Čtyři šéfové popisují, jak je v Česku těžké prosadit změnu

Inovace jsou pro firmy nedílnou součástí strategie úspěšného byznysu. Podnikatele v především do digitalizace a inovací produktů podle expertů z oboru tlačí nejvíce jejich zákazníci.

„Češi chtějí a vyhledávají inovace a podnikatelský segment se této potřebě musí přizpůsobovat,“ říká v Byznys Clubu Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB zodpovědná za technologie a inovace.

Podle ředitele Středočeského Inovačního Centra Pavla Jovanoviče kvůli tomu inovační cyklus firem v posledních letech zrychluje. Roli hrají ale i změny ve společnosti, technologiích a také krize, kterými svět za poslední roky prošel.

„To jsou důvody, které inovační cykly ve firmách významně pohání, a to ve všech odvětvích byznysu. Je to také nástroj, jak může být firma konkurenceschopná na mezinárodním trhu. Česká ekonomika je velmi exportně orientovaná a firmy si potřebu inovací stále více uvědomují,“ říká odborník z centra inovací Pavel Jovanovič.

Touha vylepšovat svůj byznys je nejsilnější u startupových firem.

„Už byznysový model startupů je založený na inovacích. Aby tyto firmy uspěly, musí mít produkt, který má něco unikátního. Tudíž inovace jako taková je v jejich DNA a bez ní by jejich záměr nemusel vůbec fungovat,“ říká v debatě Seznam Zpráv generální ředitelka Mastercard Jana Lvová.

Konkrétně ve společnosti CleverFarm, která je českým průkopníkem v digitalizaci farmaření, se vše mění a inovuje vlastně neustále.

„My nikdy nepřestáváme. Zemědělství je v tomto ohledu specifický obor, kde inovace trvají mnohem déle, než v jiných oblastech. I přesto ale vidíme, že zde za posledních pět let dochází k posunům a adaptaci nových technologií a nápadů. A vidím v sektoru obrovské příležitosti. Už nyní je možné například díky novým technologiím sít s přesností na jeden centimetr. Na polích by už jezdily i autonomní stroje, kdyby tu byla odpovídající legislativa,“ popisuje praxi šéf CleverFarm Vojtěch Malina.

Dodává, že na vylepšení služeb nebo produktů ročně padnou miliony korun.

Podle dat Indexu inovací, který připravuje ČSOB ve spolupráci se společností Mastercard firmy v průměru investují do inovací půl milionu korun ročně. Mezi podniky jsou ale velké rozdíly. Zatímco malé firmy s obratem do třech milionů Kč investují do inovací 48 000 korun ročně, ty velké s obratem nad 40 milionů korun investují už 2,1 milionů korun. Velkým firmám se téměř vyrovnávají také startupy, které investují do inovací ročně 1,9 milionů korun.

Podle členky představenstva ČSOB Michaely Bauer ale průměrné číslo, zejména u velkých společností, které se průzkumu zúčastnily, může závěr zkreslovat.

„Pro obrázek, jak skutečně vypadají čísla velkých firem, závisí na tom, o jaký typ společnosti vůbec jde. Pokud má společnost například distribuční síť, která distribuuje přes velký počet pracovníků, mohou být investované dva miliony ročně do investic slušné číslo. Pokud by se ale jednalo například o menší IT společnost, která funguje naopak prostřednictvím digitální distribuce, troufnu si říct, že dva miliony jí rozhodně stačit nebudou,“ komentuje v debatě Michaela Bauer zodpovědná v ČSOB za technologie a inovace.

Zásadní otázkou, která vstupuje do rozhodování zda a v jaké míře inovovat, jsou peníze, a to logicky hlavně u menších firem. Vysoké náklady řeší podle indexu zhruba sedmdesát procent menších firem.

„Čím je firma menší nebo je v ranější fázi, tím je její kapitálová vybavenost, pokud za sebou nemá silného investora, menší. Některé inovace ale od podnikatele vyžadují vysoké investice a často i poměrně dost času. Pro firmu je v takových případech jakákoliv investiční pomoc, která přinese potřebný kapitál, vhodná,“ vysvětluje Pavel Jovanovič, ředitel Středočeského Inovačního Centra.

„Takto se na nás některé startupové firmy obracejí a my se je s investory, kteří by jim byli v dané fázi schopni pomoci. Některé firmy totiž v začátcích nejsou vhodné pro bankovní financování, neprošly by risk managementem, takže na ty se zaměřujeme,“ doplnil. Pavel Jovanovič v Byznysclubu.

Podle dat Středočeského Inovačního centra je Česko a celá střední a východní Evropa ale v oblasti rizikového kapitálu a raných investic do startupů na násobně nižší úrovni například oproti Spojeným státům.

„Je tu ale spousta úspěšných podnikatelů, kteří už ze svých firem odešli a dnes se vrhají na dráhu investorů a chtějí podporovat další podnikatele, kteří jsou na startu. To bude vývoj, který v Česku v příštích letech očekávám příznivý a velmi zajímavý,“ uvedl ředitel inovačního centra Pavel Jovanovič.

Do začínajících byznysů investují také banky. ČSOB to podle Michaely Bauer dělá u firem, které zapadají do strategie banky. „Za poslední roky jsme investovali do několika firem. Příkladem je společnost Skip Pay, která poskytuje odložené platby nebo firma Ownest, která zajišťuje nový způsob, jak se dostat k vlastnímu bydlení,“ popsala členka představenstva ČSOB Michaela Bauer.

Zároveň dodává, že často banka své investice do těchto firem nevybírá klasickým investorským pohledem. „Byznysová čísla nás samozřejmě zajímají, ale musím říct, že často investujeme dlouho a ztrátově, protože nám jde spíš o podstatu věci, což by typický investor neudělal. Pokud by mu určité parametry investice přestaly vycházet, z firmy odejde,“ uvedla Michaela Bauer.

Právě bankovní a finanční oblast stojí podle Indexu inovací na špičce oblastí, kde se novinky nejvíce uplatňují. Konkrétně jsou Češi nejspokojenější s inovacemi u bezhotovostního placení.

„Když se podíváme na srovnání se zahraničím, v České republice jsou bezhotovostní platby opravdu využívány velmi často. Víme, že v Česku je vydáno asi 15,6 milionů karet a z toho přes devadesát procent je bezkontaktních,“ říká Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard.

Češi jsou podle jejích slov ochotní používat i další platební metody. „Mobilní platby už si vyzkoušelo asi 44 procent obyvatel a dokonce 14 procent z nich říká, že už by ničím jiným než mobilem nebo chytrýma hodinkama neplatili,“ popisuje data Mastercard Jana Lvová.

Partnerem Byznys Clubu je ČSOB.