uvažuje.

„Liberec“ má podmínky

Jednoduchá jednání nečekají vedení Starostů v Libereckém kraji. Kromě absence Jana Farského musí vyřešit také formu spolupráce s tamními Starosty pro Liberecký kraj.

Ti až dosud kandidovali na kandidátce STAN, tentokrát ale chtějí lepší postavení. „Je pravděpodobné, že budeme kandidovat spolu, chceme ale vyřešit formu spolupráce. Neříkám, že by mělo jít přímo o koalici, která by pak vyžadovala minimálně osm procent hlasů, ale o našem postavení chceme mluvit,“ vysvětluje liberecký hejtman Martin Půta (SLK).

Sám zatím říká, že se chce věnovat kraji, nevylučuje ale, že se situace může změnit. Jako lídr přichází v úvahu také poslanec Jan Berki.

Zástupci STAN ujišťují, že výrazných tváří budou mít dostatek. „Už je čas se osamostatnit. V koalicích jsme se museli vždy někomu přizpůsobovat, teď to budeme dělat tak, jak chceme my,“ říká místopředsedkyně STAN a poslankyně Michaela Šebelová.

Podle místopředsedy Jana Laciny se povede debata s regionálními organizacemi, zda by nenašly i nové tváře mimo stranu. Mimo záznam se ale politici shodují, že čerstvých hvězd, které by byly ochotné jít do politiky, už je značně málo.

Koho proti Babišovi?

Řešení by to ale mohlo být pro Moravskoslezský kraj. Zájem kandidovat má již zmíněná Michaela Šebelová, nabízí se ale také „odpadlík“ od ANO Ivo Vondrák.

Ten se STAN spolupracoval v letošních krajských volbách a uskupení i díky němu skončilo druhé. „V krajích to zafungovalo, budeme o tom se Starosty jednat,“ říká k možné kandidatuře Vondrák.

Právě na severní Moravě potřebuje STAN vytáhnout opravdovou hvězdu – očekává se totiž, že tu hnutí ANO nasadí šéfa Andreje Babiše a koalice Spolu silnou figuru ministra financí Zbyňka Stanjuru. „Já mám výzvy rád,“ říká k tomu bývalý hejtman Vondrák.

Rok do voleb

Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v říjnu 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.

Doporučované