Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vedení německé SPD se snaží krotit vášně – krizové schůzky se prý nekonají a kancléře nikdo přes palubu nehází. Dlouho tlumená nespokojenost s plánem mít za lídra v únorových předčasných volbách Olafa Scholze totiž vygradovala na začátku týdne. A napomohlo tomu i vyjádření spolkového ministra obrany Borise Pistoriuse.
I když Pistorius opakoval slova o stranické loajalitě, až do čtvrtečního večera, kdy tuto možnost odmítl, na otázku o kancléřské kandidatuře neřekl jasné „ne“. To se v Německu četlo jako hozená rukavice Scholzovi.
V úterý, kdy byl šéf končící vlády na summitu G20 v Brazílii, se psalo o krizové schůzce vedení strany a co nejrychlejším výběru volebního lídra. Vypadalo to, že Scholz má pozici nahnutou – objevovaly se nespokojené hlasy a přesvědčení, že s ním čeká SPD totální volební propadák.
Během středy se ale nálada změnila a (klausovskou terminologií) „brazilský atentát“ se nekonal. Scholz se vrátil do Berlína a začal rozdávat televizní rozhovory, ve kterých svou kandidaturu obhajoval a o Pistoriusovi mluvil jako o týmovém hráči.
Solidarita a loajalita, nebo kariérní postup?
Stranické špičky SPD zas odmítly, že by úterní telefonické jednání vůbec bylo „krizové“. „Takové zprávy byly nepravdivé. Nekoná se žádná schůzka, ale pravidelná telefonická konference se zástupci stranického vedení,“ uvedl mluvčí strany.
Za kancléře se v rozhovoru pro deník Bild postavil rozhodující spolupředseda SPD Lars Klingbeil a během středy i další vrcholní sociální demokraté. „Scholz si je vědom solidarity a loajality, kterou vůči němu mám já, spolupředsedkyně Saskia Eskenová, a předseda poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich. Pěstujeme politickou kulturu. Považuji za velmi důležité, abychom interní věci řešili velmi jasně, jasně a někdy i kontroverzně,“ prohlásil.
„V Borisi Pistoriusovi máme samozřejmě velmi dobrého ministra obrany a už rok a půl je nejoblíbenějším politikem. A je dobře, že máme oba: Scholze i Pistoriuse. A samozřejmě oba budou hrát v této volební kampani velmi zásadní roli,“ dodal spolupředseda SPD.
Klingbeilovu volbu komentoval ve středu večer na ZDF novinář Michael Bröcker. Podle něj vidí Klingbeil v Borisi Pistoriusovi konkurenta a při jednání má na mysli i potenciální příští koalici SPD s konzervativní CDU/CSU. V pravděpodobné povolební velké koalici by se mohl Klingbeil stát vicekancléřem a ministrem.
Naopak šéf poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich podle novináře Bröckera nepodporuje populárního Borise Pistoriuse, protože ministr obrany prosazuje zbrojní dodávky napadené Ukrajině.
Scholze loajálně podporuje i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. „Pro mě je Olaf Scholz osvědčený kandidát,“ řekl ve čtvrtek ministr v televizi ARD. Dodal, že je podle něj Scholz „silným hráčem ve volební kampani“, jenž může dovést stranu k velmi dobrému výsledku, a že by měl být potvrzen jako lídr co nejdříve.
Ve čtvrtek pozdě večer posléze Klingbeil potvrdil, že Scholz bude schválen jako kandidát na příštího kancléře v pondělí.
Ještě o den dříve Lauterbach mluvil o Scholzovi jako o „dramaticky podceňovaném kandidátovi“. „Věřím, že až tenhle povyk kolem kandidatury skončí, vystartuje z bloku, a někteří se ještě budou divit,“ prohlásil sociálnědemokratický politik.
Jenže pohledem na nejnovější čísla se zdá sázka na Scholze jako politicky dost odvážné rozhodnutí. Kancléř nedokázal udržet vládní koalici celé funkční období a zemi kvůli tomu na konci února čekají předčasně parlamentní volby. Scholz je navíc v žebříčku popularity německých politiků dlouhodobě na chvostu.
V nejnovějším průzkumu Trendbarometer pro RTL pouze 13 procent dotázaných uvedlo, že by v případné přímé volby kancléře volilo Scholze. To je od začátku listopadu pokles o tři procentní body.
Pro srovnání: kandidáta na kancléře za Zelené ministra hospodářství Roberta Habecka by volilo 21 procent lidí a kandidáta opoziční CDU Friedricha Merze 34 procent.
Nejnovější čísla z Německa
Neztrácí jen Scholz, ale celá vládnoucí SPD. Podpora kancléřské strany klesla v průzkumu z 16 procent na 15.
- Před sociálními demokraty je s 18 procenty Alternativa pro Německo (AfD) a velký náskok má s 33 procenty koalice CDU s CSU.
- Zelené by teď volilo 11 procent lidí a liberální FDP, která nedávno odešla z vlády, je na čtyřech procentech, což by znamenalo volební neúspěch.
- Pod prahem pro vstup do Spolkového sněmu je teď i Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Konzervativní levicová strana zaznamenala na podzim dobré výsledky v zemských volbách na východě Německa, celostátně je ale podpora mnohem nižší.
- Do parlamentu by se se čtyřmi procenty nedostala ani postkomunistická Levice, která je v hluboké krizi po odštěpení strany Wagenknechtové.
Kde tudíž v rozhodnutí SPD hledat logiku? Strana nechce na poslední chvíli před volbami házet přes palubu lídra, a nechce prý také opakovat chybu konzervativců z roku 2021.
Volební koalice CDU a CSU se totiž ve snaze najít následovníka Angely Merkelové lopotila s výběrem kandidáta na kancléře. Stranický souboj nakonec propukl zcela otevřeně mezi bavorským premiérem a lídrem CSU Markusem Söderem a tehdejším předsedou CDU Arminem Laschetem. Má se přitom za to, že mediální vzkazy a veřejná rivalita konzervativce před volbami poškodila.
Aktualizace: Doplnili jsme odmítnutí Borise Pistoriuse kandidovat a následně Klingbeilovo potvrzení, že kandidátem na kancléře bude schválen Scholz.
