Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Netanjahua: Co to znamená?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tom ve čtvrtek informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti hlavního prokurátora ICC Karima Khana o vydání zatykače.

Khan o vydání zatykače na Netanjahua a Galanta požádal už v květnu. Obvinil je z podílu na vyhlazování, ale také ze zneužití hladu coby metody války, kam zahrnuje i „úmyslné“ zpomalování humanitárních dodávek. Prokurátor mluvil i o cíleném útočení na civilisty.

Khan tehdy zdůraznil, že Izrael má právo na sebeobranu. „Toto právo nicméně Izrael ani žádný jiný stát nezbavuje povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ upozornil prokurátor.

Nynější válka v Gaze začala útokem Hamásu na izraelské vojenské základny a komunity poblíž Pásma Gazy. Teroristé Hamásu při něm zabili 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 253 odvlekli do Gazy.

Při následné odvetě Izraele bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví – to sice ovládá Hamás, ale jeho čísla vesměs potvrzují mezinárodní organizace i některé zdroje z izraelské armády – zabito přes 45 tisíc lidí. Izraelská armáda tvrdí, že v Gaze zabila více než 13 tisíc teroristů včetně tisíce těch, které zabila na izraelském území během samotného útoku a bezprostředně po něm.

Izraelský premiér a exministr obrany mohou mít komplikovanější cestování po světě. Ostatně ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně právě kvůli zatykači proti své osobě loni vynechal například summit zemí skupiny BRICS v Jihoafrické republice, která patří mezi členské státy ICC.

Je ale otázka, jestli všechny státy, které uznávají autoritu ICC, budou ochotny Netanjahua nebo Galanta zatknout. Pokud by to ale neudělaly, porušily by své mezinárodněprávní závazky.

„Už z minulosti víme, že ne vždy se to děje. Například bývalý súdánský prezident Umar al-Bašír, na kterého byl také vydán zatykač, cestoval do několika zemí a do Haagu vydán nebyl. V takovou chvíli je to tak spíše politická otázka, jestli dané státy budou, nebo nebudou ochotny jednat,“ podotkla v minulosti pro Seznam Zprávy profesorka mezinárodního práva Veronika Bílková.

Součástí ICC jsou i spojenecké státy Izraele jako Česko, Rakousko nebo Maďarsko. Naopak jeho nejdůležitější spojenec USA autoritu soudu neuznává. Představitelé všech zmíněných států už v květnu odsoudili samotnou žádost o vydání zatykače.

Úřad izraelského premiéra vydání zatykače považuje za „absurdní a antisemitské“. Stejná slova z Jeruzaléma zněla už v květnu. Tentokrát rozhodnutí navíc přirovnal k Dreyfusově aféře, což byl politický proces s židovským důstojníkem francouzské armády z konce 19. století, který ve Francii vyvolal politickou krizi.

Izrael podle úřadu nepodlehne tlaku, nenechá se zastrašit a neustoupí, dokud nesplní své cíle, cituje z jeho prohlášení agentura ČTK. Galant na rozhodnutí zatím nereagoval.

Končící šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell prohlásil, že zatykače nejsou politické a že rozhodnutí soudu by se mělo respektovat a vymáhat.

Khan žádal o vydání zatykačů na tři představitele teroristické organizace. Soud mu vyhověl jen v jednom případě.

Zatykač tak platí na vůdce vojenského křídla organizace a pravděpodobný „mozek“ útoku ze 7. října Muhammada Dajfa. Ten už podle izraelské armády v červenci zahynul při náletu na jihu Pásma Gazy. Židovský stát to ale nebyl schopen s jistotou potvrdit.

Další dva představitelé Hamásu, o které měl Khan zájem, od té doby s jistotou zemřeli.

Dlouholetý lídr Hamásu Ismáíl Haníja, který žil v zahraničí, byl zabit v červenci při útoku v Teheránu, ze kterého Írán a jeho spojenci obvinili Izrael. Židovský stát se k tomu ale oficiálně nepřihlásil.

Jeho nástupce Jahjá Sinvár, který předtím řídil aktivity Hamásu přímo v Pásmu Gazy a je považovaný za jednoho ze strůjců teroristického útoku proti Izraeli ze 7. října 2023, zemřel v srpnu. Izraelská armáda ho zabila, když ho objevila podle všeho náhodou, jak se skrýval v Gaze.

Už v souvislosti s žádostí o vydání zatykače se objevily názory, že činy izraelských politiků a předáků Hamásu nelze srovnávat. Podle profesorky mezinárodního práva Veroniky Bílkové ale takhle ICC vůbec neuvažuje. „Nejde tu o nějaké srovnávání,“ zdůraznila v květnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„V první fázi se prokurátor – a následně i Mezinárodní trestní soud – zaměřuje vždy na takzvanou situaci. Situací je myšlen stav v určité zemi, přičemž v tomto případě se jedná o stav v Palestině. V rámci dané situace pak prokurátor zkoumá jakékoliv možné zločiny, které by mohly spadnout do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu,“ vysvětlila Bílková.

Podle ní proto není překvapivé, že ICC se zaměřuje najednou na podezření týkající se obou stran. V tehdejším prohlášení prokurátora Khana si všimla ještě druhého elementu. „Klade v něm silný důraz na to, že je potřeba vyslat signál, že mezinárodní právo platí pro všechny. Nepochybně tak tyto záležitosti nechtěl oddělit z toho důvodu, aby nevzbudil dojem, že mezinárodní právo se aplikuje jen na jednu stranu konfliktu,“ prohlásila Bílková.

ICC se sídlem v Haagu je jediným stálým mezinárodním soudem na světě s pravomocí stíhat osoby obviněné z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Soud nemá prostředky, jak svá rozhodnutí vymáhat. Spoléhá se tak na svých 124 členských států, mezi něž patří většina evropských zemí. Izrael nicméně jeho jurisdikci neuznává, stejně jako Rusko nebo Spojené státy.

Soud ale tvrdí, že jeho působnost se vztahuje i na Pásmo Gazy, Východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu, protože Palestinská samospráva v roce 2015 přistoupila k ustavujícím principům tribunálu.

ICC ostatně počínání Izraele na okupovaných územích prošetřuje už tři roky, později se začal zabývat i akcemi Hamásu.

Válkou v Pásmu Gazy se na žádost Jihoafrické republiky zabývá i Mezinárodní soudní dvůr, rovněž se sídlem v Haagu (psali jsme zde). Ten ale řeší pouze spory mezi státy, vydává poradní stanoviska k mezinárodněprávním otázkám a nemá pravomoc zahájit trestní stíhání. Jeho stanoviska ale mají váhu pro OSN a další mezinárodní právní orgány.